„Z mého pohledu teď na sport ani nemám náladu. Jsem rád, že se teď nemusím na nic připravovat,“ oddechl si Jordán, který nyní nejvíc času tráví právě se svými dětmi.

Sledujete současné dění, nebo hledáte cesty, jak všemu uniknout?

To asi nejde. Když jsme byli V Chabarovsku, žádné zprávy k tomu nebyly a prakticky jsme to nevnímali. Ale přišel čas se vrátit do Čech, zastihla nás všechna nařízení. V Itálii i ve Španělsku je to strašné, takže šlo o to se dostat co nejrychleji domů. Nikdo nevěděl, jak se to bude vyvíjet, každý den má dramatické skoky. Ruské letecké linky od 16. března omezily lety do Prahy a od 20. března zrušily lety na měsíc úplně. Proto to bylo s naším návratem dramatické.

Můžete být konkrétnější?

Do Čech jsme dorazili sedmnáctého. Nebylo to ale nejpříjemnější. Z Moskvy do Prahy běžně léta pět letů denně, najednou byl jen jeden spoj. V Moskvě jsme museli sedm hodin čekat. Když si vzpomenu, kolik lidí bývá obvykle v Moskvě na letišti, nyní bylo prázdné. Právě tehdy na mě poprvé dýchlo, jak to bude vypadat. Všichni musíme do obchodu v rouškách, vidíte v očích lidí, jaký mají strach. Důležité je, aby rodiny byly v pořádku. Aby se to dotklo co nejméně lidí.

KHL až teprve minulé pondělí pozastavila probíhající play-off. Rusové si nebezpečí nepřipouštějí?

V Rusku se to tolik neprojevilo, neměli tolik případů, proto to takhle razantně nechtěli řešit. V Evropě se to rozjelo ve velkých obrátkách. My jsme se s Chabarovskem nedostali do play-off, takže tohle v klubu nemuseli řešit. Je to vyloženě rozhodnutí ligy a vyšších míst, jak se rozhodnou. Šli tuto cestou. Nemám ale přesné informace, to bych musel být u jednání.

Ovšem v minulých dnech i vedení Kazaně vyzvalo, aby se soutěž ukončila. Nemyslíte, že už Rusům dochází, že situace je vážná?

Těžko říct. Nemám přesná čísla nakažených. Nikdo neví, jak to doopravdy je. Netuším, jak je to v Kazani. Sezonu už ukončili předčasně i v Helsinkách, ale to je jiná země a s tím i jiné problémy.

Chabarovsk je jen kousek od čínských hranic. Neměl jste strach už někdy v prosinci, kdy epidemie vypukla v Číně?

Ani ne. Když to tam vypuklo, okamžitě se uzavřely ruské hranice s Čínou. Tím pádem přenos s Číny do Chabarovsku asi nehrozil. Ovšem když nemoc vypukla ve velkém, zrovna jsme byli na tripu v Číně, kde jsme hráli dva zápasy v Šanghaji. Měli jsme nějaké zprávy, řešilo se to, ale od epicentra jsme byli daleko. Hned po zápasech jsme odjeli. Co mám ale zprávy od kluků, co tam hrají, bylo to divoké. Oni zrovna byli na tripu a zpět do Číny se už nevraceli. Pro ně to bylo lepší.

Nenudíte se teď doma?

(směje se) To je těžké. Moc se toho dělat nedá. Respektujeme nařízení vlády. Když je potřeba, zajedeme krátce nakoupit. Věnuji se dětem. Po sezoně, která pro mě byla náročná, nic nedělám. Spíš odpočívám.

Ještě k hokeji. Play-off vám na poslední chvíli uteklo, ale v závěru jste se stíhací jízdou o vyřazovací boje rvali do poslední chvíle. Jak v klubu hodnotili sezonu?

Play-off nám uteklo o dva body, takže to bylo zklamání. Za poslední měsíc jsme vyhráli hodně zápasů, udělali jsme velký skok, abychom se dostali do vyřazovacích bojů. Na konci ledna i února jsme snad byli nejlepší tým. Z týmového hlediska jde o neúspěch, ale v klubu byli rádi, že jsme do posledních zápasů bojovali o play-off, i když to nakonec nevyšlo.

Zato vy jste nastřílel sedm gólů, z bodového hlediska jste měl nejlepší sezonu za poslední roky. Jak jste se cítil?

Z osobního hlediska to bylo dobré. Z toho bodového jsem byl i celkem překvapený, že jsem se zlepšil. Byl jsem rád, že jsem v létě změnil některé věci v tréninku na suchu. Sedm gólů jsem dal za celé tři roky v KHL, teď za jednu sezonu. To bylo fajn.