Zatím odehrál všech sedm zápasů, ale trestné lavici se vyhýbá. V jarním play-out v pěti odehraných zápasech posbíral „jen“ šest trestných minut. „Dřív jsem sbíral hodně trestů právě za to, že jsem se snažil co nejvíce hrát tělem, a když se to spojilo s tou mojí výškou, tak z toho byly fauly,“ vysvětluje Ferenc změnu svého herního stylu.

Všimněte si, jak se snaží řešit situace technicky, hokejově a pozičně. Nikam nevletí zbytečně, šarvátky nevyhledává.

„Jelikož vyčnívám z davu, tak si mě rozhodčí taky hned všimnou,“ ví Ferenc. „Hokej už není to co dřív, kdy se to jen mlátilo hlava nehlava. Snažím se situaci co nejlépe přečíst,“ popisuje Ferenc, proti jehož stylu prý nenamítají nic ani trenéři. „Žádnou přímou výtku jsem neslyšel, takže jim, doufám, vyhovuje,“ usmívá se.

Dvoumetrový sympaťák si extraligové šance, které se dočkal poměrně pozdě, váží.

„Zrovna nedávno jsem se o tom s někým bavil. Na můj věk je to pozdě, ale užívám si to moc. Trenéři mi dávají hodně prostoru na ledě, vážím si každého střídání. A každého týdne, co tady můžu strávit. Užívám si to,“ hlásí Ferenc, který na ledě stráví víc než dvacet minut na zápas a je momentálně druhým nejvytěžovanějším obráncem týmu.

V závěru přípravy byl přitom odeslán zpět na „farmu“ do prvoligového Přerova, aby se už na první duel ve Vítkovicích vrátil zpět.

„Tam to bylo mezi manažery a trenéry, jak se dohodnou. Snad jsem je v přípravě přesvědčil, že si zasloužím místo v kádru a jsem rád, že tady můžu být,“ podotkl odchovanec Přerova.

Hraje dokonce i přesilovky, které však týmu z Baťova města vůbec nejdou. S úspěšností 7,41 procenta využití jsou Berani nejhorší. Z 27 početních výhod využili ševci pouze dvě.

„Přesilovky jsou naše Achillova pata. Musíme víc střílet. Zranil se Keson (David Nosek). Každý chceme dát gól, hrajeme naplno, ale nedaří se nám. Věřím tomu, že se to v dalších zápasech zlomí,“ doufá Ferenc.

Obránce, který se v letech 2013 až 2015 zkoušel prosadit i ve Finsku a v Polsku, překvapily už tradičně bídné úvody sezony Zlína.

„Kluci mi říkali, jak to tady chodí. Nechtěl jsem tomu věřit. Ale zase jsme tam spadli. V Liberci a Jihlavě nám zápasy otočili, to je velká škoda ztráty bodů. Mohli jsme hrát úplně jiný hokej a být v tabulce jinde,“ spočítal Ferenc, že nebýt dvou kolapsů v závěru zápasů na severu Čech a na Vysočině, byli by ševci na příčkách zajišťujících přímý postup do čtvrtfinále.

„Teď jsme dvakrát vyhráli a jdeme i do dalšího utkání s cílem bodovat,“ díval se Ferenc už směrem k pátečnímu duelu proti Hradci Králové.

Dost možná nebudou chybět ani jeho někdejší spoluhráči z Přerova, kteří se na Ference s Matoušem Kratochvílem jezdí dívat. „Vždy napíšou, jestli nemáme nějaké lístky. Jezdí nás sledovat i manažer Přerova. Stejně jako my sledujeme je, oni sledují nás. Vyptávají se a podporujeme se navzájem,“ je vděčný Ferenc, jenž má na své výkony zatím pozitivní odezvu.

„Zatím mě chválí, ale spíš bych byl rád, kdyby mně začali i něco vytýkat, abych na sobě mohl ještě víc pracovat. Chvála je fajn, ale nechci usnout na vavřínech,“ dodal Ferenc.