Poslední jmenovaný nejdřív pálil od modré na prázdnou branku, následně něco řešili. A zřejmě to nebylo o tom, kam vyrazí na oběd. „Je to běžná věc," soukal ze sebe Marušák, jenž v úterý prožil ve švédském Djurdaardenu po porážce 0:8 hořký návrat do míst, kde strávil dva roky své bohaté kariéry.

„Zažil jsem tam krásné období. Už samotná přítomnost mi to příjemně zpestřila a zlepšila mi celkové současné rozpoložení," přiznal Marušák.

Dopadla na vás i nostalgie?

S rodinou nám to tam vyhovovalo. Byli jsme maximálně spokojení. Lehká nostalgie tam byla.

Měl jste možnost se tam potkat s některým z kamarádů, které ve Švédsku stále máte?

Ano. Během těch dvou dnů jsem se v zázemí haly s několika lidmi potkal. S hráčů už tam zůstali jediní dva. Vysoký obránce Daniel Fernholm, který letos podepsal smlouvu a Henrik Eriksson. Tým je kompletně obměněný. Ve vedení jsou ale stále jedni a ti samí lidé. Prohodili jsme spolu pár slov a lehce zavzpomínali.

Kdy jste něco podobného zažil naposledy?

Už jsem pár podobných zápasů zažil. Ve Švédsku to ale nebylo. Je to výjimečná věc, ale ne zase tolik neobvyklá. Je potřeba to hodit úplně za hlavu a nebabrat se v tom. Po celkem solidní první třetině jsme měli úplné pětiminutové okno. Vyfaulovali jsme se a jim tam spadlo úplně všechno. Nám se celá hra sesypala. Bylo to dáno jejich lepším pohybem, vynutili si fauly a byli maximálně efektivní v přesilovkách.

Vynutili nebo jste jim přesilovky nabídli?

Byli rychlejší než my a vynutili si je svým pohybem. A my jsme byli přinuceni faulovat. Švédové nám krásně ukázali, co by bylo potřeba. Byli kompaktní, všem pět bylo v pohybu, což souvisí i se změnou velikostí jednotlivých třetin. Tohle vede k úspěchu.

Sráží vás fauly nebo ještě něco jiného?

Vzhledem k sestavě, která tam jela, tak i pětky byly poskládané pouze na jeden zápas. Určitě tam komunikace i souhra trochu vázla. Každopádně nejsme v pohodě ani v extralize. Zatím se hledáme. Stoprocentně o sobě nevíme, nemáme pohyb. Většina týmů je na tom lépe.

Čím to je, že pohybem nestíháte?

Svou energii jsme ztráceli v jiných situacích, které nám sílu berou, a není to efektivní. Kolikrát jsme bezhlavě napadali, v prvních zápasech jsme se vyšťavili a efekt nebyl žádný. První val překonali jednou lehkou příhrou, docházelo k častým přečíslením, které braly bránícím hráčům síly vzadu. Naše neefektivní hra nám bere sílu. Musíme vyrážet jen na jisté puky. Musíme se vrátit k chytrému hokeji, který nás zdobil. Vloni jsme to právě tímto vyhráli. Měli jsme zajištěné střední pásmo, byli jsme kompaktní směrem dozadu.

Máte zkušenost, jak dlouho může trvat, než se dostanete zpět do pohody?

Nebude to lusknutím prstem. Nejde si říct, že něco změníme a budeme hrát opravdu do defenzivy. Lehký náznak zlepšení byl ve Vítkovicích, kde jsme si i v přesilovkách vytvořili dost šancí. Byl tam i tlak do brány. Oni dali třetí gól ze šance, kterých jsme předtím měli sedm nebo osm. Nám to tam bohužel od nich nespadlo. Je to o soustavné trpělivé práci. Mám zkušenost, že první vydařený zápas všechno otočí. Věřím, že to bude už ten páteční s Pardubicemi.

Také právě Pardubice hrály v úterý zápas Ligy mistrů, ovšem doma. Budou mít tedy menší výhodu?

Ale zase je čeká cesta k nám. Doufám, že handicapy se srovnají a moc nás to nepoznamená. Samozřejmě třídenní cestování není v průběhu ligy ideální, ale věděli jsme o tom předem. Každý měl dost času se na to nachystat i mentálně, abychom to zvládli.

V Lize mistrů máte před sebou už jen jeden domácí zápas s Eisbärenem Berlín, postupové šance se pohybují už jen v rovině teorie. Je to vysvobození?

Takhle bych to úplně neřekl. Když ne v tuto chvíli, tak v budoucnu si na ni každý vzpomene. Každému tyto zápasy něco daly. Především pro mladé kluky je to dobrá konfrontace. Je to i dobré rozšíření obzorů, co kde se dělá a co jak je možné pracovat jinak. V tomhle jsou všechny zápasy přínosem. To je nesporné.

Takže negativum vidíte jen v cestování?

Celou přípravu jsme měli uzpůsobenou. O to méně jsme měli přípravných zápasů. Když se podíváme zpět, v počtu odehraných utkání to vyšlo stejně jako v minulých letech. Navíc všechny duely byly hrané v lepším tempu, než klasické přátelské zápasy. Možná nám ale uškodilo, že první čtyři zápasy v Champions League v letním období byly solidní a možná jsme se ukolébali, že je to dobré a jsme nachystaní. Nebyli jsme stoprocentně bdělí a nachystaní. Hokej proti zahraničním týmům je úplně jiný. V Česku se všichni navzájem známe a zápasy jsou hodně svázané taktikou a překvapit se jako cizí soupeře neumíme.

Přestože ani brankáři nemají čísla úspěšnosti zásahů bůhvíjaká, souhlasíte s tím, že gólmany necháváte až příliš ve štychu?

Samozřejmě. Není to jen o brankářích, ale o hře celého týmu. I ve Stockholmu se jasně ukázalo, že to není jen o defenzivě, ale potíž je i ve hře celého týmu dopředu. I obránci musejí být aktivnější i směrem dopředu. Z toho to všechno vychází. Nejsme kompaktní a plynou z toho problémy, které máme.