„Fanoušci v tom viděli obraz Klapzubáků, jak nám říkali, když jsme postoupili rok co rok do další soutěže,“ vzpomínal tehdejší obránce Bohumil Kožela.

„Měli jsme obrovskou motivaci a chuť něco dokázat. Funkcionáři byli hokeji nesmírně oddaní. Dělali to pro zábavu,“ vybavil si Kožela šéfy v čele s předsedou klubu Ludvíkem Dufkem.

„Chlapci zvítězili duchem kolektivu a nezměrnou bojovností,“ zářil Dufek. „Zdůrazňovali jsme jim odpovědnost za dobrou reprezentaci nejen oddílu a tělovýchovné jednoty, ale i města a celého kraje,“ vykládal šéf.

Tři roky za sebou se oslavoval postup. Oblastní soutěží profrčeli bez ztráty bodu.

„Ještě bych si rád zahrál za Gottwaldov první ligu,“ prohlásil lídr týmu, kapitán a střelec Jaroslav Stuchlík po postupu do druhé nejvyšší soutěže na jaře roce 1959. To se jedné z největších legend klubu, které visí dres s číslem 10 u stropu Zimního stadionu Luďka Čajky, splnilo.

Tehdy však střecha nebyla, hrálo se na rozestavěném zimním stadionu pod otevřeným nebem. Ševci ve druhé lize prohráli z 20 odehraných zápasů jen třikrát, poprvé až ve 13. kole na ledě tehdejšího Baníku Ostrava 2:5. Doma byli „Klapzubáci“ neporaženi, další dvě prohry si připsali v Bratislavě (2:3) a Popradu (1:4).

„Ale sbíráme zkušenosti, tuto náročnou soutěž se učíme hrát. Zatím se nám to daří a máme z toho pochopitelně velkou radost,“ zářil nadšením v průběhu sezony Vítězslav Nováček, architekt postupového zázraku.

„Vedení ve druhé lize je pro nás velkým posílením do další práce, ovšem za favority se nechceme považovat. Náš cíl je však příslušnost k první lize,“ hlásil Nováček po devíti zápasech, ve kterých kraloval a neprohrál jediný zápas.

Kádr tvořili odchovanci klubu, většinou hráči dorosteneckého družstva, které v roce 1952 vyhrálo přebor ČSR. Věkový průměr týmu byl 23 let!

„Jsou dobrým kolektivem, což se odráží i ve hře. Nízký věkový průměr je příslibem, že mužstvo bude hrát ještě dlouho pohromadě,“ tvrdil Nováček.

Odkaz téhle party si v pátek večer od 17.20 hodin připomenou v rámci zápasu s Plzní.

1. kolo: Gottwaldov – Prostějov 10:0 (4:0,1:0,5:0), 2. kolo: Prešov – Gottwaldov 3:7 (0:3,1:3,2:1), 3. kolo: Gottwaldov – Baník Ostrava 4:2 (2:1,0:0,2:1), 4. kolo: 18. listopadu Třebíč – Gottwaldov 3:4 (0:0,0:2,3:2), 5. kolo: Gottwaldov – Slovan Bratislava B 8:3 (4:1,2:1,2:1), 6. kolo: Olomouc – Gottwaldov 5:5 (0:1,3:3,2:1), 7. kolo: Gottwaldov – Poprad 4:2 (0:0,0:2,4:0), 8. kolo: Žilina – Gottwaldov 3:3 (0:1,2:1,1:1), 9. kolo: Gottwaldov – Opava 6:3 (2:1,4:2,0:0), 10. kolo: Královo Pole – Gottwaldov 2:4 (1:1,0:1,1:2), 11. kolo: Prostějov – Gottwaldov 4:4 (3:0,1:3,0:1), 12. kolo: Gottwaldov – Prešov 10:3 (6:0,2:2,2:1), 13. kolo: Baník Ostrava – Gottwaldov 5:2 (0:1,1:1,4:0), 14. kolo: Gottwaldov – Třebíč 7:5 (2:0,1:2,4:3), 15.kolo: Slovan Bratislava B – Gottwaldov 3:2 (1:0,2:2,0:0), 16. kolo: Gottwaldov – Olomouc 5:2 (3:1,1:1,1:0), 17. kolo: Poprad – Gottwaldov 4:1 (1:1,2:0,1:0), 18. kolo: 10. února Gottwaldov – Žilina 6:2 (2:0,3:0,1:2), 19. kolo: Opava – Gottwaldov 1:3 (0:1,1:0,0:2), 20. kolo: Gottwaldov – Královo Pole11:2 (3:0,5:1,3:1).

