Kdo ví, třeba mohl slavit nedávný extraligový bronz se Spartou Praha. Nebo také naskakovat ve Zlíně s Tadeášem Talafou a Vojtěchem Riedlem, tedy hráči své generace. „Upřímně mně je jich líto. Teď jim skončila sezona, řeší se smlouvy. Nevíte, jestli vás nepošlou do druhé ligy,“ naráží na úskalí tohoto sportu.

Před dvěma lety sám v pouhých 21 letech hokejovou kariéru ukončil. Jakub Prchal v rozhovoru pro Deník vypráví nejen o důvodech předčasného konce, ale také, jak se z něj stal kanonýr v krajské fotbalové soutěži.

Do začátku U-18 jste nastupoval za mládežnické kategorie Zlína. V sezoně 2017/2018 jste odešel do Sparty Praha. Jak se vše uskutečnilo?
Bylo to přes pana trenéra Žemličku, který mě měl v reprezentaci do 16 let, právě on mi nabídl místo ve Spartě. Ve Zlíně jsem v té době vůbec nehrál, potřeboval jsem herní vytíženost. Taková nabídka se navíc vůbec neodmítá. Hned jsem věděl, že půjdu, nebylo o čem.

Odešel jste do velkoměsta. Jak jste tento přechod zvládl?
Naprosto úžasně! (úsměv) Někdy v v 16 letech jsem šel do Prahy, byly to mé nejlepší roky. Hodně rád na to vzpomínám, hned bych to vrátil zpátky. Po hokejové stránce to bylo stejné jako po té životní. Oproti Zlínu to byly dva rozdílné světy.

Vedení hokejového klubu Berani Zlín v pondělí 22. dubna představilo nového trenéra pro další sezonu, kterým se stal Slovák Ján Pardavý.
Novinky u Beranů: Novým trenérem je Slovák Pardavý, Srdínko sportovní manažer

V čem jste viděl největší rozdíl?
Určitě v kvalitě – od trenérů, tréninků, zázemí, kvality hokeje. I další věci byly na jiné úrovni. Se Spartou jsme bojovali o nejvyšší příčky, ve Zlíně naopak o udržení.

V Praze jste strávil dvě a půl sezony v mládežnických kategoriích. Postupně jste prošel výběry U-18, U-19 a U-20. V juniorce jste byl dokonce kapitánem.
Jsem hodně do party, byl jsem tak jedním z kandidátů, abych tuto funkci vykonával. Nakonec to dobře dopadlo, za což jsem byl moc rád. Určitě to pro mě byla velká pocta.

Za A-tým Sparty jste si žádný soutěžní zápas nepřipsal. Nakoukl jste přesto až do těchto míst?
Měl jsem tu možnost. Strávil jsem tam jednu letní přípravu, odehrál přípravné zápasy. Se starty v áčku Sparty to však bylo komplikované.

Prozradíte kvůli čemu?
Startovat za muže mi nedovolovala smlouva mezi Zlínem a Spartou. Za každý můj zápas v mužské kategorii by Sparta musela Zlínu zaplatit určitou sumu. Přesnou částku nevím, ale asi byla vysoká. Je pochopitelné, že to za mladého hráče nechtěla platit.

Jak jste to přijal?
Určitě mě to mrzelo a mrzí dodnes. Snem každého hokejisty je hrát v O2 aréně, kvůli tomuto jsem šanci nedostal. Na druhou stranu musím říct, že mě to do další části kariéry neovlivnilo. I kdybych tu šanci za muže Sparty dostal, nemyslím si, že by pak přišla nějaká lepší nabídka. Nakonec jsem dostal jednu ze zahraničí.

Vedení hokejového klubu Berani Zlín v pondělí 22. dubna představilo nového trenéra pro další sezonu, kterým se stal Slovák Ján Pardavý.
Trenér Beranů Pardavý o posilách ze Slovenska, změně stylu či o MS

Před sezonou 2020/2021 jste odešel do Finska. Jak se seběhlo toto angažmá?
Když jsem před odchodovou sezonou hrál přípravné zápasy za muže, tak si mě všiml pan Balaštík, který dělá agenta. V kontaktu jsme byli už dříve. Shodou okolností mě pak oslovil, že má nabídku z Finska. Byla to dalších z těch, která se neodmítá.

První rok jste hrál za U-20 KalPa. Pak jste odešel do IPK.
Finsko pro mě asi bylo zlomovým bodem v hokeji, ve druhém roce se mi tam znechutil skrze trenéra.

