„Je to bomba! Mám za sebou výbornou sezonu. Je to další třešnička, se kterou jsem ani nepočítal. Je to pecka. Jsem za to strašně rád," vyznával se ještě v neděli večer Deníku Zámorský, když byl na cestě domů.

Prožíváte sezonu snů?

Už titul byl snový, takže asi ano.

Navíc jednu kabinu jste sdílel s Jaromírem Jágrem. Jaký na vás udělal dojem?

Je to další ze splněných snů. Ani jsem nikdy nečekal, že bych si s ním zahrál v jednom týmu. Znamená to pro mě strašně moc. Viděl jsem ho v tréninku, v zápasech, být s ním v jedné šatně. Bomba! Nezapomenutelný zážitek.

Bude čas alespoň na nějakou malou oslavu?

Teď určitě ne. Je to strašně hektické. Až mi skončí sezona, udělám si čas, a oslavím to důkladně a pořádně.

Před odletem na poslední turnaj před mistrovstvím světa do Švédska jste říkal, že si věříte. Kde se ve vás bralo tohle sebevědomí?

Ani nevím, jestli jsem tohle říkal. Ale doufal jsem, že si přenesu formu i nároďáku. Nějak extra jsem si nevěřil. Byli tady famózní beci. Spíš jsem překvapený, než že bych s tím nějak počítal.

Zůstala vám na turnaji forma z play off?

Dá se říct, že ano. Cítil jsem se dobře. Ale na mezinárodní scéně se hraje úplně jiný hokej. Je těžké to srovnávat. Musíte hrát úplně jinak. Všechno je rychlejší. Pohodu ze sezony jsem si přenesl na mezinárodní scénu.

Kdy jste se o nominaci dozvěděli vy hráči?

Pan Růžička nám ji oznámil už hned po dnešním zápase.

Neměli jste už předtím nějaké indicie, že byste v ní nemusel chybět?

Ne, kdepak. Vůbec ne. (Přesvědčivě.) Včera jsem ani nevěděl, jak na tom vlastně jsem. Jestli blíž nebo dál ke konečné nominaci. Šel jsem do nedělního posledního zápasu, jako by byl můj poslední v sezoně. Chtěl jsem do toho dát všechno a užít si to. Kdyby to náhodou nevyšlo, abych si mohl říct, že jsem pro to udělal maximum.

Viděl jste tiskovou konferenci?

Vůbec ne. Zrovna jsme čekali na bágly, než nám přijedou. Nějaké napětí tam přesto bylo. Když pan Růžička četl nominaci v kabině, byl jsem nervózní. Je to sen každého, všichni se chtěli zúčastnit. Jsem rád, že se mi to povedlo.

Zahrál jste si pod bývalým trenérem nároďáku panem Hadamczikem, nyní i pod současným panem Růžičkou. Dá se jejich přístup a metody srovnat?

Nedá. Jsou úplně jiní. Každý má své metody a teorie. Jsou to dva zcela odlišní trenéři.

Jaký je kouč Růžička?

Je impulsivní. Ale to mi vůbec nevadí, protože vás umí parádně namotivovat. Když se vám povede nějaká situace na ledě, nedělá mu problém vás pochválit. Umí ocenit dobrou práci, kterou děláte. Zatím musím moje působení pod ním hodnotit pouze kladně.

Jaký vás čeká program po příjezdu domů?

Jsem nyní na cestě do Zlína. V pondělí si musím zařídit pár věcí. Takže mě čeká spousta vyřizování, což bych chtěl stihnout dopoledne. Pak už odpoledne chci mít volno. Chci se vidět i s přítelkyní. V úterý už jedu zase do Prahy na sraz.

S jakými ambicemi tam pojede?

Ať už to dopadne jakkoliv, chci si říct, že jsem tam nechal sto procent. Že jsem tam nic nevypustil. Samozřejmě bych chtěl hrát co nejvíc to půjde a podat co nejlepší výkon, abychom dopadli co nejlépe. Dál se uvidí, jak to dopadne.

V nominaci je i jiný rodák ze Zlína Michal Jordán. Co na něj říkáte?

Byli jsme spolu na pokoji ve Švédsku. Užili jsme si spoustu srandy. Známe se už ze Zlína z dřívějších let. Chvilku jsem ho neviděl hrát, ale porostl hodně nahoru. Je to parádní obránce.