Martin Hamrlík se ale na jubilejní duel nijak zvlášť nepřipravoval. „Dozvěděl jsem se to až ráno před zápasem na tréninku,” prozradil překvapený oslavenec, který ale rád přispěl do týmové pokladny. „Dal jsem dva tisíce. Ale to bylo i za předešlý faul v Pardubicích,” vysvětlil zlínský obránce.

Klubová věrnost se už tolik nenosí. Výjimkou je Martin Hamrlík, který s až na pět let strávených za mořem zbylých 14 sezon hájí barvy Beranů.

„Ve Zlíně se mi líbí nejvíc. I proto, že jsme se s klubem vždy dokázali domluvit na podmínkách,” podotkl Harmlík, jenž ale se svým parťákem Petrem Leškou měl i jiné plány. „Hráli jsme si s myšlenkou, že bychom závěr kariéry odehráli v Španělsku. Ale to jsme byli ještě mladí a hodně praštění. Ale kdyby nás oba vyhodili, tak bychom do Barcelony klidně šli,“ překvapil odpovědí 35letý obránce.

Za dosluhujícího hokejistu hodného do starého železa se ovšem nepovažuje. „Cítím se tak na tři až čtyři roky. Rekord extraligy v podání Řezníčka, který odehrál už přes tisícovku zápasů, už zřejmě nepřekonám. Na tak dlouho mi už asi ve Zlíně smlouvu nedají,“ zavtipkoval Hamrlík.

Stejně jako v neděli proti Plzni se musel jeho tým vypořádat s náskokem soupeře. „Zatím nám štěstí přeje. Ale donekonečna se zápasy otáčet nedají. Ještě, že nám skvěle chytá Radovan Biegl. Ani na něm není vůbec poznat, že už má tolik roků,“ poukázal zkušený bek. „Dnes jsme nepředvedli dobrý výkon. Ale v jiných zápasech kolikrát hrajeme lépe a nakonec odejdeme s prázdnou. Proto tři body bereme,” zářil štěstím Martin Hamrlík.

(šim, mb)