„Je to pro mě velké překvapení. Myslel jsem, že už letos nebudu hrát. Jsem strašně rád, že to tak dopadlo," přiznává nadějný obránce beranů Matějíček.

Společně s dalším marodem Markem Melenovským v černém dresu pod dohledem asistenta Juríka bruslili jako o život. Přidávali si a oba nyní mohou hrát. „Marek mi dával motivaci. Ale ten to také docela hodně přehnal. Říkal, že tak vydařenou sezonu už nemusí zažít a chce hrát. Bylo to jeho rozhodnutí," připomíná urychlený návrat s bolavou rukou, která podle slov Melenovského mohla být ochrnutá.

Zachoval by se mladý zlínský bek stejně? „Je to jiná situace. Jsem od něj mladší. Sezon před sebou asi už moc nemá, pro něj to byla větší motivace se do toho dostat. Proto se tak rozhodl. Kdybych byl v jeho situaci, možná bych se zachoval stejně," uvažuje nahlas Martin Matějíček.

On se navíc na rychlý návrat necítil. „Rameno jsem ještě neměl v pořádku. Nebylo posílené, ani fyzičku jsem neměl na potřebné úrovni. Ale dohnal jsem to," pochvaluje si.

Prý je připraven i na střety, souboje a dokonce i střelbu. Rameno jej již nijak neomezuje. „Nesmím mít z toho strach. Jinak by to mohlo dopadnout špatně. Ale už na tréninku jsem to zkoušel a bylo to v pořádku. Nevidím v tom problém," věří si Matějíček.