„Musím poděkovat spoluhráčům. Já už mám pak lehkou práci doklepnout puk do prázdné branky,“ vzkázal 24letý Sedláček, který před dvěma lety odložený v Šumperku málem ukončil kariéru.

Roste Zlínu nový kanonýr?

To bych neřekl. Teď můžu mít šňůru, kdy nedám deset zápasů gól. Snad to ale půjde dál jako doteď.

Na ledě působíte sebevědoměji než dřív, kdy jste se soustředil především na defenzivu. Souhlasíte?

Když dáte pár gólů, bodujete, strašně to sebevědomí pomůže. Na ledě si pak hráč víc dovolí. Teď zaplať pánbůh, že boduji a hraje se mi výborně.

Je to vaše životní sezona?

Zatím je to pro mě nejlepší sezona v extralize. Doufám, že budou ještě další sezony, které budou ještě lepší. Pomohlo mi, že jsme se s klubem domluvili, dodalo mi to sebevědomí. Mám jistotu na další rok. To se pak hraje úplně jinak, když víte, že budete i další sezonu součástí.

Dva roky zpět jste přitom byl v druholigovém Šumperku. Neříkal jste si, že už je to zabité?

To už jsem si říkal, že skončím. Ale nakonec jsem vydržel. Pomohlo mi to. V Šumperku jsem měl hodně prostoru, trochu jsem se vyhrál. Pak jsem dostal šanci tady. Snad jsem je přesvědčil, že tady můžu hrát.

Ono to navenek vypadá, že vás zachránil trenér Svoboda, který si vás po svém příchodu k áčku stáhl zpět do Zlína. Je to pravda?

Už mě vedl v juniorce, věděl, co ode mě má očekávat. Že jsem defenzivní typ. S tím mě tady vzal. Snažím se plnit tuhle práci.

Statistiky říkají, že když si letos připíšete minimálně jeden kanadský bod, Zlín až na porážku v nájezdech s Litvínovem vždy vyhrál. Víte o tom?

To jsem nevěděl. Ale nezáleží na tom, že boduji jen já. S Karlovými Vary jsme hráli dobře, my potřebujeme bodovat každý zápas. Je jedno, kdo dává góly a boduje. Soustředíme se na to, abychom bodovali jako tým. Ale když to tak je, tak to abych bodoval pořád a dostali jsme se do předkola.

Herně se nyní cítíte dobře, co?

Teď se mi hraje výborně. I s kluky v lajně jsme si sedli. My stejně jako všechny ostatní lajny hrajeme, abychom neinkasovali, ale zároveň každá lajna může dát gól. Jsem defenzivní útočník, ale to neznamená, že my nemůžeme dávat góly.

Daří se vám i v jiné statistice, v Radegast indexu, která zohledňuje bojovnost a blokování střel, jste v klubovém hodnocení na čele. Je to pro vás cenné?

To určitě. Snažím se blokovat střely, dohrávat souboje. To tým nakopne, vyburcujeme se k lepším výkonům a můžeme hrát mnohem lépe.

Hodně času strávíte na ledě i při oslabení. Nemrzí vás, že se tolik nedostanete na přesilovku?

Ne. Přijal jsem svou roli a snažím se ubránit všechna oslabení. Nehraji přesilovky, protože na ně jsou tady zase jiní, kteří je zvládají výborně. Proto mě to nemrzí.

Zatímco vy jste s Karlovými Vary vyhráli, Litvínov prohrál a najednou jste jen na rozdílu dvou bodů. Povzbudila psychicky souhra výsledků?

Jo, určitě. Je super, že soupeři s námi prohráli. Budeme dělat všechno pro to, abychom zase bodovali a dostali se do desítky.

Příští zápas však máte extrémně těžký. Jedete do Liberce, kde se vám dlouhodobě nedaří…

Ale s každým soupeřem se dá vyhrát. Stejně jako v Hradci, který hraje výborně. Ale zvládli jsme to. Nevím, proč bychom to nemohli zvládnout i zítra. Uděláme všechno pro to, abychom vyhráli nebo minimálně bodovali a posunuli se v tabulce nahoru.

V čem jsou pro vás tak nepříjemní?

Hrají kompaktně, navíc jsou tam výborní bruslaři. Mají tam moc šikovné hráče v čele s Kvapilem a Hudáčkem. Jsou silní v soubojích, ale bojovností tam můžeme uspět.

Okál trénoval

Kvůli poranění hlavy nedohrál středeční zápas s Karlovými Vary útočník hokejistů PSG Berani Zlín Zdeněk Okál, který si ve třetí třetině zranil hlavu o hranu mantinelu a kluziště opouštěl velmi otřesený.

„Jakžtakž je to dobré. Jestli budu hrát, ještě uvidím,“ prohodil po odchodu ze včerejšího dopoledního tréninku Okál, který právě kvůli silnému otřesu mozku nestihl začátek sezony a první zápas odehrál až koncem října v Třinci.