Pozn. Po 3. kole odstoupila pro nedostatek hráčů ze soutěže TJ Slávia VŠ Bratislava, její výsledky byly anulovány. Zbytek hráčů přešel do TJ Slovan ÚNV Bratislava B, hrající krajský přebor. Neodehrálo se tedy ani 9. a 20. kolo s Gottwaldovem.

1. TJ Gottwaldov 20 14 3 3 107:57 31
2. Prostějov 20 13 4 3 87:54 30
3. Olomouc 20 13 3 4 110:57 29
4. Královo Pole 20 11 2 7 109:80 24
5. Baník Ostrava 20 10 3 7 105:54 23
6. Třebíč 20 9 1 10 90:80 19
7. Poprad 20 9 0 11 86:87 18
8. Bratislava B 20 8 1 11 82:78 17
9. Dukla Opava 20 7 1 12 76:74 15
10. Žilina 20 4 4 12 64:106 12
11. Prešov 20 1 0 19 35:223 2

SESTAVA TJ GOTTWALDOV V SEZONĚ 1959/1960

Grafik, modelář, učitel, Pražák i Mamut, či emigrant

BRANKÁŘI

Baroš Bedřich (23 let) 18 zápasů

Rodák z Rožnova pod Radhoštěm přišel do Gottwaldova před postupovou sezonou 1959/1960. Z branky ve svých 23 letech v roli brankářské jedničky pomohl k postupu do nejvyšší soutěže v 18 zápasech. V ní si však role s druhým brankářem Vyoralem vyměnili a odchytal 13 zápasů. Pracoval jako grafik.

Vyoral František (24 let) 2 zápasy

Byl odchovancem zlínského hokeje. V první lize odehrál během sedmi sezon rovných 100 zápasů, ze kterých vyhrál 26 zápasů a přispěl k devíti remízám. A vychytal jednou čisté konto. V postupové sezoně 1959/1960 plnil roli dvojky. Pracoval jako montér.

OBRÁNCI

Bezouška Miroslav (24 let) 19 zápasů (4+4)

Před spojením tělovýchovných jednot v roce 1958 za Spartak Gottwaldov v krajském přeboru. V postupové sezoně 1958/59 do druhé nejvyšší soutěže byl trenéry vyhodnocen jako nejlepší obránce. Pracoval jako technolog. Zahynul při tragické autonehodě.

Pavelka Miroslav (25 let) 20 (5+1)

Vystudovaný inženýr hrával před spojením tělovýchovných jednot Spartaku a Jiskry v roce 1958 za Spartak Gottwaldov v krajském přeboru. Jako kapitán týmu už TJG dovedl až do nejvyšší soutěže. V postupové sezoně 1959/60 nastřílel ve druhé nejvyšší soutěži jako obránce ve 20 zápasech pět gólů. I proto, když bylo potřeba, mezi elitou nastupoval v útočné formaci. Pracoval jako konstruktér.

Láryš Adolf (23 let) 17 (1+1)

Rodák z Ostravy obránce s přezdívkou Klofa byl s 50 trestnými minutami „zlým“ mužem týmu. Ale zároveň měl nejlepší hodnocení +/- ,kdy byl s plusovými 17 body nejlepším v mužstvu. Jenže po postupu odešel. Příliš nedbal na životosprávu. Byl sebevědomý a zároveň málo sebekritický. Rád se bavil, byl společenský typ. Na ledě byl rychlostní typ, bojovník. Pracoval jako montér.

Heller Jaroslav (22 let) 20 (6+5 )

Rodák z Ostravy přišel do Gottwaldova v dubnu 1959. Pro své fyzické přednosti, bojovnost a zkušenosti byl jednou z opor obranných řad. Mamut, jak se mu přezdívalo, pomohl ke dvěma postupům do nejvyšší soutěže. Nejprve v roce 1960 a poté právě v roce 1963. Aktivně hrával i fotbal. Pracoval na účtárně.

