„Škoda že jsme už vedení neudrželi, mohly by být tři," litoval Holík bleskového vyrovnání Hradce Králové během 19 vteřin.

Nebál jste se před svou brankou na 2:1, abyste neprováhal ideální okamžik na střelu? To čekání bylo snad nekonečné…

Nebyl jsem rozhodnutý, že budu střílet z voleje. Puk se mi trochu vrtěl, takže jsem si ho zpracoval a podíval se. Před brankou byl chumel, gólman se tam válel, asi čekal střelu už od Bukyho (Robertse Bukartse). Je pravda, že jsem přemýšlel o nahrávce zpátky. Gólman se ale rychle přesunul, dal ruce nahoru a čekal jsem, až je dá dolů.

Hrát přesilovku až pět minut před koncem není úplně obvyklé, co?

Fauly ale ani neměly z čeho být. Za celý zápas jsme si nevytvořili nějaký tlak. Právě z něj přitom většinou fauly vyplynou. Ten jsme moc neměli.

Nakonec máte dva body. Mají opět cenu zlata, co?

Ano, za stavu 1:1 jsme si říkali, že nesmíme hlavně dostat gól a zápas prohrát a urvat to třeba i v prodloužení. Je ale škoda, že když dáme gól na 2:1, neudržíme to. Chyběly jen čtyři minuty do konce.

Inkasovali jste jen po devatenácti vteřinách. Byla to ztráta koncentrace?

Ani nevím. Ten gól jsem ani neviděl. Díval jsem se do země a vydýchával jsem střídání předtím. V té přesilovce jsme tam byli minutu a půl. Ale je to škoda.

Jak je fyzicky náročné hrát na tři pětky, navíc proti mančaftu, jakým je Hradec Králové?

Zápasy nyní šly rychle za sebou, navíc bohužel máme zraněné hráče. Musíme to vydržet hrát na tři pětky, přestože je to dost náročné. Navíc nehrajeme hokej, jaký bychom chtěli předvádět. Moc nebruslíme a jsme víc zatažení vzadu.

Pořád je to upracované, co?

Je. I když hrajeme na tři lajny, nevytvoříme si tlak. Je těžké se prosadit. Ale naštěstí nějaké body sbíráme a vyhráváme. To je důležité.

Připomínáte si v kabině, že je třeba začít od základních věcí?

Ano, to je pravda. Tím spíš, když hrajeme na tři lajny a nebudeme stíhat bruslit naplno tam a zase zpátky celý zápas. Musíme být chytřejší. A někdy si hru ulehčit, puk vyhodit.

Na začátku sezony jste předváděli dost ofenzivní hokej, nyní je spíše účelný. Je to způsobené právě tím?

Jasně, i tím, že máme zraněné hráče. Agresivní hokej se nedá hrát celý zápas. Tady se to navíc nikdy nehrálo. Někdy jsme tam lítali, kdy a kde jsme neměli. Až se uzdravíme, musíme se naučit hrávat a stíhat tempo.

V rozhodující přesilovce v prodloužení jste cítili, že je zodpovědnost na vás?

To je jasné. Je to obrovská výhoda. Chtěli jsme ten gól dát a rozhodnout. Dobře jsme si na ten okamžik počkali. Bylo tam pár střel, měli jsme odražené puky. To rozhodlo.

Už v neděli vás čeká další zápas v Karlových Varech. Umíte si představit, že opět budete hrát na tři pětky?

To uvidíme. Dneska přijel Štupfík, třeba ještě někdo dorazí a rozložíme síly. Když ne, musíme to opět zvládnout na tři lajny. Bude to ale těžké, Vary se chtějí také zvednout ze dna. Nebude to lehký soupeř. Navíc nás čeká dlouhá cesta.