Jestliže do konce srpna nenajde vhodné zahraniční angažmá, pověsí brusle na hřebík a pravděpodobně posílí nováčka nejvyšší české soutěže.

„Pokud nedostanu nabídku, která by mě i s rodinou lákala, chtěl bych si začít hledat civilní práci a žít normální život,“ hlásí 32letý Vala, jenž v roce 1999 vybojoval s hokejovými berany stříbrné medaile.

Jaká je šance, že vyměníte hokejku za florbalovou hůl?
Doufám, že zatím co nejmenší. Ale určitě se tomu do budoucna nebráním. Hokejový svět se hodně změnil a podmínky v zahraničí už nejsou, co bývaly. Takže florbalu zatím dávám mizivé jedno procento. Uvidíme na konci srpna. Pokud opravdu nikde nepodepíšu novou smlouvu, téměř jistě budu hrát florbal za Pantery.

Kdo vás k otrokovickým Panterům zlákal?
První kontakt přišel na jejich konci sezony, když postupovali v baráži přes pražskou Spartu. Moje maminka pracuje s panem Hrabcem v bance, který se přes ni zeptal, zda bych se nepřišel podívat na florbal.

A hned jste se domluvili, že se zapojíte do letní přípravy?
Zatím nikde nemám podepsanou smlouvu, proto jsem návrh přijal. Jsem rád, že s nimi mohu trénovat. Sice mám nějaké zahraniční nabídky, ale váhám nad nimi. Kdybych se přece jen rozhodl ukončit hokejovou kariéru, mohl bych tady hrát florbal.

Věnoval jste se mu někdy dřív?
Bral jsem ho jako součást tréninku v letní přípravě. Hodně mě zaujal. Jedná se o rychlý sport, který má blízko k hokeji.

V čem je rozdílná florbalová příprava od hokejové?
Absolvoval jsem s nimi jen pár tréninků, ale přípravy se příliš neliší. Hokejisté jen víc využívají posilovnu. U florbalistů je zapotřebí zase více kondice a obratnosti.

Panteři hledají trenéra, který se věnoval hokeji. Neuvažujete, že byste po vzoru bývalého rozhodčího Smetáka trénoval?
S panem Hrabcem jsem o tom přemýšlel a tahle možnost by tady byla, kdybych ukončil hokejovou kariéru. Ale hrát a zároveň trénovat není ideální. Už jsem to poznal a nikdy to nedělalo v týmu dobrotu.

Pomáháte jim se svými kontakty s hledáním kouče?
Zkoušel jsem to. Lanařil jsem tátu, který hokej aktivně hrával, ale on má svých povinností dost, takže to nevyšlo.

Jaké podle vás mohou mít Otrokovice v extralize ambice?
Extraliga je na velmi vysoké úrovni. Bude důležité, aby se kluci ve velké konkurenci chytili a neprohrávali. Člověk se postupně přizpůsobí a zvykne si, ale důležitý bude začátek. Pak se může něco podařit.

Sledoval jste postupovou jízdu Panterů do extraligy?
Až na konci sezony, jelikož loňskou sezonu jsem strávil na Slovensku a neměl jsem moc času. Po skončení ročníku jsem se byl podívat na poslední zápasy proti Spartě. Moc se mi líbilo, co kluci předváděli.

Máte ve florbale svůj vzor?
Florbal jsem dosud sledoval jen z povzdálí. Ale když jsem hrával ve Vítkovicích, tak Ostrava hostila světový šampionát v roce 2008. Tehdy jsem zápasy pravidelně navštěvoval a nejvíce se mi líbila hra švédského vysokého útočníka Fredrika Djurlinga.

Poslední čtyři sezony jste působil v Žilině a Trenčíně. Proč jste se rozhodl hledat jiné angažmá?
Už jsem tam nechtěl pokračovat. Vždy tam byly velké problémy s penězi. Kluby vám naslibují hory doly, ale poté neplní své závazky. Lituji hráče, kteří tam mají podepsané smlouvy. Nemají tam totiž vůbec nic jistého.

Začínal jste jako centr Jardy Balaštíka a s vaší souhry ještě s Martinem Ambruzem šel ve vašich juniorských letech strach. Proč vám to tak klapalo?
Naše lajna měla všechno, co by měla mít. Střelce, tvrďáka i hráče s dobrou přihrávkou. Nelezli jsme si do zelí a plnili jsme si každý své povinnosti. Jen škoda, že se poté naše cesty rozdělili a šli si každý svou cestou.

Hned ve své první extraligové sezoně jste byl u stříbrných medailí v roce 1999. Jak na to vzpomínáte?
Byla to moje nejkrásnější sezona. Jen škoda, že to tenkrát nevyšlo, ale proti Vsetínu jsme moc šancí neměli. Moc rád na tu sezonu vzpomínám. Jenže za dva roky jsem ze Zlína odešel, což mě mrzí. Ale na druhou stranu jsem si zase prošel kus světa a získal kupu zkušeností do dalšího života.

Kde máte stříbrnou medaili schovanou?
Mám ji u rodičů ve vitríně. Je na ni dobře vidět.

VIZITKA

Narozen: 20. 5. 1979. Výška: 177 cm. Váha: 81 kg. Hůl: L.

S hokejem začínal v pěti letech ve Zlíně. Kromě sezony 1997/98, kdy působil v zámořském Seattlu (WHL) prošel ve Zlíně všemi mládežnickými kategoriemi. Nakonec se jako člen v té době jedné z nejlepších juniorských formací Balaštík, Vala, Ambruz prosadil do extraligy, kde hned v první sezoně 1998/99 získal stříbro. Ve Zlíně vydržel do sezony 2000/2001, kdy odešel do Havířova. Vyzkoušel si i finské angažmá ve Ilves Tampere. Po sezoně se vrátil do česka, kde oblékl dres Karlových Varů, Vítkovic a Jihlavy, odkud odešel do Skalice. V sezoně 2006/07 se stěhoval přes Nitru do Vítkovic, odkud se vrátil do Havířova. Následně se objevil v Žilině, odkud potoval do Trenčína.