Kliknutím zvětšíte„Prohodili jsme už o tom pár slov,“ líčí v rozhovoru pro Deník Radovan Illo. Sedmadvacetiletý slovenský centr, to je vůbec zajímavý týpek. Draftoval ho Anaheim, trénoval s hvězdným Perrym, kámošil se Schwartzem a v zámoří několikrát nechal promluvit i své pěsti. A Antonín Honejsek za ním přišel s tím, že jsou rodina. „A to jsme se viděli poprvé v životě,“ rozesmál se slovenský sympaťák.
Takže první dojmy ze Zlína máte příjemné?
Já Zlín znám už od malička. Vždy mi byl sympatický. Od mala jsme se Zlínem hrávali, měli jsme to sem velmi blízko. Z českých klubů mi byl jednoduše vždy nejbližší. Kluci v šatně jsou super a vůbec všichni lidé se chovají hezky.
Už jste hovořil s trenéry, co od vás očekávají?
Zatím jsem na zkoušce bez smlouvy a o bližších věcech jsme ještě nehovořili. Myslím, že potřebují čas na to, aby věděli, koho využijí a jaký tým chtějí poskládat. Zatím se snažím, abych ukázal své kvality a že umím bojovat pro tým.
Znáte některé kluky?
Znám je převážně od vidění z různých zápasů, kdy jsme proti sobě nastoupili. Už deset let víme s Antonínem Honejskem, že můj otec a jeho matka chodili spolu do školy, ale doteď jsme se neznali. V pondělí za mnou přišel s tím, že jsme rodina, tak to tak asi už bude. (směje se) Opravdu jsme se viděli poprvé až teď. Bylo to velké shledání.
Už jste stihl navštívit město?
Byli jsme se na chvíli projít s Markem Zagrapanem. Je to velmi pěkné a čisté město. Lidé se zdají milí.
Co vám dalo vaše téměř deset let trvající angažmá v zámoří?
Člověk musí být stále ve střehu a vědět, co udělá s pukem ještě předtím, než ho má na své hokejce. Hráči musí hru takto číst, protože jsou tam i malá kluziště. Každý ví, že pokud nezdvihne hlavu a nebude mít přehled, tak dostane takový hit, že bude na měsíc mimo hru. Myslím, že mi toho dalo zámoří hodně. Jsem rád, že jsem tam byl i na univerzitě a vystudoval vysokou školu. Mnozí mě od toho odrazovali, ale s odstupem času vůbec nelituji.
Co jste vystudoval?
Vystudoval jsem byznys. Musím říct, že mě to nebavilo. Studium bylo velmi časově náročné. Cestovali jsme na zápasy po celých Státech a času na studium a různé úlohy bylo málo. V době, kdy profesionální hokejisté odpočívají, tak člověk na univerzitě se musí připravovat ke studiu. První půlrok jsem přemýšlel, že to vzdám, ale nakonec to dopadlo dobře.
V Americe vás draftoval Anaheim. Co to pro vás znamenalo?
V těch letech po draftu jsem se zúčastňoval kempů a vypadalo to velmi nadějně. Po skončení školy jsem šel do AHL. Po sezoně jsem odcházel s tím, že budu podepisovat do NHL. Byl jsem v kontraktu celé léto, ale poslední den před podpisem z toho vycouvali a vzali Heatleyho. Byl jsem z toho zklamaný, protože čtyři roky mi říkali, že podepíšu smlouvu a před finálním dnem to odpískali. Potom jsem šel do Martina na Slovensko, kde jsem se zranil a šel na operaci. Nebyl to dobrý rok, ale myslím, že mě to posílilo jako hráče i jako člověka.
Na kempech Anaheimu jste se jistě potkal se zajímavými hráči…
Určitě. V kempech s námi například trénoval i Corey Perry. Minimálně polovina Anaheimu jsou kluci, se kterými jsem hrál v AHL. Tady se opět ukazuje, že někdo to štěstí má a do NHL se dostane a někdo ne. Potkal jsem se i s Jadenem Schwartzem ze St. Louis, se kterým jsme hráli v týmu Tri-City Storm juniorské zámořské soutěže. S ním to bylo velmi super. Byla to ta bezstarostná mladistvá léta, kdy jsme se s prázdnou hlavou starali jen o zábavu a hokej. Spolu jsme se tam propracovali i do All Stars týmu. Hrávali jsme asi dvě a půl hodiny cesty od sebe. Ovšem moc času jsme neměli a člověk si raději odpočinul, než aby cestoval.
Jaký byl rozdíl mezi AHL a univerzitním týmem?
Musím říct, že univerzity mají obrovskou úroveň. Potom co jsem přecházel z univerzity do AHL, tak se mi tamní hokej zdál jako bruslení pro veřejnost.
Během angažmá v zámoří jste musel nechat občas promluvit i své pěsti, co?
Za těch deset let se to nasbíralo. (směje se) Střety nevyhledávám, ale v zámoří nikdy nevíte, kdo na vás kdy na ledě skočí. Nezbývá nic jiného než se bránit stejnou mincí, jinak by to mohlo dopadnout ještě hůř. Spoluhráče a mužstva se vždy zastanu. Jinak si myslím, že to nemá s hokejem nic společného.
Proč se vracíte do Evropy?
Myslím si, že už nejsem úplně nejmladší hráč. Mladí hráči dostávají více šancí, i když jsem v bodování před nimi. Chci vyzkoušet českou ligu, protože si myslím, že je to jedna z nejlepších soutěží v Evropě. Je to pro mě velká výzva a vážím si toho, že zde můžu být.
Jak jste se dostal do Zlína?
Domluvil jsem se na zkoušce přes pana Šolce. V létě se vždy připravuji v Bratislavě, ale teď jsem vlastně tady. Jinak tam bydlím a dojíždím o víkendech i domů do Považské Bystrice.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
