„Rozhodl jsem se těsně před gólmanem. Měl tam díru, tak jsem zabrzdil a spadlo to tam," oddechl si Holík.

Plánoval jste předem, co provedete?

Ani při jednom jsem to dopředu nevěděl. První jsem udělal dobře, škoda, že jsem trefil tyč. Při druhém už to tam naštěstí prošlo.

Jak moc je to pro vás cenná výhra?

Z venku jsou dva body dobré, ale mohli jsme mít i tři. Měli jsme k tomu našlápnuto, bohužel jsme si to pokazili. Ale dva body, na to že to byl náš první zápas, jsou dobré.

Čím jste si to pokazili?

Vedli jsme, přestali jsme hrát. Oni ve třetí třetině o hodně víc bruslili. Šli do toho daleko víc, než předchozí dvě třetiny. My jsme se na ně jen dívali. Vytvořili si tlak a my jsme se z něj nedokázali dostat. Naštěstí jsme ale udrželi remízu a v nájezdech bod urvali.

Nečekali jste, že budou hrát fyzičtější a agresivnější hokej?

Čekal jsem to víc. Ale když už hráli do těla, hráli slušně. Nebyly tam žádné zákeřné zákroky. Navíc to ani pořád nedohrávali. Najeté nás měli, ale pokaždé nás netrefili. Čekal jsem to jiné.

Co říkáte na bouřlivou atmosféru?

Čekal jsem méně lidí. Hlásili šest tisíc dvě sta diváků. Navíc i dobře fandili. Bylo to dobré.

Jaké jste vlastně měli očekávání od prvního zápasu Ligy mistrů?

Proti Berlínu jsem nikdy nehrál. Čekal jsem fyzický hokej. Když jsme sem ale přijeli a podívali se na plochu, byla veliká. Je větší, než ve Zlíně. je to jako letiště. I proto se tolik do těla nehrálo, ale i tak měl zápas tempo. Je to pro nás přínosem se takhle připravit na extraligu.