V čem přesně?
Vyloženě neměl rád mladé hráče a kluky z ciziny. Nestavěl nás do sestavy, dělal nám naschvály, měl blbé narážky. Bylo to jedno s druhým. Pro 20letého kluka ve Finsku, kde máte celou zimu tmu, to není moc příjemné. (trpký úsměv)

Když pomineme tyto věci. Jaké pro vás bylo Finsko jako takové?
Určitě to beru jako obrovskou zkušenost – viděl jsem, jak se tam žije, jak je každý přátelský, nic si nezávidí, tamní život je na jiné úrovni. Osamostatníte se, posunete se dále. Do teď z toho čerpám, například v angličtině. Do Finska se určitě chci vrátit. Alespoň na dovolenou. (úsměv)

Co finština, kolik jste toho pochytil?
Finština je těžký jazyk, naučil jsem se základy. Pochytíte hokejové věci nebo pokyny od trenéra. Samozřejmě jsem se taky naučil vulgární slova, to mi šlo velice dobře. (smích) Do plynulé konverzace jsem se však nepouštěl.

Jan Srdínko se nově stal sportovním manažerem A-týmu Beranů.
Srdínko o pozici SM: Když bude potřeba, klukům pomůžu. Vrátí se na střídačku?

Kariéru jste nakonec ukončil v pouhých 21 letech. Co vás k tomu kromě finské zkušenosti vedlo?
Záležitost s trenérem byla pouze jedním z důvodů. Celkově jsem si nedokázal představit, že bych někdy do 35 let byl profesionálním hokejistou. K hokeji jsem ztratil motivaci, chtěl jsem žít tzv. normální život.

Kdy u vás nastal zlom?
Rozhodování trvalo asi dva roky. Dospěl jsem k tomu, že mé životní cíle nejsou v roli profi hokejisty. Vůbec nevíte, zda se uživíte, nevíte, kde za měsíc nebo další sezonu budete. Nic si pořádně nemůžete naplánovat. Takový život jsem nechtěl.

Vracíte se ještě k hokeji?
Někdy si pro zábavu zahraju hobby ligu. Nedokážu si však představit, že bych hrál profesionálně a vše tomu obětoval.

Nastupoval jste s Tadeášem Talafou nebo Vojtěchem Riedlem. Tito hráči znovu hráli za A-tým Beranů. Nelitujete někdy, že jste mohl být na této úrovni?
S kluky se známe, jsme kámoši, pořád se vídáme. Když nemají sezonu, tak si přes léto chodíme zakopat fotbal. Upřímně mně je jich ale líto. Teď jim skončila sezona, řeší se smlouvy. Nevíte, jestli vás nepošlou do druhé ligy. Všem to ale přeji! Ideálně, ať se hokejem živí a hrají extraligu.

Vedení hokejových Beranů se v úterý vpodvečer potkalo s fanoušky klubu.
OBRAZEM: Berani pořádali setkání s fanoušky. Co se vše řešilo?

Dostaňme se už k fotbalu. V I. B třídě skupině B nastupujete za Kostelec, na jaře jste v šesti zápasech vstřelil osm gólů. Čím to je, že vám to tam nyní tak padá?
Vše je dané týmem, tím, jak hrajeme. Na jaře jsme se hodně zlepšili, více se teď dostávám do šancí, góly pak přichází jednodušeji. Kdybych nebyl spalovač, dal bych jich ještě víc! (smích)

Soupeři o vás v poslední době hodně mluví. Vnímáte, že si na vás dávají větší pozor?
Příliš to nevnímám. Sice je pravda, že mě více dojíždí, za což jsem i rád. Nic si nenechám líbit, ještě více mě to vtáhne do hry. Pro mě je to pouze plus, mám větší důvod se předvést. Užívám si, když jsou zápasy vypjaté a vyrovnané do poslední minuty.

Vaší hlavní předností je rychlost, že?
Určitě ano, je to tak. U mě je to ale jenom o rychlosti, fotbalovosti upřímně moc nemám. (smích) Díky hokeji mám silné nohy, fyzička tam pořád je. Stále se navíc ještě hodně udržuju.

Jak to máte se zakončením? Snažíte se ho stále zdokonalit?
Na trénincích to piluji, zatím se to však podle mě úplně neprojevilo. (úsměv) Podle mě to už ani u mě tolik nejde. Záleží, jestli se trefíte, nebo ne.

Richard Kapuš.
Nahradil ho Růžička, teď přichází do Česka! Berani hlásí nového trenéra

Nyní hrajete v I. B třídě. Pomýšlíte na vyšší úroveň?
Když bych měl hrát vyšší soutěž, tak jedině s Kostelcem. Mám rád zdejší partu, celkově je tu skvělý tým, zázemí. Nad ničím jiným nepřemýšlím, o žádných nabídkách ani nevím. Kvůli práci navíc nemám moc času.

Čím si nyní živíte?
V rodinné firmě dělám modulové dřevostavby. Jestli mě to naplňuje? Určitě ano.