Kliknutím zvětšíte„Natáčíme celý den a už umíráme. Hercem bych být nechtěl,“ smál se po obědě Honejsek.
Nedávno vedení klubu oznámilo, že převedlo práva z Komety a už jste opět hráčem Zlína. Co na to říkáte?
Jsem určitě rád, mělo by to tak být. Kde hraji, tomu bych měl patřit. Samozřejmě jsem to zaznamenal. Trochu mi připadá, jako by si mě kluby přehazovaly jako horký brambor. Dobře to dopadlo.
Angažoval jste se a tlačil jste na to?
Přál jsem si, abych byl hráčem Zlína. Když jsem přestupoval do Zlína, ještě to nevyšlo. Jsem rád, že se to povedlo nyní.
Vypadá to, že se na vás bude dlouhodobě stavět. Cítíte se na roli lídra?
Jsme generace zlínských odchovanců, kteří vyhrávali tituly. Není důvod si nevěřit. Týmovostí můžeme udělat nějaký úspěch.
Vy byste ale měl být tahounem, který tým potáhne i bodově. Souhlasíte?
Nemyslím si, že bych tady měl být letos nějaký tahoun. Rozloží se to mezi víc hráčů a když budu mezi nimi i já, bude to samozřejmě v pořádku.
Odešel ovšem Roberts Bukars s Davidem Šťastným, oba produktivní hráči a střelci…
Je tady ovšem pořád Očko (Zdeněk Okál), přišel Hermoš (Herman), Michal Poletín, který nastřílel devatenáct gólů. Navíc přijdou určitě další kluci na zkoušku i ze zahraničí, kteří budou určitě také velmi kvalitní.
Roberts Bukarts zamířil do Třince, proti Ocelářům se navíc postavíte hned v prvním zápase sezony. Bude to speciální?
Určitě bude. Pamatuji si, když jsem já hrával za Hradec Králové a Kometu Brno. Viděli jsme i Petra Holíka, který tady měl spoustu rozhovorů. Buky si určitě nějaký vztah ke Zlínu vytvořil. Fanoušci ho určitě pozdraví, on se bude chtít předvést.
Přesto se spekulovalo, že se vrátí do KHL. Nečekali jste ho někde jinde?
Už v zimě jsme věděli, že ho chtěl Třinec. Proto jsme si mysleli, že už odejde v zimě. Už to ale vypadalo, že do play-off pomalu směřujeme a chtěli jsme udělat úspěch. Dopadlo to dobře, že jsme ho nepustili. Mysleli jsme, že půjde spíš do Ruska, ale pokud tam by to nevyšlo, do Třince odejde.
Do Zlína se vrátil jeden z vašich spolužáků Jakub Herman. Budujete už tým pro příští sezony, kdy vedení počítá s návraty dalších odchovanců?
Samozřejmě by bylo lepší, kdyby kluci, kteří hrají jinde v extralize, byli už teď ve Zlíně. Nebo jsou ve světě v evropských soutěžích v NHL. Každý hráč se ale chce nějak zajistit. Ať si říká, kdo chce, co chce, vždy hraje roli finanční stránka. Ta je hodně důležitá, ne-li nejdůležitější. Ještě je hodně kluků venku, budeme to muset zvládnout my, co tady jsme.
Plán ale máte. Sám jste nedávno říkal, že se o návratu do Zlína bavíte mezi sebou.
Tak to je. Každý hráč má nejvyšší ambice, zároveň se chce uchytit a zabezpečit se. Ale v drtivé většině kluci říkají, že by kariéru chtěli dohrát ve Zlíně.
Máte příklad i v Petru Čajánkovi, který se po úspěšné kariéře vrátil do Zlína a našel zde vás mladé a vyrůstali jste vedle něj?