Kožela Bohumil (21 let) 5 (1+0)

Rodák z Uherského Ostrohu hrával za tamní klub až do svých 15 let. Od roku 1953 studoval na průmyslové škole strojnické ve Zlíně, kde pokračoval v dorosteneckém týmu HC Spartak a následně i za muže až do vojny, kterou v letech 1957–59 absolvoval v tehdy druholigovém Zvolenu. Následoval návrat do Zlína, kde se hokej sjednotil pod hlavičku TJG a klub otevřel umělou ledovou plochu. Tehdy Gottwaldov postoupil do národní hokejové ligy a poté i nejvyšší soutěže. Aktivně hrál až do roku 1968, poté ještě zamířil do Vsetína, kde ukončil aktivní kariéru. Pracoval jako konstruktér. V klubu pak trénoval mládež i muže, následně i v různých funkcích ve vedení klubu, šest let (97-03) jako generální manažer. Byl i prezidentem APK a v roce 2004 předával ve Zlíně Miroslavovi Okálovi mistrovský pohár.

ÚTOČNÍCI

Matějů Jiří (23 let) 20 (17+8)

Rodáka z Prahy–Smíchova zavál život na Valašsko, aby se stal prvním nezlínským hráčem a trenérem v Gottwaldově. Jako hráč pomohl k postupům do nejvyšší soutěže již koncem padesátých let a patřil mezi opory týmu. Flegmatický a upovídaný hráč, který závěr kariéry odehrál v obraně, v nejvyšší soutěži odehrál dvě sezony. V sezoně 1963/64 trénoval i áčko, to mu bylo pouhých 27 let. Vedl také Vsetín, Opavu či Olomouc.

Stuchlík Jaroslav (25 let) 19 (14 +16)

Rodák z Uherského Ostrohu byl během vojny členem fotbalového týmu Křídla vlasti a hokej hrál za DA Olomouc. Po návratu z vojny hrál fotbal za Spartak Gottwaldov, v hokeji válel za Ostroh, který byl tehdy známý po celé republice. Hokejově přišel do Gottwaldova v roce 1955 a v krajském přeboru se zařadil k nejproduktivnějším hráčům Spartaku. Byl nejvýraznější tváří, vůdcem týmu a také později i kapitánem. V nejvyšší soutěži odehrál útočník, který hrával převážně na pozici centra, celkem 103 zápasů a vstřelil 28 branek. Po skončení aktivní kariéry se stal úspěšným trenérem mužstva mužů, pod jeho vedením vyhrálo národní ligu a postupovalo do nejvyšší soutěže. Věnoval se i mládeži. Pracoval jako technolog.

Charous Miroslav (24 let) 20 (10+16)

Byl pokračovatelem hokejového rodu. Už jeho otec Antonín hrával a poté dělal i funkcionáře či pořadatele. Miroslav hrál mezi muži od sezony 1955/56 před spojením tělovýchovných jednot v roce 1958 za Spartak Gottwaldov v krajském přeboru. Přestože byl introvert, s jeho jménem se spojuje i napadení rozhodčího. Vše se odehrálo dne 27. listopadu 1960 v domácím utkání sezony 1960/61 proti Spartaku Sokolovo. V emotivním závěru za stavu 0:4 byli současně vyloučeni domácí Charous a hostující Hejtmánek. Domácí hráč se vrátil z trestné lavice a napadl rozhodčího Kracíka. Utkání bylo okamžitě ukončeno a následně kontumováno ve prospěch soupeře v poměru 0:5. Gottwaldovu byl na jeden zápas uzavřen stadion. Kromě hokeje se věnoval i fotbalu, když oblékal dres zlínského Prštného.

Tlusták Rudolf (23 let) 19 (8+1)

Rodák ze Zlína byl jedním z obojživelníků, kteří kromě hokeje úspěšně váleli i v jiném sportu. Tlusták vynikal v tenise, ve kterém ve své době patřil mezi top 10 v Československu. Později byl i jedním z trenérů Jiřího Nováka. V hokeji pomohl k postupu z krajského přeboru až do nejvyšší soutěže, kterou si však nikdy nezahrál. Pracoval jako modelář.

Kozel Stanislav (22 let) 20 (5+4)

Přišel z vojenské služby z Dukly Olomouc, jeho mateřským oddílem byla pražská Tatra Smíchov. Velmi dobré výkony podával zejména na sklonku sezony 1962/63. Byl jedním z těch, co pomohli ke všem třem postupům až mezi elitu. Pracoval jako strojní zámečník.

Karlík Václav (24 let) 20 4+6)

S hokejem v žácích začínal v Moravském Písku, později za dorost i za první tým až do odchodu na vojnu. V roce 1956 po skončení vojenské základní služby přišel do Gottwaldova a přispěl ke všem postupům. Hokejový univerzál, dokázal zahrát v útoku i obraně. Ve Zlíně odehrál dvě prvoligové sezony 1960 – 61 a 1963 – 64 a 55 zápasů. V první z nich ani jeho 4 trefy a další čtyři asistence.

