„Nemohl jsem to ovlivnit,“ přiznává v rozhovoru pro Deník 25letý Popelka, který se v úterý v Pardubicích čtvrtým gólem v sezoně podílel na výhře 5:1.

Už jste se díval na video, jak jste ten kotouč z nulového úhlu za gólmana Pardubic Kloučka dostal?

Hodil jsem to zpoza branky, chtěl jsem ho tam nějak dostat. Když jsem se díval na video, gólman byl na tyčce. Vůbec nevím, kudy mu to tam prošlo. Asi nějak mezi tyčkou a bruslí. Byl to hodně šťastný gól, ale jsem rád, že to tam padlo.

Jak se na vás a vůbec úrovni utkání podepsala komorní atmosféra, ve které fanoušci Pardubic protestovali proti vedení klubu i města?

Bylo to divné, bylo tam fakt ticho. Je nezvyk, když 21 kol hrajeme, lidé všude fandí. Mají tam své problémy, nebylo to zrovna super, ale jsem rád, že jsme to tam uhráli.

Byly to vzhledem k potížím Pardubic povinné body?

Připravovali jsme se na ně stejně, jako kdyby žádné problémy neměli. Dívali jsme se na videa, jak hráli celou sezonu. Neřešili jsme, jestli potíže mají, nebo ne. Určitě jsme chtěli odvézt tři body a zaplaťpánbůh za ně.

V úterý v Pardubicích jste zahájili výhrou týden, ve kterém vyzvete další dva týmy ze spodní části tabulky. Vnímáte, že jsou to pro následující týdny klíčové zápasy pro vývoj sezony?

Jestli jsou klíčové, to nevím. Ale určitě každý zápas s nimi chceme bodovat. Připravíme se na to a doufám, že to zvládneme.

V poslední době pendlujete mezi Zlínem a Jihlavou. Jak jste to přijal?

Není to nepříjemné. Jihlava zase není tak daleko. Je to po dálnici, takže v pohodě. Nevadí mi to. Jsem rád, že hraji a podle toho se zařizuji.

Ovšem vy jste v první lize hrával za Přerov, nyní vás do Jihlavy převelela dohoda se Zlínem, kterou jste jen těžko mohl nějak ovlivnit. Jak to berete?

Je to tak, nemohl jsem to ovlivnit. Je to hokej. Je jasné, že Přerov pro mě něco znamená, odehrál jsem tam snad pět sezon. Ještě i v dobách ve druhé lize. Bylo to pro mě divné, na Přerov jsem byl zvyklý. Hráči jsou v pohodě i v Jihlavě. Důležité je, abych hrál. Abych někam nepřijel a neseděl tam. Jsem rád, že hraji. Zvyknu si.

Navíc občas naskočíte i do přesilovek…

Mají tam první dvě lajny nachystané na přesilovky, i třetí tam chodí. Netrénoval jsem je s nimi, ale trenér nám dal šanci.

Berete prvoligovou štaci tak, že se můžete dostat do pohody, nabrat sebevědomí, které prodáte i ve Zlíně?

Jo, určitě. Někdy to tak je, že se třeba v extralize tolik nedaří. V první lize se dá sebevědomí zvednout. Když vám dají trenéři hodně prostoru, pomůže to.

Měl jste z Přerova ohlasy, že budete v Jihlavě?

Ani ne. Ale pár lidí se ptalo. Nebylo to nijak hrozné, neřešilo se to.

S Jihlavou jste v sobotu v televizním zápase prohráli 2:9 na vsetínském Lapači. Vy jste navíc neproměnil trestné střílení. Pro vás trochu zápas blbec, co?

Byl, nevyšlo nám to. Říkali jsme si v kabině, abychom si pohlídali začátek a nedostali je do hry. To se nám nepovedlo ani ve druhé ani třetí třetině. Převálcovali nás a zaslouženě vyhráli. Tam, když přijdou lidé a fanoušci je ženou, hraje se hodně těžce. Byl to zápas blbec, ale to tak někdy je.

Jihlavě se předtím dařilo, nepřišlo podcenění nebo uspokojení?

To si nemyslím. Nechytili jsme začátek a pak už jsme se do toho nedostali. Vsetín hrál navíc famózně.

A příští týden vás čeká s Jihlavou pro vás speciální zápas v Přerově. Už víte, zda budete hrát?

Jsem zvědavý, jak to bude. Uvidím, co mi řeknou ve Zlíně. Pokud ano, bude to zajímavý zápas. Ani nevím, jestli bych chtěl. Uvidíme, co se vymyslí. Jsem zvědavý.

Pro takové zápasy hokejista hraje a obvykle se těší, ne?

Už když jsem tam hrál v létě Zubr cup za Zlín, bylo to pro mě divné. A to ještě ani nebylo soutěžní utkání. Bylo by to pro mě něco jiného. Po chvilce bych to neřešil, jestli jsem v Přerově nebo někde jinde.