V září při úvodním triumfu Valachů na Zimním stadionu Luďka Čajky skóroval jednou, v domácí říjnové odvetě se trefil dvakrát a nedělní souboj dokonce rozhodl hattrickem! „Vypadá to, že jsem si na sebe upletl bič,“ tuší po výhře 5:2 nad Zlínem hrdina týmu VHK Robe.
Tři góly si dokonce sám přivolal. V kabině totiž se spoluhráči právě na toto téma vtipkoval.
Hecování a srandičky se borcům v zelenožlutých dresech vyplatilo, dobrá nálada jim vydržela i po skončení duelu. „Před zápasem jsme si s kluky dělali srandu, že mě dneska čeká hattrick. Asi jsem to měl napsané někde v knížce,“ lebedil si.
Pokud to tak půjde dál, skolí příště Jonák rivala čtyřmi ranami.
Že se mu zrovna proti Zlínu tak daří, nechápe. „Je to náhoda. Nic většího bych za tím nehledal,“ mávl rukou plzeňský odchovanec.
Ani ze svého výkonu bývalý hráč Liberce či Českých Budějovic do vzduchu bůhvíjak neskákal.
„Nemyslím si, že bych odehrál nějaký výjimečný zápas,“ zůstává v klidu. „Dostal jsem se do tří nebo čtyř šancí a z toho mi to tam třikrát spadlo. Při tom posledním gólu ani nevím, jak. Měl jsem i štěstí,“ uznává.
Zápasy se Zlínem kvůli fanouškům prožívá, branky proti rivalovi ale slaví stejně jako proti jiným soupeřům. „Mně chutná každý gól,“ culí se.
Jelikož nepatří mezi vyhlášené kanonýry, co běžně v sezoně atakují posvátnou hranici třiceti gólů, váží si každé trefy.
„Obzvlášť když člověk může radost sdílet s fanoušky. Pocit je tím ještě umocněný,“ líčí.
Branek ale mohl dát Jonák daleko víc. Letos se trefil devětkrát, což není úplně málo, ale Sihvonen s Robem jsou na tom ještě o něco lépe. „Tým bych měl svými brankami podporovat častěji,“ cítí.

Valaši ale individuální statistiky neřeší. Hlavní jsou výsledky, hra mužstva.
A na Lapači to nyní šlape. Vsetínští se po výměně trenérů neuvěřitelně zvedli.
Pod novými kouči Weintrittem a Kucharczykem prodloužili šňůru vítězných zápasů už na devět v řadě a po nedělním triumfu se posunuli do čela Chance ligy.„Samozřejmě každý chce jít do play-off z co nejlepší pozice, my se ale koukáme na sebe, jdeme zápas od zápasu,“ tvrdí.
„Moc dobře si uvědomujeme, jak to bylo na začátku sezony, kdy jsme se po pěti výhrách viděli, jak v březnu jdeme do vyřazovacích bojů z prvního místa, a ono se to hodně rychle otočilo,“ pokračuje.
I proto se hráči Robe k vítězství v základní části nijak zvlášť neupínají, moc dopředu nehledí. „Snažíme se koukat jen na nejbližší zápas,“ tvrdí pokorně Jonák.
„Navíc všechny zápasy jsou těsné, vyrovnané. Nevyhráváme velkými rozdíly. Všechno je to o gól, o dva. I tak je nesmírně důležité, že tyto duely dokážeme zvládat,“ těší zkušeného forvarda.
Zatímco Vsetínští si na konci roku užívají pohodu, Zlíňané se dál souží.
Pod novým trenérem Milošem Říhou mladším nevyhráli ani na třetí pokus a krčí se na devátém místě tabulky.
„Toto derby pro nás bylo horší z hlediska taktiky,“ připouští Jonák.
„Zlín měl týden volno. Nevěděli jsme, v jaké sestavě a s čím na nás půjdou. I když tam od nás byly i chyby, nějak jsme s tím proprali. Soupeř sice ve třetí třetině dominoval, ale výsledek jsme si hlídali a zápas jsme zvládli,“ radoval se.
Domácím nepomohlo ani nasazení gólmana Kašíka, jenž oproti minulým vzájemným duelům nahradil mladšího parťáka Hufa. „Tohle jsem nevnímal. Bylo mi jedno, kdo chytá. Každý gólman má svá specifika. Oba jsou kvalitní,“ říká.
Třetí letošní derby se obešlo bez excesů. Na Zimní stadion Luďka Čajky dorazilo 4 793. Pár stovek fanoušků ale sebralo souběžně hrané finále mistrovství světa ve fotbale. I když chvíli bylo ve hře i přesunutí začátku hokeje, nakonec se začalo o půl čtvrté. „Nám je to jedno, jsme profesionálové, ale kvůli lidem se mohlo začít dřív. Asi by jich přišlo asi víc,“ tuší Jonák.