Jak se uskutečnil váš příchod do Zlína?
Finišoval jsem sezonu ve Vítkovicích, se kterými jsme se nedohodli na pokračování. Přes agenta jsem rozhodil sítě, obdržel nabídky od moravských klubů z první ligy, včetně Zlína. Ukázal ambice, zamlouvala se mi nejvíce. Chci hrát nahoře, něco vyhrávat. Faktorů ale bylo více.
Nebyla možnost návratu do Jihlavy?
Upřímně jsme se nerozešli úplně v nejlepším, z Dukly jsem odešel před play-off. Původně jsem to měl odehrát, Vítkovice však měly velkou marodku, díky čemuž jsem od nich na konci února dostal nabídku. Po domluvě s panem Ujčíkem (Viktor Ujčík, hlavní trenér Dukly Jihlava – pozn. red.) jsme usoudili, že hlavou jsem už v extralize. Tímto mu děkuji.
Byl tento krok správný? Dle dřívějších informací jste požádal o uvolnění ze smlouvy…
Nemohl jsem to nevzít. S ohledem na věk a kariéru jsem se chtěl posunout do extraligy, což se mi splnilo. Dokázal jsem, že na této úrovni můžu hrát.
V Dukle jste strávil dva a půl roku, v předloňské sezoně byl krok od postupu do extraligy. Letos Jihlava postoupila do baráže. Jaké to byly sezony?
Určitě přínosné. Do Jihlavy jsem přišel poté, co jsem se ve Francii nepohodl s managementem, bylo to psychicky náročné. V Jihlavě jsem pookřál, našel sebevědomí. Byl jsem rád, že jsem se mohl vrátit do českého hokeje, díky čemuž jsem si zahrál finálové zápasy Chance ligy a sedmý duel o extraligu.
Sen Jihlavy o extraligu v posledních dvou letech skončil na Kladně. Co bylo příčinou?
Uplynulý rok jsme vedli 2:0 na zápasy, do Dukly za stavu 3:2 přivezli mečbol, bohužel se nám to nepovedlo. Možná i vinou méně zkušenějšího kádru. Do letošní baráže šlo Kladno s více než 40denní pauzou, hrálo to velkou roli, mohlo si odpočinout. Jeho hráči nebyli dobytí jak kluci z Dukly, kteří absolvovali fyzicky náročné play-off.
Dostaňme se přímo ke Zlínu. Jaké máte na něj jako soupeř vzpomínky?
Proti Zlínu jsem nastupoval v mládeži i mezi dospělými. V uplynulé sezoně jsem proti němu hned při prvním startu za Vítkovice bodoval.
Jak klub celkově vnímáte?
Věděl jsem, že Zlínu se v poslední sezoně nedařilo. Fanoušci přesto nad týmem nelámali hůl, vytvářeli bouřlivou kulisu. Klub díky historii nebo titulům patří do extraligy. Rád bych tady udělal úspěch a s mužstvem se vrátil do extraligy.
Jste zatím poslední posilou Beranů. Už jste se s trenéry bavili o vaší roli?
Bavili jsme o tom předminulý týden před podpisem smlouvy. Trenérům asi zapadám do mužstva díky své univerzálnosti v útoku, dokážu zahrát centra i křídlo. Umím na sebe vzít zodpovědnost, dokážu zahrát oslabení či dát myšlenku v přesilovce.
Do společné přípravy jste se zapojil v pondělí. Bude to mít na vás nějaký vliv?
Poslední zápas čtvrtfinále proti Třinci jsme absolvovali v závěru března, což je už dlouhá doba. Tři týdny se ale připravuji sám, manko žádné nemám.
Koho z mužstva znáte?
Z Poruby znám Dana Gazdu, z Dukly Dana Bukače. V Prostějově jsem ještě nastupoval se současným trenérem brankářů Zlína Lubošem Horčičkou.
Angažmá ve Zlíně je vašim desátým působištěm za posledních deset let. Více jste se usadil až v Jihlavě, kde jste strávil téměř tři sezony…
Chodil jsem na popud Vítkovic, nebyla to má volba. Mimo jiné jsem chtěl zůstat už v Prostějově, kde se mi v 19 letech dařilo. Věřím, že v Dukle jsem ukázal potenciál.
Ve 22 letech jste odešel do Francie. Jak se angažmá zrodilo?
Mermomocí jsem chtěl pryč z Česka. Příliš možností se nenaskytlo, objevilo se právě až angažmá v Nice, po kterém jsem skočil. Dalo mi to hodně zkušeností, poznal nový jazyk nebo samostatné fungování v cizí zemi.
Vaše angažmá ale předčasně skončilo. V sezoně 2019/2020 jste v Nice odehrál pouze 18 zápasů…
Liga byla dobrá, rychlá. Nesedl jsem si však s managementem. To se někdy ale stává, určitě za to nemohla jazyková bariéra, vedení je slovenské národnosti, čtvrtinu mančaftu tvořili právě Slováci.