Vaďura Miroslav (23 let) 20 (8+9)

Pochází z pekařské rodiny. Až do roku 1959 hrál za Uherský Ostroh, poté přišel do Gottwaldova a osmi zásahy pomohl k postupu. V premiérové sezoně v nejvyšší soutěži vstřelil v 19 zápasech osm branek. Na rozdíl od svých spoluhráčů, kteří v hodnocení +/- při účasti vstřelených a inkasovaných branek byli v minusových hodnotách, Vaďura měl neuvěřitelných + 5 a v tomto ohledu byl vůbec nejlepším v týmu. Byl výborným bruslařem drobné postavy, přesto se dokázal prosadit i proti robustnějším soupeřům. Nebál se hrát tělem. Dovedl se dobře orientovat. Jeho otec v roce 1948 emigroval bez rodiny do Kanady, odkud se už nikdy nevrátil. Pracoval jako frézař.

Konečný Stanislav (22 let) 20 (18+6)

Po studiu a vojenské službě přišel do Gottwaldova. I on pomohl k postupu z krajského přeboru až do nejvyšší soutěže. Nejprve v ročníku 1958/59 v oblastní soutěži se trefil sedmkrát. A následně v sezoně 1959/60 byl s 18 brankami nejlepším střelcem týmu ve druhé nejvyšší soutěži. V sezoně nastřílel celkem 40 gólů včetně pohárových a přátelských zápasů. Po sestupu v roce 1961 se vrátil domů do Brna. Jeho otec hrával I. fotbalovou ligu za Královo Pole. Pracoval jako konstruktér.

Bořuta Jaroslav (24 let) 13 (5+0)

Rodák z Kroměříže bydlel v Malenovicích a před spojením tělovýchovných jednot v roce 1958 válel za Spartak, jemuž pomohl postoupit z krajského přeboru. Bořuta se stal vůbec prvním autorem gólu Zlína v nejvyšší soutěži. K této významné události došlo 16. října 1960, kdy tehdejší TJ Gottwaldov nastoupil ve 2. kole soutěže zároveň k prvnímu domácímu zápasu v 1. lize proti Kladnu. Tehdy Bořuta již v 5. minutě otevřel skóre, přesto si nakonec hosté odvezli výhru 7:4. O situaci, která předcházela první brance, není v dochovaných archivech zmínka. Poté hrával za rezervu, později se stal trenérem mládeže jemuž rukama prošlo spoustu hokejistů, jako jsou Martin Hamrlík, bratři Tomáš a Roman Němčičtí, Zdeněk Okál starší, Zbyněk Mařák, Richard Hrazdira či v dorostu Miroslav Michalovský.

Mrlík Oto 7 (1+1)

Oto Mrlík byl výraznou postavou zlínského hokeje v padesátých letech. Výborný bruslař dopomohl k senzačnímu postupu z krajských soutěží až po první ligu. Tu si však jako aktivní hokejista nikdy nezahrál. Vše si však vynahradil jako trenér, kdy asistoval Vladimírovi Kobranovovi v ročníku 1967/1968, kdy hokejisté TJG pod jejich vedením dosáhli tehdy historické šesté příčky v nejvyšší soutěži. Po odchodu Kobranova byl následující dvě sezony hlavním trenérem. Vedl i Šumperk, Přerov či Skalici. Na sklonku kariéry se postavil ještě i na střídačku Gottwaldova jako asistent.

TRENÉR

Nováček Vítězslav

Když se v roce 1955 rozhodl, že zanechá aktivní dlouholeté činnosti jako hráč a kapitán oddílu hokeje Spartak Gottwaldov, neloučil se docela. Pokračoval v klubu v roli trenéra a vedl tehdy Spartak Gottwaldov a po sloučení gottwaldovských jednot přešel do nově založené jednoty TJ Gottwaldov. Začal trénovat družstvo, které bylo tehdy v krajském přeboru, a během tří let je dovedl až do nejvyšší soutěže – 1. ligy. Byl považován za specialistu na mládežnický hokej. Vychoval celou řadu talentů, kteří se prosadili v Gottwaldově a později se stali klíčovými muži v jednotlivých etapách hokejové historie. Kromě hokeje hrával aktivně také házenou. Trénoval také Vsetín, v říjnu 1968 odjel do Rumunska, kde převzal tamní národní tým.