Kliknutím zvětšíte„Někde to bylo napsané. Díval jsem se na to. Ale není mým cílem odehrát co nejvíce zápasů,“ říká před sezonou chlapík, který povede tým už do třetí sezony jako kapitán a celkově vstoupí do své jednadvacáté sezony v kariéře.
Pěkná čísla, ne?
Na ně se ale moc nedívám. Tisící zápas byl pro mě pěkný, tohle už je něco navíc. Jdu už sezonu od sezony.
Co rozhodovalo, že budete dál pokračovat?
Samozřejmě zdraví a také zájem ze strany klubu. Měl jsem i chuť. Zdravotně jsem byl v pořádku, takže když bude zájem, ještě rok odehraji. A uvidím.
Vždy říkáte, že netušíte, zda to bude poslední sezona. Bude poslední?
Ona ani nemusí skončit a můžu s hokejem seknout. Ale půjdu postupně s tím, že chci odehrát celou sezonu.
Po odchodu Jiřího Marušáka jste nejstarším hráčem, že?
Letí to. (směje se) Přál jsem Jirkovi, aby se domluvil. Nakonec to nedopadlo. Mrzelo mě to, protože z doby, když jsem začínal, byl poslední. Teď už jsou tam mladí kluci.
Pozorujete, že se mění vaše role v týmu ve smyslu, že dřív jste byl tahounem a dnes už mentorem pro mladší hráče?
Z toho pohledu se to samozřejmě mění. Stejně jako hokej. Také se mu a novým věcem musím přizpůsobit. Není to hokej, co jsem hrával dřív. V tomto ohledu je to pro mě těžší.
Co je nejtěžší?
Hodně se brzdí. Byl jsem zvyklý dělat spíš oblouky. Teď je potřeba se zastavit a zase se rozjet. V tomto ohledu je to obtížnější. Člověk je celou kariéru zvyklý na nějaký způsob hokeje, a teď se mu musím přizpůsobit.
Také je to vaše jednadvacátá sezona…
Jasně. Všechno je rychlejší a dynamičtější. Střídání jsou kratší. Dřív se odehrálo klidně minutu deset v klidu, dnes jsou střídání kolem třiceti vteřin. Čím jsem starší, musím víc i dbát na regeneraci. Nejdu hned z kabiny pryč, ale na kole se snažím vyšlapat nebo si jít zaběhat. Recept na hokejovou dlouhověkost je jednoduchý, dám si skvělé plzeňské pivo. (směje se)
Jedenáct sezon jste odehrál ve Zlíně. Čeká vás jedna z těch nejtěžších?
Těžkých sezon bylo dost. Ale pro nás je dobře, že nás takhle lidé berou. Před sezonou nás odepisovali, ale zatím to vypadá dobře. Teď záleží na nás, jak se budeme prezentovat. Doufám, že se udržíme ve hře o play-off.
Je pro vás tohle motivace, že nejen fanoušci, odborníci, ale i třeba sázkové kanceláře vás vidí v poslední čtyřce týmů a odepisují vás?
Je to výhoda. Ale i některé týmy nás možná budou podceňovat. V každém zápase se budeme snažit odevzdat maximum, nic nepodcenit.
V posledních třech letech se však nikdy nepovedl start. Co s tím, aby se to neopakovalo?
Vždy to mělo nějaké jiné příčiny. Neříkám, že jsme to podcenili, ale budeme se snažit, aby se to neopakovalo. Jádro máme pořád stejné a máme jednoho z nejlepších gólmanů v lize. Doufám, že nám to pomůže k tomu, abychom se udrželi nahoře.
I Libor Kašík však míval starty pomalejší, do parádní formy se dostával až postupně.
Už je zkušenější. I on už do sezony vstupuje jinak než dřív.
Změnil jste se jako kapitán za poslední tři roky?
To by měl říct někdo jiný. Ale snažím se chovat pořád stejně. V kabině se na vedení týmu snaží podílet víc hráčů. Nejen já. V tomto jsem se nezměnil. Poté, co jste dostal „céčko“, jste říkal, že jste moc nekomunikoval a byl svůj a tišší typ než dřív.
Musel jste se změnit v tom, že víc mluvíte ke kabině?
Teď si myslím, že tohle převzali trenéři. Důležité a základní věci říkají oni. Já toho slova tam zatím moc nemám. Dřív jsme víc komunikovali s trenéry a bavili se o hře, teď si myslím, že trenéři ani nechtějí připustit komunikaci. Řeší s námi jen některé věci, ale jinak vše vidí po svém a do systémových věcí se v debatách moc nezapojujeme. Co řeknou, to platí. V posledních letech ve vedení nestála žádná hráčská persona, která by měla za sebou úspěšnou kariéru.
Vnímáte po nástupu Martina Hostáka do pozice generálního manažera v tomto změnu?
Vnímáme všechny věci, co se v klubu dějí. Ale respektovali jsme dřív i Patrika Kamase, teď je tady Martin Hosták. Byl s námi třeba párkrát na tréninku. Zapojoval se do standardních situací, jako je vhazování. Tam nám k nim něco řekl. Vzal si brusle a říkal centrům nějaké varianty, které by se daly sehrát. Tam máme velké rezervy. Možná se stane zvykem, že bude chodit na tréninky a zapojí se do nich víc.
I vy jste se zapojil jako křídlo?
Zapojovali jsme se téměř všichni forvardi. Stává se, že v oslabení chodí na led i útočníci, kteří nejsou centry. Snažili jsme se ho poslouchat, měl dobré připomínky k věcem, na které jsme dřív nebrali ohled.
Martin Hosták chtěl, aby se do klubu aktivně zapojili bývalí hráči jako Petr Leška, Petr Čajánek nebo Jiří Marušák. Mrzí vás, že se to nepovedlo?
To mě samozřejmě mrzí, s kluky jsem ve styku. Ale bohužel to dopadlo, že nemají tady žádnou funkci. Je tady Martin Hosták a musíme to brát takhle.
Jste do toho více zasvěcený a vysvětlovali vám své důvody?
Moc ne. Spíš mě to mrzí. Rád bych je tady viděl, ale okolnosti a podrobnosti, co je k tomu vedly, že tady nejsou, neznám.
I vám se kariéra chýlí ke konci. Umíte si představit, že byste pro klub pracoval?
Malý hraje hokej, takže se motám jako výpomocný trenér těch nejmenších. Ale zatím nepřemýšlím, jestli bych zde chtěl nějakou funkci.
Jak se vám zamlouvala příprava?
V přípravě letos bylo hodně změn. Jsou tu mladí trenéři a uznávají modernější pojetí hokeje i přípravy. Takže to se ukázalo i v přípravě. Věřím, že to bude vidět i v zápasech. Budeme se chtít prezentovat jinak, než tomu bylo zvykem.
Jaká je atmosféra v kabině?
Co se týče hráčů, tak atmosféra v kabině je velmi dobrá. Hráči z Lotyšska jsou v kabině hodně slyšet. Vedle mě v kabině sedí všichni tři, takže pochytávám nějaká lotyšská slova. Rihards Bukarts zapadl skvěle do kabiny. Dobře se prezentuje na ledě a věřím, že bude dávat i góly a bude platným hráčem. V kabině jsou s Robertsem hodně slyšet. On je Rihards spíše taková hračička.
Je Roberts Bukarts mezi svými blízkými otevřenější?
Myslím, že víc komunikuje a klukům v případě potřeby překládá. Už nám dobře rozumí a snaží se jim i cvičení vysvětlit.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
