Ještě než se rozjela sezona věhlasné soutěže, tak většinu hokejového Chabarovsku postihl koronavirus. „Snad jen čtyři kluci hráli a mužstvo dále doplnili junioři. Z celého týmu jsem měl nejhorší průběh, tři týdny jsem se léčil s lehkým zápalem plic. Dlouho jsem se nemohl viru zbavit, bylo to hodně frustrující," vzpomíná Jordán při rozhovoru pro oficiální stránky zlínského klubu.

Zkušený obránce se do hokejového kolotoče musel vracet postupně. „Víceméně celý měsíc jsem byl mimo a začátek na ledě byl proto hodně těžký. Trvalo pár zápasů, než jsem se dostal zpět do tempa. Až v desátém utkání jsem se začal cítit dobře, ale natrhl jsem si vazy v rameni a zranění vystavilo na další měsíc stopku," popisuje nepříjemné okamžiky. 

Michal Jordán i přes absenci ve třetině soutěže odehrál 40 duelů, ve kterých se pyšnil solidní bilancí 20 kanadských bodů za 9 branek a 11 asistencí.  „Z osobního hlediska byla sezona, co se týče bodového zisku, nejlepší. Vážím si toho, je to určitá laťka do budoucna, neboť se chci pořád zlepšovat. Určitě to bude příští sezonu těžké potvrdit, ale udělám přes léto maximum, abych byl stoprocentně připravený," hodlá se nadále posouvat ve své kariéře. 

Hned třetina jeho tref se udála ve druhé polovině října, kdy hattrickem na domácím kluzišti pomohl skolit vítěze Východní konference a pozdějšího semifinalistu z Kazaně. Stal se tak vůbec prvním českým obráncem, kterému se v této soutěži podařilo vstřelit tři branky v jednom zápase.

„Byl to první hattrick v profesionální kariéře. Puk mám pečlivě schovaný a určitě na to nezapomenu. Bylo to v době, kdy ještě byli v hledišti v Chabarovsku fanoušci. Často se vám nepodaří porazit silný tým Kazaně, vyhráli jsme vysoko 7:1 a lidi zůstali po utkání na tribunách a dlouho nám aplaudovali. Doba je hodně složitá a fanouškům to přineslo alespoň na chvíli radost do života," viděl další pozitiva úspěšného podzimního večera.

Zatímco v osobních statistikách se Jordánovi dařilo, tak jeho celku už o poznání méně. Chabarovsk ve Východní konferenci nasbíral 55 bodů, na proklouznutí mezi šestnáctku nejlepších mu chybělo dalších dvanáct. „Z týmového hlediska se to hodnotí jako neúspěch. Měli jsme za úkol postoupit do play off, což se nám bohužel nepodařilo," mrzí šikovného obránce, jenž v Rusku dokončil pátou sezonu.

Ta letošní však pro něj přeci jen byla něčím specifická – v létě byl zvolený kapitánem mužstva. „Před sezonou jsem nečekal, že se stanu kapitánem. Přišla zákonitě větší zodpovědnost, neboť už neřeším jen své výkony, ale celého týmu. Pro kapitána není jedno, když se prohrává a tým nešlape. Bylo to hodně náročné, ale na druhou stranu obrovská čest nosit kapitánské céčko. Nezodpovídáte jen za své výkony, ale celého týmu."

Bývalý hráč zámořské Caroliny Hurricanes by však v Amuru už tuto funkci vykonávat nemusel, po sezoně mu totiž na Dálném východě končí smlouva. „Určitě chci zůstat v KHL, výkonnost na to mám," má jasno o svých dalších krocích.

„Týmy však zatím nemají schválené peníze a rozpočty. Navíc situace ve světě je díky covidu hodně těžká. Řada týmů neví, jaký bude k dispozici budget, zkrátka doba je složitá. Nějaké nabídky mám, během příštích pár týdnů se to vyřeší. Mezi nimi je rovněž ta z Chabarovska. Věřím, že v horizontu dvou týdnů bude více jasno," pookdryl trochu ze své hokejové budoucnosti.

Momentálně se rodák ze Zlína naplno věnuje národnímu týmu, ve kterém se od začátku dubna snaží vybojovat účast na světovém šampionátu. Poslední zápas přitom s Chabarovskem odehrál na konci února. „Mohl jsem si pár dnů odpočinout. Udržoval jsem se však v kondici. Hlavu jsem postupně směřoval na přípravu před mistrovstvím světa. Budu se snažit podat co nejlepší výkon," hlásí 79násobný reprezentant.

Svůj dosud poslední zápas v národním týmu si Michal Jordán připsal ve čtvrtek proti Rakousku, kdy jako asistent kapitána pomohl k vítězství 5:0. Další starty by kromě přípravných utkání rád přidal na Mistrovství světa v lotyšské Rize.

„Máme za sebou tři přípravné turnaje a kvůli zranění a covidu jsem se nedostal ani na jeden z nich. Nyní mám šanci zabojovat o světový šampionát. Pokud podám dobré výkony, předvedu se v dobrém světle, snad se do týmu směr Riga dostanu. Už mám určitý věk a udělám maximum, aby to vyšlo."

Ačkoliv specifickou sezonu strávil za hranicemi své rodné domoviny, tak přehled o mateřském klubu neztratil. I zásluhou tatínka Aleše, který u Beranů vykonává roli kustoda. „V Chabarovsku hrál do ledna Tomáš Zohorna, poté se vrátil domů do Pardubic a během sezony jsme se často „kočkovali". On samozřejmě fandil Pardubicím. Zlín měl v sezoně řadu zraněných hráčů, covid taky úřadoval, ale na druhou stranu dostali šanci ukázat se mladí hráči. Tím, že se nesestupovalo, hrálo se bez tlaku. Věřím, že v dalších sezonách už tolik zranění nebude, tým se kvalitně posílí a výsledky budou určitě lepší," nepochybuje Michal Jordán.

K Beranům by se v budoucnosti rád vrátil, v nejbližší době to však ještě nemá v plánu. „Nechci říkat konkrétní datum. Pokud mám výkonnost, chci vydržet v KHL co nejdéle. Pokud to bude možné, zůstanu tady i v nejbližších sezonách. Ale návratu do Zlína se nebráním," uzavírá v létě 31letý obránce.