„Dnes mi to přišlo jak Turecké závody," prohodil s kyselým výrazem na tváři 21letý Holík. Do smíchu mu rozhodně nebylo.

Cítíte velký skok z jednoho extrému do druhého?

Ano, skok to určitě byl. To se nedá srovnávat. Dnešní přípravný zápas byl úplně o něčem jiném. Musím se nějak rychle adaptovat.

V čem byl největší rozdíl?

V rychlosti, systému, pojetí hokeje. Ani nevím, jak to mám srovnat. Je to rychlejší, tvrdší, máte na všechno méně času.

Dosud jste měl za sebou jen přípravné zápasy proti Slovensku a Německu. Co vám ukázaly zápasy proti velmocím ze Švédska, Finska a Ruska?

Je to jiný styl hokeje. O tom jsem se přesvědčil, když jsem jel v situaci dva na jednoho. Už jsem si myslel, že je to hotové, přestal jsem bruslit, a najednou mi puk zezadu borec vysekl. Oni dřou ikdyž ví, že puk nezískají. Je to strašně rychlé, dohrávají souboje, všichni jsou tam silní, je to hodně těžké.

Stačil jste si pobyt s národním týmem užít?

Byl jsem tam týden, užíval jsem si každou minutu, každý trénink, protože už se tam taky nemusím podívat. Vždy si to musíte užít do posledního okamžiku.

I přes ne zrovna ideální výsledky? Vyhráli jste pouze v posledním zápase s Ruskem 2:1. Kritizování jste byli především za slabou produktivitu. Čím to bylo?

Výsledky nebyly optimální, chyběly góly, herní projev až tak špatný nebyl. Švédové proti nám také ze začátku nic neměli. Jenže využili dvě stejné přesilovky. My jsme své šance nedali.

Proti Finsku jste odehrál 2 minuty 20 vteřin, se Švédy už ale 12 minut a s Rusy 8 minut. Nečekal jste přece jen větší vytížení?

Byl jsem rád za každé střídání, co jsem tam měl. První zápas jsem nehrál, takže jsem byl rád, že jsem tam naskočil na poslední třetinu, což jsem vůbec nečekal. A druhý zápas jsem si užil, protože to bylo poprvé, co jsem dohrál celý zápas proti takovému týmu. Čekal jsem předem, že nebudu hrát 20 minut za zápas. To jsem ani čekat nemohl. Přesilovky a oslabení to se mě tam vůbec netýká, takže jsem byl rád za takový čas, který jsem tam měl.

Nemluvil s vámi na závěr kouč Alois Hadamczik, jestli s vámi do budoucna počítá?

Neřešili jsme to. Trenér jen každému popřál hodně štěstí v klubech. Záleží už pak na formě a každého, jak se bude dařit. Když se mi dařit nebude, je jasné, že už se tam nepodívám. Ale třeba se zadaří i celému týmu. To vždycky pomůže i jednotlivcům, tak jsem tam nemusel být naposledy. Ale teď to neřeším.