„Byl mým učitelem. Hodně mi pomohl,“ vzpomínal Köhler na léta spolupráce po úterní výhře 3:2 v prodloužení ve Zlíně, kde to důvěrně zná.

Zatím patříte k tahounům týmu, střelecky se vám daří. Patří tato sezona k vašim nejpovedenějším?
Už vloni jsem se cítil dobře. Hraji pořád stejně. Někdy to jde vidět víc tím, že branky dám, někdy méně. Týmu pomůžu zase jinak. Ale moje role se nemění. Liší se to tím, že člověk má sebevědomí, nebo naopak nemá.

Nyní ho ale máte…
Teď ano. Tím, že ty branky tam napadají, pro lidi jsem vidět. Ale týmu se pořád snažím pomoct i jiným způsobem než góly. Jen to není tolik vidět.

Nastřílel jste zatím třináct gólů. To už nebude jen o štěstí, co?
Funguje nějaká chemie v přesilovce, s Michalem Dragounem se mi hraje slušně, zvykli jsme si na sebe. Góly přišly, jsem za ně rád.

Antonín Honejsek
Otřes Honejska není vážný. Petran ve Zlíně nezůstane

Prý v tom hraje roli i škola někdejšího spoluhráče ze Zlína Jaroslava Balaštíka. Hrajete podobně?
V tomto mi byl učitelem. Hodně mi pomohl. Vykládal mi: Béďo, vždy dva doteky, víc ne. A já se situace snažím takhle řešit. A nějakým způsobem to funguje. Rady, co mi dal, fungují. On takhle dokázal dát mraky branek.

Jako odchovanec Vítkovic jste přišel do Zlína. Jak se vám sem vrací jako soupeři, který zde něco odehrál a získal stříbro i mistrovský titul?
Už to není tak intenzivní, otupělo to. Ale pořád vnímám, že jsem tady hrál sedm let. Je tady spousta hráčů, které znám, se kterými se rád potkám. Vůbec lidi kolem týmu, ať už je to Martin Hamrlík, pánové Pálka (masér) se Sedlákem (kustod). Znám je a vím, že pro hokej dělají všechno a odvádí dobrou práci.

Nedávno do týmu přišel odchovanec Zlína Petr Zámorský, řešili jste klub s ohledem na vývoj v extralize?
Vzpomínáme na společně strávené roky. I rozebíráme výsledky Zlína. V Hradci byl i Tonda (Honejsek) i Kuba Sedláček. Vždy jsme se o tom bavili. Kluci si tady vedou velice dobře. Nějaké odhady a prognózy před sezonou je viděly jinde, ale kluci všem těmto lidem slušně zavřeli pusu. Hrají bruslivý a poctivý hokej, který se ve Zlíně vždycky hrál. Dobře jim šlape první pětka s Tondou, Robertsem Bukartsem a Šťavákem (Davidem Šťastným). Spousta hráčů se v hierarchii posunula. Třeba ze Šťaváka se stal lídr týmu. Sezonu mají rozjetou dobře. Jsem rád, že hrají v klidných vodách.

Kapitán Aukro Berani Zlín Ondřej Veselý
Veselý slaví čtyřicet! Po sezoně asi končím, přiznal

Přišlo však jen 2244 diváků, což za vašich dob chodilo na přípravu. Nepřekvapila vás trochu studená atmosféra?
Trochu ano. Říkal jsem si, jestli to není úterkem. Je to škoda. Hokej má ve Zlíně nějakou tradici. Je to atraktivní druh zábavy. Doufám, že je to jen nějaký výkyv. Tým se tvoří, přesto kluci mají výsledky, hrají slušně. Doufám, že lidé budou chodit a najdou si na stadion cestu.

Cítíte, že jste ve Zlíně získali nebo ztratili dva body?
Jsou to získané dva body. Zlínu uškodilo, že se jim zranil Tonda. Chyběl jim. Dal branku. V tu chvíli točili tři centry. Pomohlo nám to a v té chvíli se zápas otočil.

V závěru Zlín tlačil, měl několik přesilovek. Bylo to složité ubránit?
Měli jsme být asi méně vylučovaní. Zvlášť v takovém zápase a za takového stavu. Škoda, ale tlak tam byl, vyrovnání viselo ve vzduchu. Ale už chybělo jen deset vteřin, dalo se to už ubránit.

V prodloužení nejprve Ondřej Veselý trefil tyč, následně jste rozhodli Látalem. Bylo to o štěstí?
Většinou to tak je, že když je šance na jedné straně, valí se i na druhou přečíslení.

David Šťastný
Když nevěříte, nemůžete na led, říká útočník Beranů Šťastný

Ve Zlíně vyhrál Hradec Králové po tři a půl letech, po osmi zápasech. Bavili jste se o sérii před zápasem?
Ano, vnímali jsme, že nějaká série tady existuje. Ale my chceme vyhrát pokaždé. Na série se nedíváme.

Zatím jste druzí, jste se sezonou spokojení?
Je to rozehrané slušně, pravidelně sbíráme body, vozíme je i z venku. Tým má kvalitu a sílu. Zatím můžeme být spokojení. Ale pořád je polovina sezony. Ta ještě nic neřeší. Je ještě před námi hodně zápasů včetně Spengler cupu v Davosu. Může přijít i nějaká únava a vyčerpání. Musíme si dát pozor a pokorně pracovat dál.