„Zatím jsme to ještě neřešili. Nastoupit musejí hráči, kteří k tomu mají pozice, roky a samozřejmě i výkonnost. Na ledě přijde čas, kdy se někdo musí projevit," je klidný kouč zlínských hokejistů Rostislav Vlach.

Ten čas právě přichází. Bude to on, kdo zvolí tři jména, ze kterých si pak kabina vybere vůdce. Adeptů je víc. Najít prototyp Petra Čajánka bude ale prakticky nemožné.

„Bude potřeba trochu jiný přístup k hráčům. Bude pro mě víc práce i v kabině. Už v letní přípravě se objevily nějaké maličkosti, které naznačily, že Čája chybí. Spoustu věcí si sám v kabině vyřešil. Co se týká komunikace, je to trochu složitější, než to bývalo," přiznal nedávno Vlach.

Přitom on by mohl vést semináře a školení, jaký má být kapitán. Během své pestré kariéry to byl on, kdo ve Vsetíně přebíral mistrovské poháry. Jako vůdce sloužil za kopcem Syrákovem celkem sedm sezon. Úplně poprvé měl ale céčko v sezoně 1988/1989 ještě ve Zlíně.

Poté jej dostal třeba Luděk Čajka. Vůbec prvním dosud známým kapitánem Zlína byl v padesátých letech minulého století Vítězslav Nováček, který ševcům šéfoval ještě v krajských soutěžích. Nejdéle sloužícím vůdcem je pak Miroslav Okál, který céčko nosil dlouhých deset let.

Nyní horkého favorita ve zlínské kabině nenajdete. Adeptů na uvolněné céčko. Kabina může při volbě dát přednost některému z domácích, kteří kolektiv podrobně znají a dýchají za něj řadu let. Třeba zkušený forvard Ondřej Veselý, který již kapitánoval v sezoně 2008/2009 v Českých Budějovicích.

Nebo obránce Jiří Marušák, jemuž céčko přišili na dres v Mladé Boleslavi o rok později. Oba navíc patří mezi nejbližší kamarády Petra Čajánka. „Oba jsou mezi možnými adepty. Chceme, aby to dělal někdo ze starších kluků," přiznal Vlach.

„Nemyslím si, že jsem vhodný kandidát pro tuhle roli. Bylo by podle mého vhodné, kdyby se nový lídr začal profilovat ze střední, případně mladé generace hráčů tohoto týmu. My starší bychom měli vytvořit silnou podporu novému kapitánovi," nabídl svůj pohled už po sezoně Marušák.

Také v mladší generaci se najdou hráči, kteří by měli patřit k lídrům. Vzít na sebe zodpovědnost musejí syn trenéra Roman Vlach s Petrem Holíkem. Otázka však zůstává, zda to bude jen na ledě, nebo kabina jim naloží břemeno i vůdce v kabině

„To je jasné, měli by to převzít," myslí si třeba Petr Leška. „Zodpovědnosti se nezříkám," přiznal už v březnu bezprostředně po vyřazení ve čtvrtfinále s Kometou Brno Roman Vlach.

Ani Petr Holík se větší role v hierarchii týmu nebrání.

„Třeba já i s Romanem Vlachem dostaneme větší šanci a budeme víc na ledě. Uvidíme, komu se bude dařit víc. Přišel Martin Cibák a další slovenské posily, ti to taky mohou táhnout. Je to o tom, abychom se sehráli jako celý tým a neprokaučovali to na začátku jako minulý rok," uvedl na reprezentačním kempu Holík.

Přesto už v létě je v kabině patrné, že se odchodem Čajánka a Lešky spousta věcí změnila. „Teď je v kabině takový větší klid, když tam nejsou," rozesmál se Holík.

„Uvidí se až v sezoně, jaký to má vliv. Určitě v kabině chybí a bude záležet na nás, jak se s tím popereme. Myslím si, že budeme muset držet spolu ještě víc než dřív. Čája dokázal strhnout hru jen na sebe a rozhodnout zápasy. Uvidíme, jestli to někdo z nás dokáže. Spíš to bude více o týmové hře," podotkl Holík.

Bez šancí nebude ani Martin Cibák, byť ve Zlíně není ani ne tři měsíce. Zkušený forvard a držitel Stanleyova poháru s Tampou Bay z roku 2004 má zkušenosti z NHL a dokonce velel i kabině týmu KHL v Nižněkamsku. „Když to nejde, rád mluvím a snažím se spoluhráče motivovat. Hlavně ty mladší. Chci z nich dostat to nejlepší," podotkl Cibák. „Nejdřív ale musím přesvědčit. Udělám maximum, abych Zlínu něco přinesl," přísahal po prvním tréninku na ledě Cibák.

„Mohl by to být jeden z hráčů, kteří by tým mohli vést," nevyloučil Vlach. Konečná volba nebude ale na něm. „Jsou v kabině kluci, kteří mají nejen hráčské, ale i povahové vlastnosti," rozhlédl se po kabině Vlach.

Také mezi dalšími hráči se najdou tací, kteří s vedením kolektivu mají zkušenosti. Obránce Aleš Holík čtyři sezony velel v Šumperku, Tomáš Čachotský zase poslední dvě sezony v Jihlavě. „V žádném týmu to není role jednoho člověka. Mužstvo bylo nějak směřované více hráči. Dnes už je zkušené, někdo za to vezme. Starších hráčů je tam spousta," neobával se po skončení své bohaté kariéry Petr Čajánek.

Kdo bude jeho nástupcem?

Okál: Kapitán? Nejsem typ, který by po někom řval

/ROZHOVOR/Zlín – Je synovcem kapitána Miroslava Okála, jemuž céčko ze žlutomodrého dresu odpáralo až ukončení kariéry v roce 2008. Přišité jej tam měl deset let. Nikdo jiný ho neměl déle. Nyní útočník zlínských hokejistů Zdeněk Okál ve 25 letech nepatří mezi hlavní aspiranty na kapitánské céčko.

„Abych v kabině po někom řval, na to já prostě nejsem," přiznává Okál.

Vzal byste tedy roli, kdyby volba padla na vás?

Těžká otázka. Kdybych se dostal mezi tři zvolené adepty a kluci by mě zvolili, samozřejmě bych do toho šel. Ale mám svůj tip, jemuž pak svůj hlas dám. Ten je můj největší favorit. Neřeknu ale, o koho jde.

Na ledě vypadáte, že byste se pro tým vydal. V kabině se projevujete?

To zase ne. Sem tam něco řeknu, ale že bych tam řval, na to já prostě nejsem. Já si to pak vyberu na ledě. Snažím se kluky vyburcovat na střídačce a dostat je do takové nálady, že i když se nám nedaří, abychom zápas zvrátili nebo náskok udrželi.

Do budoucna byste se „céčku" nebránil?

Jsem typ, který se snaží kabinu pobavit a dělá si srandu z druhých. Záleží na kabině, koho si zvolí. Není to o tom, jestli bych to vzal, nebo ne.

S věkem se to ale třeba změní, ne?

(Směje se.) Jsem ženatý, mám dítě, ale někdy si připadám jako děcko. Dělám pořád nějaké hovadiny. A někdy totální blbosti. Ale doufám, že budu takový pořád.

I to do kabiny patří.

Asi jo. Někdo se stará o morálku, a jsou i typy, které se starají o legraci. Morálku se snažím dodržovat. Nejsem zase tak velký rebel.

Jde už poznat, že už Petr Čajánek v kabině není?

Samozřejmě taková osobnost v kabině něco znamenala. Udělala si tam pořádek. Ale myslím, že v kabině zůstalo vše při starém. Čája nás za tu dobu naučil, jak se máme chovat, co dělat a jak se nejlépe připravit. Nás to neopustilo. Byla by blbost s tím přestat jen proto, že už odešel. Budeme se snažit to plnit dál.

Využijete to kdekoliv. Ať už odehrajete kariéru tady ve Zlíně, nebo jinde.

Přesně tak. Je to Čájova celoživotní práce, kterou nás tady naučil. Záleží pak na každém, co od něj pochytí a co si z toho do budoucna vezme.

Jak by podle vás měl vypadat správný kapitán? Je přesným prototypem osobnost Petra Čajánka?

Asi jo. Musí být vůdčí typ a mít v kabině nějaké slovo. Nemůže se stát, že tři čtvrtě kabiny s tím souhlasí a zbytek ne. Čája je jeden z lidí, který pro nás tady všechny něco znamená. Co řekl, tak to také tak bylo. Ale samozřejmě nebyli jsme jako slepé stádo. Jeto člověk, který dokáže tým dát do kupy, seřvat ho i pochválit.

Bavil jste se o roli kapitána s vaším strýcem Miroslavem?

Ne, vůbec. Ten už má své zájmy. O hokeji se spolu vůbec nebavíme. A ani když jsem byl menší, mě nenapadlo se jej v té době na to zeptat. V té době jsem ani nevěděl, jestli budu hrát hokej. Samozřejmě sen tam byl už tehdy, že nastoupím za áčko.