„Upřímně jsem věřil, že se ještě vrátím. Nečekal jsem však, že to už bude po předchozí sezoně," přiznává 32letý útočník, který v uplynulém ročníku Chance ligy posbíral 40 kanadských bodů ve 46 zápasech.

Prozraďte, jak se uskutečnil váš návrat k Beranům?
V Porubě jsem ještě měl smlouvu na příští sezonu. Vedení klubu jsem však kvůli rodinným důvodům poprosil o uvolnění. Řeklo mi, že pokud přijde adekvátní náhrada, tak mi vyjde vstříc. Ozval se Zlín. Kluby se pak domluvily na výměně s Petrem Mrázkem.

Kdy výměna začala nabírat větší obrysy?
Vzhledem k tomu, že jsem se potřeboval přiblížit domovu, tak jsem neřešil pouze Zlín, ve hře bylo více variant. Mluvil jsem i s Pavlem Hanákem z Přerova (sportovní manažer Zubrů – pozn. red). Nikdy to ale nebylo nic konkrétního. S tím přišel až právě Zlín, se kterým se to začalo řešit minulý týden.

Do Zlína přicházíte ještě před začátkem suché přípravy. Jak dlouho jste byl ochotný čekat?
Byl jsem pod smlouvou, na odchod jsem netlačil. Nemohl jsem ani porušit kontrakt. V Porubě jsem navíc měl své jisté, s týmem jsem se tak normálně začal připravovat na další sezonu. Nevěděl jsem, zda k tomu dojde vůbec během léta, počítal jsem i s podzimem. Jsem rád, že to dopadlo docela rychlým způsobem.

Mohlo to pro vás dopadnout lépe?
Pro mě je to samozřejmě nejlepší varianta – jsem domácí hráč, ve Zlíně jsem se narodil. Je to můj rodný klub, klub mého srdce. Jsem ohromně šťastný, že se vracím.

Jakub Šlahař se raduje ze vstřelené branky.
Berani hlásí velký návrat. Odchází nejlepší střelec Zlína sezony Chance ligy

Do Poruby jste musel pravidelně dojíždět. Je to pro vás v tomto ohledu velká úleva?
Prakticky každý den jsme dojížděli se spoluhráčem Roman Pšurným. Cesty byly docela příjemné. Na druhou stranu je to unavující až vyčerpávající. Tři hodiny denně na cestě vás doženou. Rozhodně je to náročné. Hodně mi to ulehčí. Jak už jsem ale zmínil, primární je rodina, které budu co nejblíže.

Je vám 32 let. Věřil jste, že si za Zlín ještě někdy zahrajete?
Po nezájmu bývalého vedení mi přišla nabídka z Poruby. Dostal jsem prostor, perfektně nám to sedlo. Byla to příjemná sezona. A návrat do Zlína? Upřímně jsem věřil, že se ještě vrátím. Nečekal jsem však, že to už bude po předchozí sezoně.

Ze Zlína jste odešel v říjnu roku 2021. Kabina Beranů se od té doby hodně proměnila…
Od doby, co jsem byl odejit, budou už dvě sezony. Pozměnilo se to. Vracím se však do známého prostředí. Na novou partu a okolí se těším. Byl bych radši, kdyby takových návratů bylo více.

Už se nebudete potkávat se zkušeným triem Pavel Kubiš, Antonín Honejsek, Zdeněk Okál. Kubiš s Honejskem přitom skončili po uplynulé sezoně…
Nejvíce mě mrzí odchod Tondy s Očkem. Během tří kompletních sezon ve Zlíně jsem vesměs všechny zápasy odehrál s nimi, v extralize jsme měli úspěšné sezony. Byli jsme platní pro tým. Navíc to jsou generační kluci, vyrůstal jsem s nimi. Jejich odchod mě mrzí. Stejně jako ten Pavla Kubiše. V klubu byl strašně dlouho, je to zlínský patriot. Strávil jsem s ním spoustu času na zimáku i mimo něj. Škoda, že už nebude pokračovat.

Na co se ve staronovém angažmá nejvíce těšíte?
Každého Zlíňáka, mě nevyjímaje, u srdíčka zahřeje plný stadion, žlutomodří fanoušci, kteří jsou na tuto ligu nadstandardní. Dokážou vytvořit báječnou atmosféru. Už jako malý kluk jsem fandil s tátou. Těším se, že budu mít zase pocit, kdy mě zahřeje u srdce, kdy budu hrát za svůj dres, své lidi.

Petr Leška.
Berani hlásí změny: Sedlák končí jako asistent Říhy, přichází klubová legenda

Berani oznámili váš příchod uplynulý pátek. Už máte odezvu?
Ozvala se mi spousta lidí, což mě zahřálo u srdíčka. Podporu jsem měl i na sociálních sítích. Už po konci sezony, kdy nás Zlín vyřadil, mi hodně lidí psalo, ať jdu zpátky. V Porubě jsem měl platnou smlouvu, nedával jsem tak tomu velkou váhu.

Už tušíte, jakou byste měl mít roli v týmu?
Možná budu mít podobnou roli jako Petr Mrázek, za kterého jsem přišel. Na toto téma je ale ještě spousta času, teprve příští týden nám začíná letní příprava. Bude důležité, abychom se do sezony dobře připravili a měli lepší start, než měl Zlín na začátku minulé sezony.

Láká vás kapitánské céčko po Pavlu Kubišovi?
Musí si to zvolit trenérský tým, kabina. Na toto nekoukám. Hlavní je, abych byl platný pro klub, odváděl maximálně práci a pomohl mu k lepším zítřkům. Abychom udělali co nejlepší výsledek a hokej ve Zlíně znovu vyšvihli nahoru.

Pojďme ještě trochu k sezoně v Porubě. Jak se vám v loňské sezoně hrálo proti Beranům?
Byly to pro mě speciální zápasy – většinu kluků jsem znal, chtěl jsem se vytáhnout, o motivaci jsem měl postaráno. Speciální byly i přímo zápasy ve Zlíně, přišla spousta rodinných příslušníků, dokonce i můj syn. Neměl jsem žlutomodrý dres, který má rád. Byl ale šťastný, že vidí tátu na ledě. (úsměv)

Útočník Zlína Pavel Kubiš
Šok u Beranů! Končí kapitán Kubiš či Honejsek

Často jste ztroskotávali na Danovi Hufovi. Jste rád, že už mu nemusíte čelit jako soupeř?
Po čtvrtfinálové zkušenosti jsem rád, že ho už nebudu mít proti sobě. (úsměv) Zlín jsme ve všech zápasech přestříleli, měli jsme více gólových šancí, play-off mu ale perfektně sedlo, měl životní formu. Doufám, že si ji udrží. Na druhé straně i v Porubě jsme měli kvalitního Danka Dolejše.

Jak vám bylo v průběhu sezony, když se Beranům nedařilo?
Bylo mi z toho smutno – vybudoval se tady silný mančaft, všichni čekali, že to od začátku budou válcovat. Měli těžký start, po změnách to začalo šlapat. V posledním vzájemném zápase základní části si zajistili přímý postup do čtvrtfinále. Nakonec i vyhráli soutěž. Klobouk dolů, jak to dokázali.