Zachytal si českou extraligu, start má také za národní mužstvo do 16 let. Dosud největší chvíle kariéry ovšem zapsal v polovině tohoto měsíce, kdy se v americkém Lake Placid zúčastnil univerziády. „Pro všechny sportovce to byl úplně skvělý zážitek. Odneseme si z toho velké zkušenosti. Bylo to jako na skutečné olympiádě. Prostě obrovské, neskutečné!“ zářil krátce po návratu student třetího ročníku Vyšší odborné školy ekonomické ve Zlíně.

„Všichni jsme byli pohromadě, měli jsme společnou jídelnu. Poznali jsme dost nových lidí a přátel. Vše bylo na špičkové úrovni. Zúčastnili jsme se zahajovacího i závěrečného ceremoniálu. Pro každého z nás to byl dosavadní vrchol kariéry. Kdo nepojede na samotnou olympiádu, tak větší akci asi jen těžko zažije,“ domnívá se Kořének.

Měli jste možnost navštívit další sporty?
Hráli jsme téměř každý den, skrze naší skupinu jsme tak na to neměli skoro žádný čas. Ostatní sportoviště navíc byla na různých místech, klidně i dvě hodiny dojezdem. I my jsme na zimák museli dojíždět. Podporovali jsme akorát naše hokejistky.

Sami jste v šestičlenné skupině skončili na čtvrtém místě. Bylo to velké zklamání?
Určitě ano, pomýšleli jsme na medaili. Přitom jsme začali úplně fantasticky, vyhráli jsme oba úvodní zápasy. Pak jsme však nezvládli utkání s Lotyšskem, prohráli jsme na nájezdy. Začali jsme špatně, prohrávali jsme 0:2. Od druhé třetiny to už nebyl hokej, ale řežba. Hodně se hrálo v oslabení, byli jsme rádi, že jsme tuto část přežili, že nám neutekli. Stáhli jsme to, nájezdy jsou pak loterie. Bohužel nám nevyšly, za bod jsme ale pořád byly rádi.

Brankář PSG Berani Zlín Michal Kořének.
Branka na 0:3 nás pohřbila, smutní brankář Kořének

Po třech zápasech jste měli na kontě sedm bodů. Pak přišla porážka s Kanadou. K postupu do semifinále vám stačilo porazit Ukrajinu…
Byl to náš nejhorší zápas, vůbec nic nám nevyšlo. Strašně moc jsme chtěli postoupit do finálové čtyřky, hráli jsme však křečovitě, což nás stálo výsledek. Ukrajina už naopak nehrála o nic, chtěla si to užít, přehrála nás. Sešlo se tam všechno dohromady. Měli jsme tři zápasy ve čtyřech dnech, pak jsme měli dva dny volno a pak se ve dvou dnech hrálo s Kanadou a Ukrajinou. Zklamání bylo vážné obrovské.

Vaše skupina A vypadala vyrovnaně, druhé postupující Japonsko získalo devět bodů, vy s Ukrajinou shodně bodů sedm…
Skupina byla extrémně vyrovnaná, měla neuvěřitelnou kvalitu. Bylo to na hodně vysoké úrovni. A co se týče samotné Kanady? Její kvalita nejde s ostatními srovnat. V týmu měla draftované hráče do NHL, působili tam i kluci z nejvyšších univerzitních lig. Vypovídá o tom finálový výsledek 7:2 proti Americe. Byli prostě jinde.

Na turnaji jste odchytal čtyři z pěti zápasů. Jak tuto akci hodnotíte po osobní stránce?
Individuálně to hodnotím kladně, řekl bych, že se mi dařilo. Turnaj byl vážně hodně našlapaný, po třetím zápase jsem už cítil, že toho mám dost. Trenéři mi pak zrovna proti Kanadě dali úplně volno, zápas jsem strávil jen na tribuně. Mohl jsem si vyčistit hlavu. Vždy jde pochopitelně udělat něco lépe, třeba bychom i dopadli jinak. Týmový výsledek se však bohužel nedostavil. Prohra proti Ukrajině byla jedna z nejkrutějších kariéry. Taková naše noční můra.

