Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Masér Beranů slavil titul sbíráním věcí po ledě

Zlín – Spousta fanynek o jeho povolání naivně sní. Touží si stoupnout k masérskému stolu, na němž by se střídala jedna svalnatá hrouda za druhou.

2.10.2010
SDÍLEJ:

Lubomír PálkaFoto: archiv Deníku

To však povídejte masérovi extraligových hokejistů Zlína Lubomíru Pálkovi, který se již dlouhých 35 let stará o regeneraci a další servis potřebný k vrcholovému sportu. Upřímně přiznává, že s náročným zaměstnáním chtěl několikrát seknout.

„Když přijedete ve čtyři hodiny ráno a o půl osmé musíte být opět v pohotovosti, tak je to hodně těžké,“ tvrdí Pálka.

Ještě před vojnou ukončil masérský kurz ČSTV a první zkušenosti sbíral během vojenské služby u divizních fotbalistů Dukly Kroměříž. „Rád na ta léta vzpomínám. Přestože jsem to měl domů do Žeranovic třicet kilometrů, dostal jsem se tam úplně stejně jako ostatní kluci třeba z Košic. Tehdy tam třeba hrával Dušan Radolský,“ vybavuje si někdejšího trenéra fotbalového Slovácka.

U hokejistů tehdejšího Gottwaldova začínal v druholigové sezoně 1975/1976, ve které porazili v kvalifikaci o nejvyšší soutěž Zvolen. „Přivedl mě pan Bohumil Kožela. Tehdy jsem ještě pracoval ve Svitu a tady zrovna končil pan Humpál. Ovšem ve své původní práci jsem zůstal a stálým zaměstnancem klubu jsem se stal až v roce 1982,“ vzpomíná na své začátky.

Může přijít o zdraví

Nyní se pomalu zřejmě schyluje k jeho odchodu do důchodu, zbývá mu pouze rok a půl. „Věřím, že vydržím. Pak se uvidí,“ nechává si přece jen pootevřená vrátka. Například jeho kolega, vedoucí mužstva Oldřich Šolc již dva roky přesluhuje. „Asi bych si ale nedokázal představit, že bych tady dělal ve stejném rozsahu i v důchodu. Musí sloužit zdraví, protože tady o něj můžete i přijít. Není výjimkou, že děláme i v noci. Pořád jsme na cestách,“ popisuje Lubomír Pálka náročnou pracovní dobu.

Zatím ani netuší, kdo by jej měl nahradit. „Měli by už k nám někoho dát, alespoň pro příští sezonu. Než odejdu, aby se stihl zaučit a poznal naši práci blíž,“ navrhuje svým nadřízeným.

Jeho pracovní doba je různorodá podle denního programu. „Hodně záleží, jestli je před, případně po zápase nebo máme pouze trénink. Ale většinou jsem na zimáku kolem půl osmé. Kluci jdou o půl desáté na led. Je potřeba nachystat věci k tréninku. Připravuji pití, případně někomu ošetřím drobné zranění nebo brousím brusle. Dělám i téměř pohotovostní masáže,“ představuje v kostce svoji pracovní náplň, o kterou se dělí s kustodem a správcem majetku Miloslavem Sedlákem. „Kromě broušení má na starosti spíše technické záležitosti. Spravuje dresy, výstroj, opravuje a nýtuje brusle a zajišťuje další potřebné věci, protože neustále něco chybí. A kluci si hodně vymýšlí,“ usmívá se Pálka a přidává jeden příklad za všechny. „Nyní máme v kabině novou klimatizaci. Na jednoho fouká a na druhého zase ne. Jinému je zima, dalšímu zase teplo a pořád dokola. Pracujeme kolem pětadvaceti neřádů,“ směje se.

