„To se prostě nesmí stávat. Do příště se musíme zlepšit, abychom týmu nějak pomohli a ne abychom prohrávali zápasy," štvalo Holíka, jehož tým nyní stojí jeden zápas od vyřazení.

Většinou jste menších postav. Je i proto těžké se proti robustním hráčům soupeře prosadit?

Nevnímám, že jsem malý hráč. Mají víc kilo, jsou silnější než já, ale musím se s tím nějak popasovat. Být šikovnější a neuhýbat. Když to udělám, jen se zraním. Počítám s tím. Je to přece play-off. Nevadí mi to.

Takže sil máte dost?

Za sebe můžu říct, že sil mám dost. Ale taky je nějak musím ukázat.

Neprohráli jste si celý zápas už v prvních minutách, kdy jste neproměnili několik šancí?

Začátek nerozhodl. Šancí jsme měli dost celý zápas. Akorát nám to tam nespadlo. Rozhodla vyloučení a vůbec jsme nehráli, co jsme předváděli doma. Nedohrávali jsme souboje. Od nás to byl zápas jako v základní části.

Takže jako třetí v sérii?

Ten si už nepamatuju.

Pořád je ale série hratelná, ne?

Ano, nic není rozhodnutého. Kometa vede 3:2, ale hraje se na čtyři vítězství. My uděláme všechno pro to, abychom se sem vrátili a postoupili. Tento zápas už musíme hodit za hlavu. Doma musíme začít úplně jinak.

Proč ten přístup byl tak vlažný?

Nevím. Fakt nevím, co vám na to mám říct. Prostě už se stalo. Teď na to musíme přestat myslet a příští zápas začít úplně jinak.

Kometa opět hrála výrazně lépe než předchozí zápas. Souhlasíte?

Jo, oni jsou prostě dobří. A my se jim musíme pokusit vyrovnat. Dobře chodí do těla, hrají silový hokej.

V závěru zápasu už to byl z vaší strany hazard?

Už je jedno, jestli prohrajeme 1:2 nebo 0:5. Potřebovali jsme vyrovnat. Proto jsme se tlačili dopředu, ale všechno nám končilo někde v rozích. Když jsme měli střílet, ani jsme nevystřelili a vůbec jsme se netlačili do brány.