O kom je řeč? O zlínském hokejistovi Antonínovi Honejskovi, který má za sebou světový šampionát hráčů do 18 let, který hostily americké města Fargo a Moorhead. Český tým ale skončil až na šestém místě.

„Potěšilo mě, že jsem dal čtyři góly, ale raději bych je vyměnil za úspěch celého týmu,“ říká zlínský hokejista, který v uplynulém ročníku juniorské extraligy nasbíral 44 kanadských bodů a stal se nejproduktivnějším hráčem mužstva.

Neměl jste po dovolání zlínského trenéra Zdeňka Čecha strach, že vás jeho nástupce Marek Sýkora na šampionát nevezme?

Ano. Protože pan Čech mě zná dokonale ze Zlína. Naopak pan Sýkora vedl předtím dvacítku, takže toho o mně moc nevěděl.

Ze začátku šampionátu jste nastupoval v první pětce společně s Rachůnkem a Nestrašilem, poté jste byl ale přeřazen do třetí řady k Soudkovi a Poletínovi. Proč k této změně došlo?

Po třetím nepovedeném zápase s Německem rozházel trenér všechny útoky. S Rachnou a Nestrašilem se mi hrálo o něco lépe, protože to jsou oba hráči do kombinace. Navíc Rachnu znám velmi dobře ještě z dorostu ze Zlína. Ale špatné to nebylo ani se Soudkem a Poletínem.

Na turnaji jste vyhráli jen zápas se Švýcarskem (6:2). Není to málo?

Určitě je. Konečné šesté místo je pro mě zklamáním. Doufal jsem totiž v zisk některé z medailí. Měli jsme silný tým. Bohužel nás psychicky nalomil už první zápas se Švédskem, kdy jsme inkasovali sedm gólů.

Mohl byste zhodnotit i ostatní zápasy?

Ve druhém duelu nás Švýcaři dvě třetiny trápili, pak jsme ale dali během pěti minut tři branky a zlomili je. S Německem jsme hráli velmi špatně. Nesedí nám jejich styl. Jsou neustále zalezlí a betonují. Nám pak nebylo nic platné, že jsme je přestříleli, protože oni ze tří šancí dali tři branky, a bylo vymalováno. V posledním zápase ve skupině proti Kanadě se nám dařilo nejvíc. Bohužel ani tříbrankové vedení jsme neudrželi.

Klíčové bylo, že po oslabení třech proti pěti nám Kanada dala během půlminuty dva rychlé góly, což nás srazilo do kolen. V následujícím čtvrtfinále nás Američané jednoznačně přehráli a zaslouženě šampionát vyhráli. Hodně jim pomohli i diváci, kterých na jejich zápasy chodilo okolo pěti tisíc. V posledním střetnutí o páté místo proti Švédům jsme si řekli, že nemáme co ztratit. Zlomila nás ale druhá třetina, kdy Seveřané dali tři branky.

Spolu s vámi byl v národním týmu ze Zlína i Oldřich Horák. Jak si vedl?

Určitě trenéry příjemně překvapil. Podle mě patřil mezi tři nejlepší obránce mistrovství.

Jak jste trávili volný čas?

S kluky jsme navštívili obchodní centrum v Minneapolis. Ale většinou jsme odpočívali, protože turnaj byl hodně fyzicky náročný.

Přivezl jste si domů nějaký suvenýr?

Přítelkyni tričko a taťkovi hodinky.