Bokroš si na masáže potrpěl

V době aktivní kariéry masíroval oba současné trenéry Zdeňka Veneru a Rostislava Vlacha, generálního manažera Miroslava Michalovského nebo současného kolegu Miloslava Sedláka. „Ale v mých začátcích nejvíc chodili pánové Zdeněk Čech a Ladislav Maršík. Byl určený pořadník, ve kterém měli přednost starší hráči. Hodně chodil i Petr Čajánek, Míra Okál, Radim Tesařík. Z aktuálního kádru se nejčastěji nechává masírovat Beďa Köhler, hodně chodí i Filip Čech,“ jmenuje Lubomír Pálka. „Třeba trenér Ernest Bokroš si na pravidelné masáže potrpěl. Pan Venera občas také přijde,“ prozrazuje.

Největší porci práce má každou středu, kdy má celý tým povinnou regeneraci. „Dlouhodobě mi chodí pomáhat pan Pelaj, který dělá na sportovní hale. V minulé sezoně angažovali navíc fyzioterapeuta Tomáše Brabce. Oba nám hodně pomáhají,“ pochvaluje Pálka posílení masérského personálu. „Nároky hráčů jsou totiž několikanásobně větší než v minulosti. Je to nesrovnatelné,“ krčí rameny.

S přibývajícími léty však již úspěchy a nezdary už tolik neprožívá. „V posledních letech mnoho času není. Sezony běží pořád dokola. Nedívám se na hokej jako fanda, ale spíš střízlivým pohledem. Hokej rozhodně není zatloukání hřebíků. Na druhé straně stojí soupeř, který také něco umí,“ vysvětluje Lubomír Pálka.

Ani historický triumf v roce 2004 si nemohl vychutnat společně s hráči na ledě a střídačce. „Protože jsme s panem Sedlákem sbírali věci po ledě, které hráči rozházeli, aby se nerozkradly. To bylo pro nás v ten moment nejdůležitější. Takže nejsme ani na slavné fotografii,“ vysvětluje.

Bývalí hráči se znají

Ve Zlíně již zažil spoustu hokejistů. Jedni vydrželi a stali se legendami, jiní upadli v zapomnění. Dlouhodobý kontakt však udržuje především s těmi, kteří v klubu vydrželi delší dobu. „Ale když někam jedeme a kluci tam působí, tak se ke mně znají. V bližším kontaktu jsem pouze s Čajánkem, Tesaříkem i dalšími, kteří tady chvíli vydrželi,“ vypráví Pálka, jenž slouží i jako vrba hokejistů. „Musím si vyslechnout spoustu věcí, které však spíše souvisejí s hokejem. Ale se svými soukromými záležitostmi se nesvěřují,“ podotkl zlínský masér.

Lubomír Pálka bydlí v Žeranovicích, ovšem rodina si jej kvůli náročnému povolání zřejmě příliš neužije. „Už to tak asi zůstane. Především vnučka si mě ale užije. Třeba mladý se pokouší hrát hokej. Je potřeba kolem něj běhat a přivézt jej a zase odvézt,“ popisuje příjemné starosti.

Záliby? Houby, zahrada a pole

Přestože volných chvil především během sezony mnoho není, rozhodně nelenoší a volný čas tráví aktivně. „Rád si zajdu na procházku nebo třeba do lesa na houby. Na ty jsem se však letos dostal jen dvakrát. Mám obrovskou zahradu a kousek pole a navíc nějaké, domácí zvířata. Kolem domku se pořád něco děje,“ představuje Pálka své záliby.

Jedním z velkých koníčků byl i fotbal, který za Žeranovice dřív aktivně hrával a v klubu působil. Nyní už se však na své následovníky v kroměřížském okresním přeboru chodí jen dívat. „Když se nehraje extraliga, tak určitě na fotbal vyrazím,“ hlásí.

