„Všechny kluky tam znám, vždycky jsem ke všem vzhlížel. Proto je pro mě hezké, že jsem mezi nimi,“ přiznal zjevně potěšený 34letý Kubiš, který významné mety dosáhl v 747 zápasech v extralize.

Byl jste překvapený, když jste se o tom v úvodu druhé třetiny dozvěděl?

Ano, vůbec jsem o tom nevěděl. Bylo to velké překvapení. Vím, že zápasů mám ve Zlíně hodně, ale gólů není tolik. Takže mě ani nenapadalo, že bych mohl být desátý.

Jak jste na to reagoval?

Kluci mi o přestávce a po zápase gratulovali. Samozřejmě jsem z toho měl radost, ale už teď vím, že Beďa Köhler na mě ztrácí tři nebo čtyři branky, takže čekám, kdy mě z desítky zase vytáhne. Takže jsme se smáli.

Bude mezi vámi nyní probíhat hecování?

Bereme to ze srandy. Hlavně doufám, že se Béďovi bude dařit a gólů bude sbírat co nejvíc a tím nám co nejvíc pomůže. Hecování tam asi trošku bude, ale z legrace.

Co to pro vás vlastně znamená být v takové společnosti zlínských legend?

Všechny kluky tam znám, vždycky jsem ke všem vzhlížel. Proto je pro mě hezké, že jsem mezi nimi. Oni ale jsou někde jinde, potřebovali na ty góly méně zápasů. Viděl jsem, že třeba byl přede mnou pan Jurík, ale ten má také o nějakých čtyři stovky zápasů méně než já. Říkávám, že mám statistiky defenzivního beka. Samozřejmě mi to udělalo radost. Gólů za tolik zápasů mělo být víc, ale i tak mě to potěšilo. Navíc jsme doma porazili Kometu, takže radost byla dvojitá.

První Jaroslav Balaštík má 296 gólů. Je to v našich podmínkách dostižitelné?

Ne! Teď už opravdu ne. Ani mi hlava nebere, za kolik zápasů je Jarda dal. On patřil mezi typické střelce, dnes je jich už méně. Hlavně je střílení gólů i o talentu. Skoro tři stovky gólů v jednom dresu je nereálné číslo. To snad nemáme ani všichni dohromady, co jsme nyní v týmu.

Vaše trefa vypadala z tribuny strašně jednoduše. Po akci Jiřího Ondráčka na vás zbylo jen trefit poloprázdnou branku. Bylo to opravdu tak snadné?

Ne, pro mě jsou tyhle branky nejtěžší. Letos jsem měl už třikrát před sebou prázdnou branku a ještě jsem z toho gól nedal. Při nájezdu ve druhé třetině jsem měl také půl branky prázdné a stačilo jen zasunout. Letos jsou pro mě góly strašně těžké. Asi je to v hlavě. Nedaří se mi to zasunout, nevím, čím to je. Onder (Ondráček) mě krásně našel. Každá branka je pro mě náročná, ale všechny mi udělají radost.

Tři body s Kometou jste získali podruhé v sezoně za vítězství 7:0 a 5:4. Která výhra je vlastně cennější?

Asi po první třetině jsme si mysleli, že to půjde samo jako v prvním případě, kdy jsme jim dali sedmičku. Vedli jsme 3:0, ale Brno tam má šikovné kluky a dotáhli to na 5:4. V Brně nám spadlo všechno, nyní to bylo vyrovnanější. Vyhráli jsme jen o gól, v závěru jsme měli i štěstí, ubránili jsme oslabení. Tohle je cennější. Je dobře, že jsme je porazili i doma, protože letos jsme domácích zápasů pro fanoušky moc nevyhráli.

K vám do formace se vrátil po dlouhodobém zranění Tomáš Fořt. Navázali jste na spolupráci z uplynulé sezony?

Věřím, že se budeme všichni postupně zvedat. Fořťák byl zraněný a ze své zkušenosti vím, že to nejde hned. Je blbé, že já formu nemám ideální, Onder je také po operaci achilovky, takže si musíme pomoct sami navzájem. Snad se rozjedeme a navážeme na loňskou sezonu. Fořťák to má v sobě, to víme všichni a vidět to jde i na tréninku. Jen mu zatím chybí herní praxe. Ale do toho se dostane a ještě nám dost pomůže. Věřím mu.

V pátek vás čeká Jágr s Kladnem. Už jste proti legendě odehrál pár zápasů, je to pro vás stále významné si proti němu zahrát?

Ano, pořád. Stále na něj koukám. Když si vzpomenu, že vloni prakticky rok nehrál, díval jsem se na baráž Kladna s Chomutovem, říkal jsem si, že mu to už tolik nejde a není tak dobrý. Ale poslední vzájemný zápas u nás byl zase neskutečný a hlavně stále rychlý. Fakt hrál výborně. Prostě legenda. Pro mě je pořád zážitek si proti němu zahrát. Navíc stále v naší extralize vyčnívá.

Co se vám v souvislosti s Jaromírem Jágrem nejvíc vybaví?

Když tady hrál během stávky NHL v sezoně 2012/2013 a oba jsme v jednom zápase byli vyhlášení nejlepšími hráči zápasu. Společně jsme se fotili. Tehdy byl neskutečně dominantní, jen u nás posbíral snad čtyři nahrávky.

Nejvíce gólů ve zlínském dresu v nejvyšší soutěži

1. Jaroslav Balaštík 296

2. Petr Leška ml. 263

3. Miroslav Okál 218

4. Petr Čajánek 210

5. Rostislav Vlach 158

6. Martin Hamrlík 149

7. Ondřej Veselý 136

8. Josef Štraub 123

9. Juraj Jurík 119

10. Pavel Kubiš 119