Dá se usoudit, na jaké úrovni byl tamní hokej?
Upřímně netuším, k čemu bych to přesně přirovnal. Stylem a rychlostí ale asi nejvíce k MS juniorů. Samozřejmě tam ale nebyli hráči na takové úrovni.

Brankář PSG Berani Zlín Michal Kořének by se příští sezoně mohl objevit v Chance lize.
Brankář Beranů Kořének: Proti Spartě jsem byl hodně vyklepaný

Dostaňme se ještě ke klubové úrovni. V rámci střídavých startů pravidelně nastupujete za Vyškov, na kontě máte 19 utkání…
Ve Vyškově jsem zatím víceméně strávil půl sezony. Osobně se cítím dobře, odchytal jsem vše, co jsem mohl. Jsem hodně vytěžovaný, což je důležité pro každého brankáře. Týmově se nám zatím daří, hrajeme o druhé třetí místo. Zajíci se ale sčítají až po honu. Musíme zamakat a pokusit se o co nejlepší výsledek.

Pohybujete se v popředí tabulky. Kam až můžete dojít?
Dáváme si postupné cíle. Nyní bychom rádi začali play-off doma. Jsme mladý tým s fantastickým charakterem, máme tu neuvěřitelnou partu. S klukama jsme proti sobě nastupovali v mládeži, s Matesem (Seberou) a Vojtou (Dobiášem) jsme spolu hokejově vyrůstali. Při příchodu do „A“ Zlína jsem poznal i Žížu. (Tomáš Žižka, bývalý kapitán Beranů) Play-off už je pak jiná soutěž, stát se může cokoliv. I hráči ze Znojma jsou pouze lidi, nemají nic jistého.

V minulé sezoně jste odchytal 29 zápasů za Hodonín. Jak byste srovnal toto angažmá s tím probíhajícím ve Vyškově?
Do Hodonína jsem už přišel za jasné situace – tedy že bude hrát o sestup. A buď se to zachrání, nebo ne. Měli jsme tam jediný úkol. Ve Vyškově jsou jiné ambice, tyto týmy nejde kvalitou srovnat. Máme tu nadstandardní kádr i podmínky, jsem rád, že zde můžu být. Tímto bych chtěl poděkovat trenérovi i panu Hamrlovi.

Stále jste brankářskou trojkou zlínských Beranů. Jak tuto situaci vnímáte?
Před sezonou proběhla sezení, která úplně nedopadla. Hlavně jsem chtěl chytat, což se společnými silami povedlo ve Vyškově. Ve Zlíně jsem zatím nedostal šanci se ukázat. Každopádně jsem rád, že můžu být součástí klubu.

Řešil jste před sezonou potenciální odchod?
Byly i možnosti k odchodu, klub však uplatnil opci a nechal si mě jako rezervu, s čímž jsem už nic nemohl dělat. Trochu mě to mrzelo. Ještě před začátkem sezony víte, že si nezachytáte. Na začátku jsem byl tak mírně zklamaný. Takový je ale sport, co je nyní, nemusí být na konci. Budu se snažit odvádět co nejlepší práci, abych dostal šanci. A pokud ji dostanu, tak se předvést v nejlepším světle. A ukázat, že na to mám.

Těsně před vašim odjezdem na univerziádu odešel Libor Kašík na hostování do Nitry…
Odjezd na univerziádu jsme řešili. Zlínu jsem na rovinu říkal, že bych byl rád, kdyby mě pustil, je to velká akce. Kdo může, tak ten chce reprezentovat. Musím moc poděkovat panu Hamrlovi mladšímu i panu Hamrlovi staršímu, že mi vyšli vstříc a pustili mě. Podporovali mě, patří jim velké díky. Univerziádu jsem si nesmírně užil, nabral jsem neuvěřitelné zkušenosti.