„Pocitově jsem tušil, že to přijde. Nechtěl jsem být ten, co odejde a zabalí to,“ vysvětlil s odstupem času 28letý Jordán, který si v 54 zápasech uplynulé sezony v KHL připsal dva góly a 13 asistencí.

Tohle povídání jsme uskutečnili napodruhé. Doma se se dvěma malými dětmi zrovna nenudíte, co?

Byl jsem s nimi doma sám, to je vždycky složitější, aby byl na povídání klid. Ale jinak se mám super. Vůbec si na nic nestěžuju, užívám si léta. Konečně je už počasí pěkné a připravuji se na další sezonu. Za měsíc letím zpět do Chabarovsku.

Podepsal jste během reprezentační přípravy smlouvu na dva roky. Přestože člověk v Rusku nikdy neví, cítíte stabilitu?

Jo, jsem rád. Už vím, do čeho jdu. Většinu týmu znám stejně jako vedení. Z něj mám pocit, že mi věří, když mi prodloužili smlouvu. Přes léto dělám maximum, abych odvedl dobrou práci. Rád bych ji dodržel, v zahraničí jsem už dlouho. Ještě před návratem do Čech bych chtěl hrát v zahraničí. Kvóty pro cizince to dělají všechno těžší. Nejen v NHL, ale na celém světě týmy hodně omlazují, hráči jsou lepší a připravení. Je to složitější se udržet.

Pokud by o vás do budoucna nebyl zájem v KHL, volil byste i jinou zahraniční soutěž?

Bude záležet na nabídce a jaká soutěž to bude. Ale nebránil bych se třeba Švýcarsku, ale to je zatím spíš takový sen, že bych si tam chtěl jednou zahrát. S kluky jsme se během reprezentačního srazu bavili a ti, co tam hrají, jsou naprosto spokojení. Podmínky tam mají výborné a i život a prostředí jsou tam na vysoké úrovni.

Týmu se však poslední sezona příliš nepovedla. Zavládlo rozčarování?

Je to tak. V předchozí sezoně jsme se dostali do play-off, každý chtěl postup zopakovat. Ne vždy se to ale povede. Nebyli jsme schopní vyhrát dva a víc zápasů v řadě, spíš tam byly série proher. Na konci sezony se změnil trenér a začali jsme vyhrávat. Ale to bylo i tím, že už na nás nebyl žádný tlak a věděli jsme, že šance na postup je teoretická. Zklamání to bylo, ale snad v příští sezoně navážeme na závěr sezony a bude to lepší a play-off uděláme. Bude to ale náročné, všechny kluby posilují.

Také v KHL zavedli platové stropy. Může to být vaše výhoda?

Ano. Bude to jiné. Snad to pomůže ne příliš bohatým klubům a liga se vyrovná. Finanční rozdíly nebudou tak vysoké. Petrohrad a CSKA na peníze vůbec nehleděli, bylo jim to jedno a mohli poskládat to nejlepší. Ne v každém klubu jsou podobné možnosti.

Už jste vstřebal zklamání z vyřazení z nominace?

Vždycky před sezonou si dávám nějaké cíle, abych pořádně makal a byl na všechno připravený. Zklamání to bylo. I tím, že se hrálo na Slovensku. Bohužel to tak v hokeji chodí, tam nikdy nevíte. S čistým svědomím můžu říct, že jsem pro to udělal maximum, ale prostě to nevyšlo.

Čekal jste to, nebo to byl šok?

Abych řekl pravdu, trochu jsem to čekal. Už ze sezony, ve které jsem objezdil turnaje, jsem z toho neměl dobrý pocit. Ale řekl jsem si, že pro nominaci jsem udělal maximum, že to zkusím. Ale i na kempu už k tomu směřovalo, nedostával jsem tolik šancí. Většinou jsem hrál ve čtvrté obraně, ani ice time nebyl moc veliký. Ale chtěl jsem se s tím poprat, pocitově jsem tušil, že to přijde. Nechtěl jsem být ten, co odejde a zabalí to.

Po návratu domů vám pomohla přítomnost rodiny, co?

Tím, že jsem s tím počítal, to bylo jiné. Samozřejmě zklamání tam bylo, ale odešlo. Na druhou stranu jsem věděl, že si odpočinu, budu hodně doma a budu mít delší volno, abych se jim věnoval a zároveň se připravil na další sezonu. Tlak a vytížení jsou během mistrovství obrovské, hlava pracuje, takže jsem si odpočinul. Když se ale začalo hrát, mrzelo mě to.

Takže zápasy jste si nenechal ujít?

Ano, viděl jsem i jiné zápasy. Jede to v televizi pořád, sleduju to. Pak samozřejmě, co jsem mohl, jsem sledoval české zápasy. Kluci to zvládli parádně. Parta se tam sešla výborná. I tím, že to bylo na Slovensku, hodně hráčů přijelo. Jen škoda, že to nedopadlo medailí. Za poslední roky k ní bylo nejblíž. Dlouho jsem neviděl, abychom s Ruskem sehráli tak vyrovnaný zápas. V některých pasážích byli kluci i lepší, ale Rusy podržel gólman.

Jak jste poznal trenéra Miloše Říhu?

Je hodně impulzivní, je to spíš hecíř. Asi tohle bych k němu řekl…