„Přitom je to obrovská pomoc ve hře. Zatím to využíváme sporadicky, je to obrovská škoda. Klukům vždy říkám, ať se jdou podívat na fotbal na IV. třídu nebo Okresní přebor, jak na sebe staří chlapi řvou. Kolikrát po sobě křičí jak blázni. Jsme jak kapři, máme pusy zamklé. Je to jedna z mnoha věcí, na kterých musíme pracovat,“ přiznává nově zvolený trenér zlínského mančaftu.

Jak vypadala jednání o vaší nové pozici?
Vůči juniorům jsem cítil závazek, mám s nimi dobrý vztah. V podstatě to ale nebylo o tom vzít, či nevzít. Když jsem ještě působil na Vsetíně, tak jsem byl zvyklý na to, že jsem zaměstnanec klubu. Řekl jsem, ať rozhodne vedení. Je to jeho rozhodnutí, které jsem akceptoval. Zároveň je to pro mě obrovská výzva. S realizákem chceme klukům poskytnout co nejlepší servis, abychom šli nahoru. Máme obrovskou víru a touhu. Pro Zlín chceme extraligu zachránit.

Zdroj: Radek Štohl

Situace se u vás konečně ustálila, role rozdělily…
Člověk určité věci nechtěl přenastavovat. Kdyby přišel jiný trenér, který má odlišné priority a styl, tak by se to zase posunulo zpátky. Kluci by měli chaos – něco by měli od Roberta Svobody, pak ode mě a nakonec od dalšího potenciálního trenéra. Pochopitelně jsme si přáli vylepšit obranu, ale také, aby se nebáli hrát s pukem, více si dovolili a nezbavovali se ho. Až na koncovku tam byly záblesky, měli jsme slušná střídání. Koncovka je však bohužel tristní. Hledáme cestu, jak se posunout.

Přijdou už teď větší změny ve hře?
Každý den jsme tady dlouho. V pondělí po Plzni měl původně být dobrovolný led a regenerace, kromě dvou nejstarších hráčů však na ledě byli všichni. Cítíme, že kluci potřebují i zabruslit, měli jsme fyzický trénink. V dalších dnech máme nácviky na přesilovky a věci do systému hry. Jsme si vědomi, že nás teď čeká Sparta a další utkání až v pátek. Více prostoru bude před Litvínovem a poté během Karlaja Cupu. Věci se budeme snažit měnit tak, aby to nebylo kontraproduktivní.

Nově máte k dispozici asistenta Luboše Roba. Byl vaší první volbou?
Dlouho se kamarádíme, znají se naše rodiny. O hokeji jsme prodiskutovali spoustu hodin. Má výborné oko na hráče, náhled na hokej, který mi je blízký. Mužstvu má co nabídnout. Zažil takové sezony – jako hráč byl u sestupu Českých Budějovic, zpětně získal hodně poznatků, co se tehdy udělalo špatně. I z toho můžeme čerpat.

Kondor byl vážně dar z nebes. Měl jsem ho zapsaného, že má angažmá v Písku. Zabrousil jsem na internetu na druhou národní ligu, kde zrovna skončil. Ještě ten den jsem mu volal. Nakonec jsme se spojili o půlnoci. Pak se to rozjelo hodně rychle.

Mužstvu bude také v nových rolích vypomáhat dvojice Petr Čajánek, Petr Leška. Jak by měla vypadat spolupráce?
Petr Leška výborně vidí hokej, domácí utkání by měl sledovat shora. Po třetinách nebo utkáních si budeme předávat informace. Navíc zná spoustu lidí okolo hokeje, i v zahraničí, což je jedna z cest posil. Když jsme naposledy hráli s Plzní a viděli výkony Lotyše a dvou Švédů, tak patřili k nejlepším. Český trh je hodně přebraný. Spolupráce bude úzká.

Role Petra Čajánka by byla ještě úplně jiná, tým by řídil. Z rodinných důvodů momentálně nemá tolik času, rodina je pro něj prioritou. Je to možná největší zlínský srdcař, klubu chce pomoci. Domluvili jsme se s ním na individuálních vstupech před tréninkem, po tréninku a práci s hráči, aby se individuálně rozvíjeli. Dokážou se zlepšit v každém věku.

V pátek vás čeká zápas se Spartou. Co od utkání očekáváte?
Věřím, že konečně budeme mít i kousek sportovního štěstí. Zatím jsme tzv. zkoušeni, musíme být trpěliví. Když se k nám odrazí dva kotouče a půjdeme do vedení, tak si kluci začnou více věřit. Potřebujeme dát góly. Bylo to vidět s Boleslaví – po první třetině to mělo být 3:0, skončilo 0:2, měli jsme jasné šance. Každý obdržený nás srazí dolů. Potřebujeme být efektivní, zlepšit přesilovku. Sparta je ale pochopitelně favorit, jeden z TOP týmů. Hraje Ligu mistrů. Budeme se snažit nedělat hloupé chyby a být pořád na dostřel. Aby byla šance na bod. Do zápasu určitě nejdeme s tím, že prohrajeme.