„Zaregistroval jsem to už nějak v srpnu, že před třiceti lety hrálo trio Hamrlík - Okál - Suhrada ve Zlíně spolu, a teď jsme v kabině my tři,“ usmívá se Suhrada v rozhovoru pro oficiální stránky zlínského hokeje.

O klubu z východu Moravy je přitom všeobecně známo, že hráči zde dlouhodobě drží pospolu.

„Každý se tu zná s každým, to je podle mě kouzlo zlínského klubu. Všichni tři jsme určitě chtěli být jako tátové a zahrát si tu ve Zlíně hokej,“ odtajnil talentovaný borec.

Odchovanec zlínského hokeje se zároveň může spolehnout na dobře míněné rady svého otce.

„Hokej řešíme každý den, poradí mi, chodí se dívat na zápasy, takže je u nás na denním pořádku,“ popisuje mladý bek.

Finská zkušenost

Jiří Suhrada se do zlínského klubu vrátil po dvouletém finském působení. Na severu Evropy prošel juniorskými kategoriemi, konkrétně Lahti Pelicans a Tappara Tampere.

„Přišel zajímavý try out od agenta, že bych to mohl zkusit ve Finsku. Neváhal jsem, a tak se zrodil můj odchod. Zkusil jsem to, v Lahti jsem zapůsobil a zůstal tam. Měli jsme vynikající sezonu, byli jsme celou dobu první, došli jsme do semifinále,“ přiblížil působení v prvním ze severských klubů.

„Další rok jsem pak šel do Tappary, kde to bylo také super, neměl jsem si na co stěžovat,“ zavzpomínal na druhé angažmá, během kterého se v juniorském výběru stal nejproduktivnějším bekem mužstva.

Suhrada po dvou letech ve Finsku také popsal tamní styl juniorského hokeje.

„Finská juniorka je takticky vyspělejší, hodně se na to dbá, každý zápas se podřídila taktika podle soupeře. Bylo to hodně rychlé, bruslivé, dohrávání osobních soubojů,“ zmínil hlavní aspekty tamější úrovně.

Zdejší hokej ho podle vyjádření mladého borce posunul dopředu.

„Troufnu si říct, že jsem se zlepšil bruslařsky, v rychlosti rozhodování, v reakcích na menších prostorech, v rozích atd. Byl jsem tam ze začátku úplně sám, takže mě to zocelilo i v osobním životě.“

Extraliga se mi líbí

Návrat do českých končin mu z osobního hlediska vyšel. V dresu Beranů nastoupil do posledních šesti přípravných zápasů, v extraligovém ročníku nechyběl v jediném zápase. Proti Pardubicím si ke všemu připsal důležitou asistenci na druhou branku Jakuba Hermana.

„Zatím jsem odehrál všechny zápasy, ale pořád musím předvádět stabilní výkony, nemít žádné výpadky. To je teď můj cíl, udržet se v sestavě,“ má jasno šikovný obránce.

„Extraliga se mi líbí, hráči jsou tu zase o trochu rychlejší, ti starší jsou zkušenější, dokažou si počkat, vymyslet nějakou kulišárnu, v osobních soubojích mají už zažité své věci, jsou herně vyspělejší,“ poukazuje na největší rozdíly, které oproti působení v juniorských soutěžích přináší první angažmá mezi dospělými.

V adaptaci v seniorském hokeji mu pomáhá dosavadní kapitán Beranů David Nosek, se kterým nastupuje ve druhé obranné dvojici.

„Je to super hrát s takovým hráčem, jako je David Nosek. Ale nejen on, i ostatní zkušení kluci. Jsou na nás mladé hodní, ale zároveň přísní, což je potřeba. Jít do zápasu vedle takových borců dodá klid, pomůže to. Učím se hodně, při zápasech i trénincích odkoukávám, jak řeší kluci situace,“ dodává, co by se od zkušenějších spoluhráčů mohl přiučit.