„Viděl jsem, že to udělal v minulém zápase Žiža, tak jsem skočil taky,“ pousmál se 27letý Honejsek, který vede se čtyřmi brankami a osmi asistencemi klubovou produktivitu.

A to ještě vaši druhou trefu v první třetině vám neznal rozhodčí za kopnutí bruslí. Oprávněně?

Jo, byla to strašná škoda. Kluci říkali, že by puk možná dojel za brankovou čáru i sám. Nebo za mnou byl Kuba Herman, který by to dorazil do prázdné. Věděl jsem, že platit nebude, protože jsem do toho kopnul. Trochu mě mrzelo, že jsem nepočkal o pár milisekund, protože betonem by mi gólman uhnul a dával bych to do prázdné branky. Na konci zápasu to nevadí, tři body máme.

Co jste říkal na závěr utkání, který se protahoval kvůli časomíře?

To jsem nepochopil. Všechny na střídačce nás omývalo. Nevím, jak je to možné, co se tam stalo, ale celkem rychle se to vyřešilo. Pro oba týmy to bylo stejné. Nevím, jestli to byla výhoda, že si víc v přerušení odpočineme nebo Kometa si na nás nachystá nějaký signál. Zbývalo šest vteřin, takže nejdůležitější bylo buly, kterou jsme vyhráli. Nic zásadního to pro nás neznamenalo.

Je tahle vydřená výhra 5:4 ještě cennější než skalp 7:0?

Bodově je to úplně stejné, ale dnes to bylo samozřejmě daleko těžší. Ani jsme si nemysleli, že budeme porážet Kometu sedmi góly každý zápas. Jsou to skvělí hráči a dnes to několikrát dokázali. Úplně jsme ve druhé třetině přestali hrát, tam jsme měli hodně štěstí, protože Kometa to klidně v prvních deseti minutách mohla otočit. Řekli jsme si, že takhle profesorsky hrát nemůžeme. Jsme třináctý tým, ale do druhé části jsme nastoupili jako mistři světa. To nás srazilo dolů. Naštěstí jsme do konce třetiny dali dva góly, což byl asi klíčový moment. Třetí třetina už byla vyrovnanější.

Když Kometa zapnula, to byl fičák, co?

To je dané jejich šikovností. Zkoušeli jsme v některých situacích to hrát žabkami, vysokými přihrávkami, ale oni jsou tak šikovní, že všechno sklepávají a jezdí do brejků. Dva inkasované góly do prázdné byly naší lajdáckostí, což nás málem stálo body.

Dost vás potrápil i váš bývalý spoluhráč Petr Holík, který dal dva góly a byl hodně vidět. Co jste na něj říkal?

On trápí každého. Jde spíš o to, jak mu to sedne a zápas se mu povede. Dnes naštěstí pět gólů na něj stačilo.

Vrátili jste se po delší době ke složení útoků z minulé sezony, kde jste se opět vrátil do pozice centra. Jak vám to s Hermanem a Šlahařem klapalo?

Prohrával jsem buly, to byl největší rozdíl. V centru jsem víc v pohybu, což mi sedí víc. Na křídle nevím, jak si mám najíždět. Oba posty mají své klady i zápory. Na centru se cítím dobře. Vím, že když jsem byl na křídle na začátku sezony, dostávali jsme dost gólů. Tam jsem se příjemně necítil. Doufám, že to bude lepší.

Nebyli jste překvapení, že bude chytat Čiliak, ačkoliv v minulém zápase v Brně nastoupit nechtěl?

My ho máme v šatně, překvapení jste vy novináři. Mně se stačí zeptat a on mi to řekne. (směje se) Pochytal strašně moc těžkých zákroků. Velký dík jde za ním od celého mančaftu.

Jde poznat, že to je pro něj jiný zápas?

Ne, vůbec ne. V tom je naprostý profesionál. Takhle k tomu zápasu přistoupil. Vidíte na něm, jak se soustředí na každý duel. Už ho znám nějakou dobu, jak se připravuje. Ať jde o první kolo extraligy, nebo finále play-off. Je koncentrovaný úplně stejně. Vůbec žádný rozdíl jsem nezaznamenal.

Ale vítězství navenek neprožívá. Je to tím, že je pořád Komeťák?

Je klidnější celkově. Určitě nám slíbil nějakou svačinku, kterou nám přinese do šatny. On se radovat nemusí, ale raduje se celá šatna.