Lubomír Pálka v Žeranovicích začínal jako obránce, poté se přesunul do záložní řady, kde strávil dlouhá léta. „Nebyl jsem žádný extra fotbalista, spíš průměr. Občas jsem dal i gól. Jako hráč žádný úspěch nemám, ale jako funkcionář jsme dvakrát postoupili a hráli I. B třídu. (Ze III. třídy do okresního přeboru a poté do I. B třídy – pozn. aut. Ovšem poté se začala hrát extraliga i v neděli a už jsem toho musel nechat. Ale patnáct let jsme hráli v I. B třídě, což je na vesnici pěkná vizitka. Byla to však zásluha všech, kteří tam tehdy v klubu působili,“ vzkazuje.

Nej kabiny podle maséra Pálky

Největší šoumen: To je určitě dlouhodobě Martin „Larry“ Hamrlík. Když mluví, tak všichni mlčí a poslouchají.
Kliďas: Do téhle kategorie bych nominoval asi Martina Záhorovského.
Sázkař: V průběhu mistrovství světa nebo olympiády vypisuje sázky v kabině Jarda Balaštík nebo Petr Leška. Ale jinak kluci sázet nemůžou.
DJ: Pořídili si nějaké super rádio a má ho pod kontrolou Kuba Sedláček na palandě. Většinou tam cédečka strká on. Nebo Béďa Köhler přinesl nějaké nahrávky písniček. Jinak přesně hodinu před zápasem začnou hrát „vlajkové písně“, které kluky vyburcují.
Módeman: Nejspíš ti mladší, stojí nepřetržitě před zrcadlem. Kuba Sedláček chodí jako poslední. On je ale pořádný. Srovná si věci, nastříká se deodorantem a vyrazí do ulic.
Puntičkář: Určitě Ivan Rachůnek, který si vždycky vyskládá věci, aby vyschly. Také Kuba Sedláček, Petr Leška, Jarda Balaštík si je dokážou srovnat. Většina kluků je pořádných.
Bordelář: Spíš mladí, kterým jednoznačně vévodí Lukáš Finsterle. Věci má věčně rozházené. Na pořádek si moc nepotrpí, ale to si přinesl z juniorky. Časem se srovná.
Hecíř: Spíš starší a zkušenější borci. Hlavně Larry Hamrlík, ke kterému se z každé lajny někdo přidá. Samozřejmě ti, co do toho mají co mluvit. Pak jsou hráči, kteří jen hrají.
Drzoun: Srandu si ze mě dělají všichni. Ale i já kluky občas popíchnu. To tak musí být, jinak bychom se tady zbláznili. Jinak asi Petr Holík, který je hokejově a Jarda Balaštík zkušeně drzý.
Ticháček: Tomáš Linhart a Peter Sivák toho příliš nenamluví. V minulosti třeba Igor Murín nepromluvil za celý trénink ani jednou.

Autor: Daniel Ostrčilík

2.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejisté Aukro Berani Zlín. Ilustrační foto

Další obrat nestačil. Zlín má z Pardubic bod

hokej Aukro Berani Zlín - HC LitvínovŠtěpán Fryšara

Fryšara nevěděl, jak slavit gól. Úžasná euforie, zářil

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

Zlámala mlha nepřekvapila. Olomouc není na kopci, tohle tady bývá, smál se

Mohl zažít ostřejší premiéru? Těžko! Když pomineme utkání MOL Cupu v Písku, ostrý debut si brankář Zdeněk Zlámal v dresu Zlína připsal až ve čtvrtečním utkání Evropské ligy proti Kodani. A jako jediného přímého aktéra utkání jej nepřekvapila ani hustá mlha, kvůli které se zápas málem nedohrál.

Fotili jste se u voleb? Pošlete nám svoji fotku a my ji zveřejníme

Máte fotku, jak letos volíte? Pošlete nám ji na editori.zlin@denik.cz, rádi vám ji zveřejníme na našem webu a ty nejlepší i tištěném vydání.

AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Policisté rozháněli konflikt fanoušků v centru Olomouce

FOTOGALERIE / Čtvrteční fotbalový zápas evropské ligy mezi Zlínem a Kodaní v Olomouci se neobešel bez problémů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení