„Dohlíží na mě, pomáhají mi,“ přibližuje 27letý Kašík pro Deník k tématu, ve kterém zmapoval také kresby na těle i jeho dalších spoluhráčů. Na jejich originální malůvky se můžete podívat i vy a zároveň se zapojit do hlasování o nejpěknější tetování.

Proč jste se vlastně nechal potetovat?

Tetování se mi líbí. Věděl jsem, že si na tělo nedám něco, co by mě neztotožňovalo, něco s čím bych nebyl sžitý, co by mě nevyjadřovalo a co by mě dál neposouvalo. Proto jsem nad tím přemýšlel dlouho. Měl jsem jasně dané dvě věci. A ty mám nyní na levé ruce, protože v ní držím lapačku.

Proč právě na ní?

Je blíž k srdci. Všechno je spojené. Protože jsem věřící, přemýšlel jsem, co bych si tam mohl dát. Vyšlo mi z toho nejlépe, že si tam nechám dát anděla strážného, který nade mnou dohlíží a pomáhá mi. Má velká křídla přes celé předloktí. Tohle mě ztotožňuje.

Vidím nahou ženu s andělskými křídly. Proč je nahá?

Spousta lidí se mě na to ptá. Odpovídám, že tak to bůh stvořil a tak to prostě je. Nebudu ji přece do něčeho oblékat. Je to takhle nejvíc přirozené, proto jsem si ji nechal i nakreslit. Člověk sem tam v některých věcech ulítne, spoustu jiných pěkných věcí zase člověka vrátí nohama na zem. To má symbolizovat první tetování.

A co druhé tetování v podobě sovy na rameni?

To jsem si nechal udělat ve stejném týdnu. I nad tím jsem dlouho přemýšlel, co okřídleného bych si tam ještě dal. Sova byla nejlepší volbou, protože je to magický tvor jak v černé tak i bílé magii. V tom se mi to líbí, že člověk se může vydat jakoukoliv cestou, pořád je to jeho volba a svůj život si může přetvářet k obrazu svému. Mám blíž k bílé magii, ke mně je to ale logické. Sova je zároveň moudrá, je to noční tvor. Své zápasy mám také v noci, kdy se probouzím. Právě tam potřebuji největší sílu. Doufám, že mě moudrost sovy ztotožňuje. Přinejmenším mi dopomáhá, abych byl co nejmoudřejší.

Plánujete i další tetování, nebo vám dvě stačí?

Za těch pět nebo šest let, co je mám na ruce, zatím nepřišlo nic, co bych tam stoprocentně chtěl. Až budu mít děti, s nimi něco vymyslím. Klidně jen data jejich narození. Určitě ale budu mít něco, co mi bude dokreslovat celou ruku. Postupem času určitě přijdu v životě na něco, co mě bude ztotožňovat. Pak to bude na ruku patřit.

Takže se nedá čekat, že se potetujete třeba úplně celý?

Neříkám, že ne. Člověk nikdy neví. (směje se) Teď v tomto momentě to ale není něco, co by mě ztotožňovalo. Ale může přijít čas, kdy budu potetovaný celý. Ale to si úplně nemyslím. (pousměje se) To by babička asi zešílela. Když moji ruku viděla poprvé, byla nadšená, že tam mám anděla, akorát měla námitky, že mohl být oblečený. Odpověděl jsem ji, že když jdu do kostela, i tam jsou všechny sochy nahé. A takhle to vždycky bylo. Dala mi nakonec za pravdu. Navíc se jí líbilo, že tetování nejde moc vidět, mám ho schované u sebe.

V kabině Zlína jsme společně s marketingovým oddělením klubu napočítali i s vámi celkem sedm hráčů, co mají na těle nějaké tetování. Není to ale trochu málo i vzhledem k tomu, že je v dnešní době móda mít nějakou „kérku“?

Nevím, jestli je to móda, nebo není. V této době je spíš móda nemít Instagram, Facebook a další sociální sítě. Protože pak jste úplně jiní, než je dnes běžné a vybočujete ze směru. Možná je to tak i s tím tetováním. Když ho nemáte, také vybočujete. Je spousta krásných tetování. Někteří kluci ještě možná mají nějaké skryté tetování. Ale když tady ještě byli jiní hráči jako Kotvan a další, byli jako omalovánky. Ale na tom není nic špatného. Každý to má, jak potřebuje. „Kotvič“ třeba mohl vytáhnout eso z rukávu.

Co byste ostatním nedoporučil vytetovat na tělo?

Každý si tam může dát, co chce. Ale není úplně ideální vytetovat jména přítelkyň. To jsou většinou nešikovná tetování. Neříkám, že je to napořád, ale slyšel jsem z nějaké kabiny, že jeden nejmenovaný kluk přišel v osmnácti s tetováním své přítelkyně. Byl zamilovaný, což je krásné, ale do půl roku spolu nebyli a měl na svém těle vytetováno její jméno i datum narození. To je podle mě hloupost, přitom jsem o něčem podobném slyšel i viděl několikrát. To je jedno z tetování, které neuznávám. Když už na svém těle chcete rodinu, tak děti a když už tak aspoň manželku. Vyjádřit lásku se dá jinak, ale to je jen můj názor. Tisíc lidí, tisíc názorů.

Jsou tetování v kabině i mimo ni téma k debatám?

Bavím se o nich, lidé se mě na ně ptají. Vím, jak to mám se symbolikou a když mám chuť, povykládám si o tom. Ale není to jen o tetování, spoustu věcí, co dělám, mám promyšlených. Nedělám je jen tak náhodou. Jsou tady ale i kluci, co si natetují něco na tělo jen proto, že se jim to líbí. Dá se říct, že i tenhle přístup má svou symboliku. Ztotožňuji se s tím, co se jim líbí.

Už jsem viděl i pár lidí, kteří si na tělo zvěčnili lidskou bytost, třeba sportovní osobnost typu Ronalda, Messiho, nebo Maradony. Co byste říkal tomu, kdyby si někdo na tělo vytetoval podobiznu Libora Kašíka?

(smích) To bych byl jak Zlatan (Ibrahimovič – pozn. aut.). Ale dokázal bych to pochopit, každému se líbí něco jiného. Nebylo by to nic špatného.