V úterním zápase v rámci Zubr Cupu proti slovenské Nitře si cestu na zlínský stadion nakonec našlo cestu 961 diváků. „Jejich účast přesto byla dost znát. S lidmi na stadionu je to daleko příjemnější, což jsme si i vyzkoušeli. Víme, jak jsou důležitým motorem na domácí půdě,“ vnímá nezbytnou podporu 36letý útočník, který v obou přípravných zápasech byl asistentem kapitána Tomáše Fořta.

S Nitrou jste nakonec prohráli 1:2. Jak jste viděl utkání?
Vzhledem k tomu, že jsme nevyhráli, tak to byl nevydařený zápas. Splnilo to parametry přátelského utkání, soupeř byl dobrý, hrál fyzicky náročný hokej. Bohužel to pro nás mělo špatný konec. Nevyužili jsme řadu šancí.

Do času 2:23 jste dvakrát inkasovali. Co se přihodilo?
Oba góly byly takové nešťastné náhody, defacto vlastní. Roli samozřejmě mohla hrát nekoncentrovanost i podcenění. I když jsme hned dali na 1:2, tak chvíli trvalo, než jsme se do toho dostali. Už jsme to ale nedokázali otočit, což nás mrzí.

Sice je to stále příprava, ale za dva zápasy jste vstřelili pouze tři branky. Nezačali jste tam, kde loni skončili?
Při produktivitě nám chyběla šikovnost. Na začátku ledu to vždy není ideální, někdy vám to odskočí. Tři góly jsou pochopitelně málo. Nezbývá nám, než se na zakončení precizně soustředit v tréninku, aby to bylo lepší.

Letos jste na led chodili v průběhu suché přípravy…
Zakončení se pilovalo hodně, dost nám to pomohlo. Nejvíce vám však vždy dá samotný zápas. I když to jde na tréninku, tak v utkání začne pracovat hlava. Do zápasů se nám to zatím nepodařilo přenést. Trénujeme to však hodně.

Vašemu parťákovi z útoku Tomáši Fořtovi tato novinka do přípravy sedla. Jak to máte vy osobně?
V létě jsme na led chodili třikrát, dva tréninky z toho byly dovednostní, kdy to nebylo o bruslení, Adaptace na pohyb tak díku tomu byla lepší. Dříve jsme na led vletěli a za týden na kontě měli mraky kilometrů, tělo tomu nebylo přizpůsobeno. Věřím, že by nás to nyní mohlo posunout dále. Určitě mi to pomohlo. Hokej je navíc už celoroční, ne pouze zimní.

V přípravě jste dosud nastupoval právě s dvojicí útočných parťáků Fořt, Mikúš. Dle úvodních dvou zápasů si na ledě evidentně dobře rozumíte…
S Tomem Fořtem jsem takhle hrával už zleva. Když se zranil Vopel (Lukáš Vopelka – pozn. red.), tak jsem byl dosazený na pravý křídlo, s kluky se ještě sehráváme. Miky je však velmi šikovný hráč, skvěle dokáže zakončit.

Tomáš Mikúš se prosadil v obou přípravných zápasech. Věříte, že je schopný v sezoně nasázet 20-30 branek?
Na tréninku mu to tam hodně padá, navíc to přenáší i do zápasů. Věřím, že mu to půjde i v sezoně. Klubu by pomohlo, kdyby měl takového kanonýra. Je však důležité, aby to například nebylo právě jen o Mikym, ale celém týmu, abychom si pomáhali a tahali za jeden provaz. Tým poté může vyzvednout jednotlivce.