„Kluci mi nadávali, že jsem trefoval hráče před sebou. Tak jsem si ho tam postavil a daří se mi," pochválil se se smíchem v rozhovoru pro Deník 21letý reprezentační bek Petr Zámorský, který vynechal poslední dva zápasy s pražskou Slavií (0:6) a Vítkovicemi (1:3). Scházet bude ještě v pátek v Chomutově.

Čekal jste trest na tři zápasy?

Nečekal. Trochu mě to zarazilo. Faul to samozřejmě byl, ale jestli byl tak hrozný, musí posoudit jiní. Jsem zklamaný, týden nemůžu hrát. Začínal jsem se cítit dobře, na začátku sezony jsem měl zdravotní problémy a teď jsem dostal takovou facku. Nevadí, musím to brát, jak to je. S Larrym (Martin Hamrlík – pozn. aut.) alespoň dobře potrénuji.

Z hlediště mi to přišlo jako zbytečné dohrání souboje. Nevyčítáte si ten zákrok?

Oni nás také řezali. Chtěl jsem proto také hrát tvrdě. To, že jsem tam jel, si nevyčítám. Výčitky mám z následného výskoku. Z mé strany tam byla přemíra snahy. Dal jsem do toho i skok, který by tam být neměl.

Kdy jste se o trestu dozvěděl?

Přišel jsem ráno na stadion a pan Sedlák (kustod – pozn. aut.) si ze mě dělal srandu, že jsem skončil. (Směje se.) Vůbec jsem nevěděl, o co jde. Pak si mě ale zavolal pan trenér Vlach a řekl mi, že jsem dostal tři zápasy a nebudu hrát.

Trenér Vlach ale tvrdil, že Kometa žádost na potrestání podala na poslední chvíli za minutu dvanáct.

To nevím. Věděl jsem to už ráno před rozbruslením. Pan Vlach si mě zavolal a řekl mi, že nemůžu hrát.

Už jste se zmiňoval o svých zdravotních problémech. Co vám bylo?

Měl jsem angínu a bral jsem antibiotika. Ale chtěl jsem hrát, takže jsem nastupoval i pod prášky. A vůbec jsem se necítil dobře. Navíc mě pak z antibiotik začala bolet záda i rameno. Vůbec jsem neměl hrát, byla to ode mě blbost.

Jak nyní trávíte volnější režim?

Přidávám si víc v tréninku. Už v neděli po rozbruslení, když jsem věděl, že do Prahy nepojedu, jsme s Larrym na ledě zůstali déle. Děláme to tak každý den. Bruslíme a odpoledne jdu ještě do posilovny. Budu trénovat dvoufázově, což by mi mělo vyhovovat. Udržím se v tempu a na nedělní zápas v Hradci Králové bych měl být připravený.

Zkoušel jste si po tréninku i samostatné nájezdy, takže si už troufáte být esem v rukávu kouče Vlacha jako v minulosti právě Martin Hamrlík?

Ježíš, tak to vůbec. (Směje se.) To nevím. Máme tady jiné kluky, kteří nájezdy umějí mnohem lépe než já. Jedině v případě, že by se jela dvanáctá série a nikdo by už nemohl jet, tak bych si na to troufl. Teď mají Ježek (Filip Čech – pozn. aut.) i Tonda Honejsek na nájezdy famózní formu. Umí je i Béďa (Köhler) i Lešoun (Petr Leška). Není důvod nic měnit. Nájezdy byly spíš z legrace a na vyjetí po náročném bruslení.

Nechybí vám po šesti odehraných zápasech už nějaký ten vstřelený gól?

Bohužel, zatím mi to tam nespadlo. Potrénuji a třeba se brzy trefím. Nesmím klopit hlavu. Je odehraných teprve osm kol a zatím není důvod k nějaké panice. Jsme osmí, bodů máme celkem dost nahraných (11 bodů). Navíc kluci jsou na góly vepředu. Až to přijde, budu rád, ale hlavu si z toho nedělám.

Kolik toho už schytal odpadkový koš, přes který na tréninku střílíte od modré čáry na branku?

Vymyslel jsem tohle cvičení, protože mi kluci nadávají, že jsem v jednom ze zápasů často trefoval hráče před sebou. Tak jsem si tam postavil odpadkový koš. (Směje se.) Ale daří se mi, z dvaceti střel jsem ho trefil jen dvakrát, takže je to dobré. Zatím mi nikdo nenadával, že je nějaký pokřivený. (Úsměv.)

Očima trenéra

„Bavili jsme se o tom a měli jsme strach, zda to Brno podá. Počítali jsme s tím, že se to může stát. Je však zarážející výše trestu. Tři zápasy jsou dost, dva by byly odpovídající. Samozřejmě Petrův náskok tam byl, ale vadí mi styl, kterým to bylo podané. Kdyby to oznámili v deset hodin, beru, mají na to právo. Ale oni to oznámili za minutu dvanáct. Právě v poledne končí termín, kdy se můžeme vyjádřit. Nebylo to od nich férové. Považuji to za podraz. Nevím, z čeho měli strach. I my jsme mohli podat podnět na zákrok Čermáka na Čecha, ale řešili jsme to po herní stránce. Brno si možná chtělo něco dokazovat."

⋌Hlavní kouč PSG Zlín Rostislav Vlach