Jaké jsou vaše dojmy?

Bylo to celkem náročné. Měli jsme tam být tři dny, ale nakonec nebyli. Protože celý den pršelo, všichni byli promočení. Měli jsme v nohách asi 45 kilometrů, šli jsme jedenáct hodin. Bylo to horší než nejhorší trénink, který jsem kdy měl. Tým to ale stmelilo. Možná kdyby bylo hezky a přálo nám počasí, bylo by to ještě lepší a na delší dobu. Třeba příští rok.

Kdy jste se dozvěděli, že pojedete autobusem domů?

Až když jsme šli z Makyty dolů do cíle. Ti, co šli po skupinkách dva kilometry pod námi, ty jsme potkali a ti to ještě nevěděli. Ani jsme jim to neříkali, nikdo nevěděl, jestli je to jisté.

Zažil jste někdy něco podobného?

Nikdy. Neměl jsem ani vybavení, stejně jako sedmdesát procent kluků. Všichni si to dokupovali. Sám jsem byl v sedmdesáti procentech, sám jsem si kupoval a půjčoval. Nějak jsem to posbíral a vyrazil jsem. Zařekl jsem se, že už nikdy na túru nepůjdu, ale už jsem to přehodnotil a vyrazím. Ale už s jídlem, zastávkou na občerstvení na pivo.

Jak jste vnímali, že jste nedostali žádné bližší informace, a vůbec jste tedy nevěděli, co vás čeká?

Informace jsme neměli žádné. Vše jsme se dozvěděli až v cíli. Ani jsme nevěděli, kam půjdeme spát. Zezadu někdo něco šeptal, ale říkali jsme mu, ať si nedělá srandu. Nebyla to legrace, všichni byli psychicky na dně. Bylo toho opravdu hodně. Když jsme se dozvěděli, že jdeme na autobus, bylo to příjemné. Ještě nás pak čekalo asi šest kilometrů pěšky, ale to už člověk věděl, že pojede domů a dostane teplou večeři, napije se a bude spát ve své vlastní posteli. To byl pro nás impulz.

Lidi jste cestou potkali?

Narazili jsme snad na jednu paní se psem, která nás navedla, protože jsme bloudili. Chodili jsme po stezkách, někde to bylo hůř vyznačené, někdy jsme něco přehlédli. Šli jsme ve skupince asi čtyř lidí, protože jsme se rozprchli. Paní nás dobře navedla a ušetřila nám nějaký kilometr navíc. Byla to sranda, mělo to náboj, snad všechno, co to mělo mít. Když se člověk nad tím zamyslí, jde do přírody, nemá u sebe nic, ani telefon. Když někoho nepotkáte, je otázka, jakým směrem jít. Kompas jsem neměl, ani s ním snad neumím zacházet.

Nepotkali jste ani medvědy, kteří se potulují po Valašsku?

Slyšel jsem, že medvědů je tady hodně, ale ne, nepotkali jsme nic. Jen nějaký had tam byl, ale nevím, jestli to byla užovka, nebo zmije. Moc se v tom nevyznám.

Co tenhle netradiční způsob týmové akce může mužstvu do sezony dát?

Hodně lidí si tam sáhlo na dno. Tým to dobře stmelilo, týmového ducha tam jde cítit. Mohlo to být ještě jiné, kdyby vyšlo počasí. Klidně jsme tam mohli být tři dny. Byli bychom bez telefonů, ale spolu. Člověk by se každý den choval trochu jinak, protože v dnešní době se díváme jen do telefonů i na obědě, místo aby se lidé spolu bavili. Týká se to snad pětaosmdesáti procent lidí. Když jsme je neměli u sebe, celou cestu jsme se spolu bavili. Snad až za polovinou, kdy už toho bylo hodně, každý spíš funěl, než by se bavil. Ale první tři hodiny jsme probírali život, co a jak. To bylo příjemné.

Jak působí nový trenér Stavjaňa?

Každý trenér je jiný. Uvidíme v sezoně. Hlavně to byl výborný hokejista, podle výsledků je to i výborný trenér. Tréninky jsou však super. Škoda že nám nepřeje počasí. Většinu času jsme trávili v posilovně nebo v PSG aréně. V plánu přitom máme běhání v písku i fotbal na hřišti. Ale letos jsme byli na hřišti snad jednou. Je škoda, že pořád prší.

Na túru s vámi vyrazil už i nový švédský útočník Palmberg. Jak na vás působí?

Jako super kluk. Uvidíme na ledě, jako hráče jsem ho neviděl hrát. Jinak je jádro stejné a příchozí kluci jsou dobří do party. Bude to super.

Nyní jste se stal kmenovým hráčem Zlína, klub na vás odkoupil práva od Olomouce. Co to pro vás znamená?

Jsem rád, že jsem kmenový hráč. Loňská sezona celkem vyšla, jen škoda nějakých zranění. Mám se od čeho odrazit, věřím, že to letos bude ještě lepší.

S tím jste do Zlína vloni přicházel, ne?

Vyrůstal jsem tady, znám tady spoustu kluků. Věděl jsem, kam jdu. Když přišla nabídka, nerozmýšlel jsem se. Měl jsem to kousek domů, teď už jsem se nastěhoval, což je taky super. Beru to jako nový start a příjemnou změnu v novém klubu po šesti letech.

Tušil jste, že to dobře dopadne?

Snažil jsem se hrát co nejlépe, aby výkony byly co nejlepší. Mohlo to být klidně naopak. Jsem rád, jak to bylo. Teď je před námi nová sezona. Věřím, že uděláme nejen osobní, ale hlavně týmový úspěch.