Kromě své podnikatelské činnosti se věnuje přípravě brankářských talentů pražské Slavie. „Práce se čtvrťáky a páťáky je super, baví mě. První předpoklad je, že mám malým klukům co dát. Nasbíral jsem nějaké zkušenosti, které nyní předávám dál. Druhá věc je, že zde trénuji i svého kluka. Mimo to spolupracuji i s dalším pražským klubem – Kobrou, dále jsem před dvěma roky začal pořádat gólmanský kemp. Nyní se tak spíše věnuji trenérské činnosti,“ představuje své současné aktivity Altrichter.

Aby se udržel ve formě, každý den chodí na led v pražských Letňanech i s někdejšími ligovými hráči a krajánky, čekajícími na nabídku. „Je to především o fyzičce, zábavě a srandě. Schází se tam dobří kluci. Tréninky nepostrádají kvalitu. Makáme dvě hodiny denně. Protože se nechodí do soubojů až tak důrazně, zachytám si,“ pochvaluje si 37letý hokejista.

V probíhajícím ročníku se však zajímavého angažmá nedočkal. Přitom ještě v minulé sezoně ale byl hráčem Plzně a v Berouně pomáhal se záchranou v první lize. „Nyní už mám padla. Ale ještě v neděli večer jsem do poslední chvíle živil naději, že bych mohl skončit v extraligovém týmu. Těsně před skončením přestupního termínu ale angažmá ztroskotalo na trenérovi,“ konstatoval zklamaně, ale jméno zájemce prozradit nechtěl.

Také v uplynulém ročníku mohl týden před uzávěrkou přestupů změnit dres a odejít do jednoho z klubů slovenské extraligy. Nakonec se ale nedohodl na finančních podmínkách. „Chtěl jsem proplatit výstroj a dvě výplaty předem, abych měl garanci, že nejdu někam, kde nejsou peníze. Od kamaráda jsem měl totiž informace, že na tom klub není nejlépe. Navíc bych musel pryč daleko od rodiny. Podobné nabídky jsou dobré pro mladé kluky, ale pro mě už ne. Potřebuji mít finanční jistotu,“ vysvětlil svůj krok Altrichter, který během své kariéry vystřídal 19 klubů.

Přestože již tři čtvrtě roku čeká na angažmá, stále ve skrytu duše doufá, že by si mohl někde prodloužit kariéru. „Za každou cenu se ale nikam cpát nechci. Pokud mi klub nabídne zajímavé podmínky, určitě bych se nebránil,“ potvrdil zkušený strážce svatyně, který nyní rozšiřuje svou podnikatelskou aktivitu v Jihlavě. „Kromě starostí o restauraci jsem si pořídil diskotéku. Na víkendy jezdím do Jihlavy a přes týden si v Praze vyřizuji své další věci,“ upřesnil.

Přestože nyní vypadá, že by mohl mít více času na rodinu než během své dlouholeté kariéry, podle Altrichtera tomu tak není. „Užijí si mě akorát. Je to vyvážené. O víkendech jsem pryč, přes týden s nimi v Praze. O moc více než během kariéry se zase nevidíme,“ říká otec synů Martina a Jakuba.

Známý bavič a šoumen, který ve svých nejlepších letech slavil vítězné zápasy přemety, stojkami a kotouly, stále vzpomíná na nejlepší období své kariéry. Na dva a půl roku strávených ve Zlíně nezapomene, přestože věčný náhradník spíše kryl záda slovenskému brankáři Murínovi. „Pro mě je celá zlínská štace nezapomenutelná. Jako bych tam byl včera. Právě nedávno jsme s kamarádem ze Zlína zavzpomínali na staré časy. Extraligu stále bedlivě sleduji, takže kluci mají dobře našlápnuto na další úspěch,“ předpovídá po letech zlínským hokejistům další vavříny.

On sám vlastní zlatý kov z ročníku 2003/04 a stříbro ze sezony později. Ovšem ve „vitríně slávy“ ani v krabici je u něj nenajdete. „Medaile mají pod kontrolou děti, které si s nimi věčně hrají,“ pálí nečekanou odpověď.

Z důvodu velké vytíženosti kolem svých aktivit neměl v uplynulém roce ani čas na největší zálibu – rybaření. „Ale už se těším, až se zlepší počasí, vletím na ně. Poslední rok jsem v tomto směru zahálel, tak nyní se na ně velmi těším,“ dodal Martin Altrichter.