„Jsem opravdu šťastný, cítím se skvěle,“ chrlil do světa své dojmy a pocity Kašík, který včera pochytal 33 z 35 střel. I porážky 1:2 v prodloužení si vážil.

Ostrá premiéra, co?

Není střela, jako střela. Dnes tam toho moc nebylo, jen pár tutovek. Kluci mi strašně pomohli a odvedli skvělou práci. Moc jim za to děkuji. Škoda, že to neskončilo 2:1 pro nás. Ale jsem rád i za bod proti tak skvělému týmu, jakým je dnes Sparta.

Jste už stoprocentní?

Popravdě uvidím až nyní po zápase. Měl jsem prášek na bolest, takže jsem to vůbec necítil. To byla bomba. Uvidím, co bude nyní. Teď se cítím skvěle.

Co jste dělal v čase, kdy jste nemohl ani trénovat?

Bylo to strašně těžké. Nejsem zvyklý pracovat se zraněním. Nic nedělat bylo nejhorší, co mě mohlo potkat. Bylo mi to nařízeno. Měl jsem prasklý postranní, křížový i meniskus. Poslechl jsem a začal jsem trénovat, když jsem mohl. Absolvoval jsem i týdenní rehabilitační pobyt v Innsbrucku, který mi zařídil můj psycho-kouč Leo Pavlík. Věnovali se mi pětkrát za den od rána do večera. Byly pro mě těžké i první kroky. Jsem zvyklý být v dobré kondici.

Sledoval jste během své absence zápasy Zlína?

Párkrát jsem přišel na stadion a většinou se prohrávalo. Chodil jsem do posilovny a zesiloval nohu. Potkával jsem lidi, kteří se vyptávali. Tím se všem omlouvám, protože jsem byl možná už agresivní. Na otázku, kdy budu ready jsem nedokázal sám odpovědět. Nevěděl jsem, kdy mě koleno pustí.

Jak velké bylo vaše natěšení na zápas?

Měl jsem k němu obrovský respekt. Navíc proti Spartě. Sám jsem nevěděl, co bude. Chtěl jsem co nejvíc klukům pomoct. Snad se to povedlo.

Podle předpokladů jste měl být tři týdny bez absolutního pohybu. Opravdu to tak bylo?

To bylo nejhorší. Trochu jsem nakynul. Žral jsem ve fastfoodech, bylo to pro mě těžké. Musel jsem si dát i dietu. Nebyl jsem tlustý, ale necítil jsem se dobře. Měl jsem kolem sebe tolik lidí, že jsem se vrátil do kondice. Dnes jsem se cítil skvěle.

Jak dlouho jste shazoval kila?

Doufám, že jsem svědomitý a mám kolem sebe tolik lidí, že to nebyl problém. Vynechal jsem akorát cukry. To je ale nejhorší, když si dám kávičku a nějaký dortíček. Jinak to bylo v klidu.

Mluvíte o týmu lidí. Chcete jim něco vzkázat?

Chtěl bych hlavně poděkovat taťkovi Liborovi, mamce Božence, ségrám Andrejce a Helence, masérce Janě, Verunce, kondiční trenérce. Mému psychokouči Leovi Pavlíkovi, také Ríšovi Hrazdirovi a všem trenérům, kteří mě dali za dva měsíce dohromady. Je to neuvěřitelně krátká doba. Jen škoda, že dnes z toho nebyly dva body. Chtěl jsem jim to vrátit i tímto způsobem. Jsem za to opravdu šťastný. Všem těmto lidem patří velké díky, stejně jako klukům. Hráli dnes skvěle.

Sparta výhrou nad vámi uspěla podeváté v řadě. Je nyní v extralize nejlepší?

(směje se) Ani bych neřekl, že jsme prohráli. Bod s takovým týmem je skvělý. Sparta je kvalitní do útoku i do obrany, mají výborné oba gólmany. Machy (Machovský) i Sedlo (Sedláček) chytají skvěle. Nehledal bych nikde problém. Dnes to bylo o štěstí, kdo dá druhý gól. Ne nadarmo je první.