Když si na YouTube.com pustíte záznam vyrovnávací trefy útočníka Filipa Čecha deset vteřin před koncem základní hrací doby sedmého finále mezi hokejisty Zlína a Plzní, i po více než sedmi letech vám vyskočí husina. Navzdory pozdější porážce a slzám smutku to byl okamžik, na který se nezapomene.

Zdroj: Youtube

„Za to jsem samozřejmě moc rád," přiznal kdysi v rozhovoru pro Deník Filip Čech.

Deset vteřin před koncem zápasu za stavu 2:3 to přišlo. Mohutný nápřah kousek za modrou čárou nenápadného dělníka ledu a černá guma skončila v síťce. „To se vám podaří jednou za život," vykládal Čech.

Čajánek vyhrál vhazování, Holík kotouč prostrčil na modrou čáru Čechovi. Obránce Tesařík clonil před brankou, následovala Čechova rána.

„Ta se mi povedla a šla přesně tam, kam měla," popisoval hráč s přezdívkou „Ježek" svou nejznámější trefu.

A vzpomíná i na okolnosti. Při odvolání zlínského brankáře Sedláčka šel Čech na led na poslední chvíli jako šestý hráč.

„V podstatě jsem takovou situaci nikdy ani nenacvičoval, tak jsem nevěděl, jak se v ní chovat. Původně jsem si myslel, že mám jít před branku. Ale když mě odtud vyhnali na modrou, to už jsem nevěděl, co mám dělat," usmíval se Čech.

Jenže už tehdy bylo o Čechovi známo, že dokáže vyprodukovat ostrou „řachu".

„Proto mě tam trenér asi poslal. Věděl, že v dané situaci se s tím moc nemazlím. Nehledím na to, jestli někoho trefím nebo ne a kam," vyprávěl Čech.

Po gólu se v euforii rozjel a klouzal po kolenou až do vlastní obranné třetiny. Jako první u něj byl obránce Petr Zámorský.

„Až v podstatě, kdy jsem se díval na ty záběry, mi došlo, že spousta lidí byla taky v euforii. Dnes mě těší, když se s někým vidím a připomene mi tento krásný okamžik, že i on byl u toho. A hrozně rád na to vzpomíná. Zahřeje mě to," přiznal Čech.

„Pro budoucí život to ale nemá v podstatě žádný význam. Minulost je krásná, ale z ní člověk nežije. Je to něco, co bylo a nesnažím se na tom nějak stavět. Je ale pěkné si na to vzpomenout," vysvětluje Čech, který však má ve své sbírce důležitější góly.

O sezonu později opět ve finále proti Kometě pomohl dvěma góly vyrovnat a následně i otočit a ševci měli mistrovský mečbol. „Ten byl sice dostrkaný, ale v konečném významu důležitější," srovnal Čech.

To už slavil mistrovský titul. Ovšem tehdy s berlemi po zranění..