Myslím, že to tak je. Asi to v každém klubu funguje trochu jinak, ale Zlín je menší moravské město, jsme zde asi větší srdcaři. Dobře se zde bydlí i žije. Okolí si zamilujete. Sám ze Zlína nepocházím, ale za Zlíňáka se považuji a beru ho jako svůj domov. Poté je návrat o to jednodušší do města. S kluky se známe, jsme kamarádi. Kluci v našem věku se vrací i z důvodu, že zakládají rodiny, aby děti mohly vyrůstat spolu.
Po sezoně skončil kapitán Ondřej Veselý. Už jste našli nového vůdce?
Ještě ne, neřešili jsme to. Můj tajný tip je, že to bude Tomáš Žižka. Měl by to být on, má nejvíc zkušeností. Je v kabině hodně slyšet, vykládá při zápasech. Měl by to být on, kdo to vezme.
Vy byste se necítil?
Já ne. Letos bych to dal Žížovi.
A do budoucna?
Těžko říct. Chtělo by to mít především dlouhodobé výsledky na ledě. Poté by se o tom dalo uvažovat. Teď je na to ještě hodně roků brzy.
Vloni v tuto dobu jste byli hodně podceňovaní, experti vás posílali do baráže už před sezonou, letos to může být vzhledem k odchodům podobné. Počítáte s tím, že v očích veřejnosti budete outsideři?
Ano, s tím už počítáme, že budeme bráni za outsidery celé soutěže. Vždycky musejí vzniknout nějaké papírové předpoklady. Ale sami víme, jak to chodí. Máme v týmu kluky, kteří už něco zažili. Třeba Pavel Kubiš s Jirkou Ondráčkem. Právě od nich jsem se naučil, že tohle absolutně nemá cenu řešit. Druhá věc je, že se většinou předpoklady a odhady ani nenaplní. Ať vy novináři napíšete cokoliv, vždycky je to jinak.
Máte za sebou dlouhou přípravu. Těšíte se na její konec?
Každý rok je to těžké, ale po sezoně vždycky nechcete nějakou dobu led ani vidět. Ale v letní přípravě stačí ještě kratší doba, abyste zase nechtěli běhat. Už jsem toho přesycený, těším se na to, co nás baví nejvíc a nás i fanoušky dělá šťastnými.
Odstartovalo mistrovství světa ve fotbale. Je to v kabině velké téma?
Ještě ani ne. Ale přemýšleli jsme s kluky, že uděláme nějakou tabulku. Každý se zapojí stokorunou a budeme tipovat zápasy o celkového vítěze. Aby to bylo zpestření, abychom vše mohli sledovat, a vybereme vítěze. Jsem zvědavý, jak se šampionát Rusákům povede organizačně.
Máte favorita šampionátu?
Favority nerad vypichuji, to je nejlehčí. Ale z druhé vlny se mi líbí Belgie a Francie. Ti sice mezi mé oblíbené týmy nepatří, ale něco mi říká, že by mohli vyhrát. Teď jsem se díval v televizi na záznam finále 1998, kdy porazili Brazílii. Zidane dal dva góly. Když jsem se díval na jejich soupisku, mají dobré individuality. U Belgie bude záležet, jak se dají jako tým dohromady. Jinak favorité jsou klasicky Brazilci. Letos vypadají hodně dobře. Mluví se i o Argentině, ale té moc nevěřím.
Sešli jsme se na hotelu Alexandria v Luhačovicích, kde natáčíte klip. Jak to prožíváte?
Je to něco jiného. Jsme dopoledne zvyklí trénovat a pak si můžeme odpočinout. Tady jsme od osmi až do večerních pěti nebo šesti hodin, což je normální den pro pracujícího člověka. A my už tady umíráme. (směje se) Je to náročnější v tom, že pořád někam chodíme a něco nacvičujeme a opakujeme. Jdeme do vody, pak do sauny, vylezeme a jdeme do posilovny. Klukům jsem před chvilkou říkal, že hercem bych být nechtěl. (smích)
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
