„Je to úroveň asi jako spodní část první ligy a druhá liga," srovnal 36letý Vozdecký. „Čtyři pět mužstev, která mají peníze, je schopných. Zbytek je ale katastrofální. V týmu mohlo být až osm cizinců. Do toho se nezapočítávají Kanaďané, kteří sehnali nějaké polské předky," poznamenal zkušený forvard.

Navzdory tomu se dá v Polsku hokejem velmi slušně uživit. „Na dobu, jaká teď je, jsou v Polsku velmi dobré peníze. Určitě si nestěžuji," přiznal útočník.

Navíc u severních sousedů nemá ani zkušenost se zpožděnými výplatami a dluhy, které mnohdy u nás trápí i extraligové kluby. „Takové problémy tam nejsou. Narazil jsem v kariéře v tomto směru asi na nejlepší klub v kariéře. Třeba na Slovensku to bylo o tom podepisovat smlouvu na další sezonu jen proto, aby vám zaplatili dluhy," vybavil si Vozdecký osobní zkušenost. „Na klub jsem měl vyloženě štěstí."

Přesto uvažuje, že Polsko po pěti sezonách, ve kterých za 184 zápasů nasbíral 273 kanadských bodů za 113 branek a 160 asistencí, opustí. „Zájem klub má, ale ještě spekuluji a vymýšlím, co by se dalo. Rád bych zkusil ještě něco jiného," uvažoval Vozdecký.

„Nabídku nemám žádnou, ale rozhodil jsem sítě a čekám, jestli se náhodou něco uchytne. Lákalo by mě Norsko nebo Dánsko, kde bych ještě poslední rok dva hrál nejvyšší soutěž, případně druhou už s prací a začít budovat další budoucnost," podotkl Vozdecký.

Představu, co s ním bude po skončení kariéry, zatím nemá. „To mě děsí. Vůbec netuším. Člověk hraje celý život hokej a nemá představu o normálním životě. Ani s trenéřinou si nejsem jistý, zda bych ještě chtěl obětovat víkendy a další čas," přemítá někdejší útočník Zvolenu, Nitry, Žiliny, Martina, Šumperku, Havířova a německého Ravensburgu.

Poláci zapíjejí titul mistra vodkou

Zatím se ale ještě živí hokejem a v Polsku dokonce mohl v městečku kousek od slovenských hranic slavit svůj druhý mistrovský titul. Poprvé se v Sanoku radoval v sezoně 2011/2012. Kromě toho má v kapse i dva triumfy v polském poháru. „Když něco děláte, vždy chcete vyhrát. Ale vzhledem k tomu, že liga nemá nějakou extra kvalitní úroveň, úspěch neřadím vysoko. Každopádně každý takový úspěch potěší. Hokejem se spíše bavím," přiznal Vozdecký, který v základní části nasázel 36 gólů a dalších deset přidal v play off.

Oslavy si tak mohl užívat naplno. „Poláci si úspěch umějí užít. Blízko mají k vodce. Oslavy byly kvalitní. Táhli jsme je tři až čtyři dny," pousmál se.

Domů se i během sezony dostal v průměru jednou měsíčně. „Když máme dva dny volno, tak jedu domů. Po zápase sednu do auta a přijedu ve dvě až tři hodiny ráno. Mám to asi šest hodin. Den a půl strávím doma," popsal svůj kočovný život.

Příliš mu ani nevadilo horší zázemí a stadiony. „My tam máme třeba novou halu, která tam stojí šest let. Ale třeba šatny jsou mizerné. Ale jsou tam i mužstva jako Tychy nebo Krakov, kde to stojí za to," srovnává zlínský odchovanec, který ale v seniorském hokeji v mateřském klubu nedostal šanci.

„Neměl jsem tady důvěru. Odešel jsem v mladším dorostu. Začal jsem ve Vsetíně, kde mě vzali do áčka. Byla to pak hezká doba. Sice jsem moc nehrál. Začal jsem, ale pak se vrátili Patera s Procházkou. Tým byl nabitý jmény. Byl to ale velký zážitek už být s těmi hráči v šatně. Pro každého mladého kluka je to škola," vzpomíná na přelom tisíciletí, když v dresu šestinásobného mistra v sezoně 1999/2000 odehrál 14 zápasů a jednou se zepsal mezi střelce.

Medaili nemá

Tehdy zrovna na jednu sezonu převzala vládu pražská Sparta, Valaši skončili druzí. „Ani jsem stříbro nedostal. Ale nemrzí to. Medaile nejsou potřebné k životu. Záleží, jaké má člověk vzpomínky," ví Martin Vozdecký, který se na Valašsko ještě vrátil v sezoně 2002/2003.

Odmala holduje in-line hokeji. V něm si velké úspěchy vynahradil. Je několikanásobným českým šampionem a čtyřnásobným mistrem světa (1× IIHF, 3× FIRS). Podruhé za sebou však letos vypadli s Kanadou už ve čtvrtfinále domácího turnaje v Pardubicích. „Zrovna nám nešly přesilovky. Šancí jsme měli dost, byli jsme i lepší, než Kanada, ale bohužel jsme nedali góly. Mužstvo mělo navíc," tuší Vozdecký.

Na trůn neusedl ani se zlínským Devils, když na turnaji Final Four v Praze podlehli Olomouci a skončili celkově třetí. „Už to tak neprožívám jako kdysi. Hodně kluků se tam změnilo a s Ondrou Veselým jsme tam zůstali starší sami. Vyhrát jsme chtěli, ale Olomouc byla ve všem lepší. Zaslouženě vyhráli," uznal Martin Vozdecký.