„Z titulu mám samozřejmě obrovskou radost, byl to velký zážitek. Možná už nic takového nezažiju,“ myslel si Čajánek poté, co se vrátil s první ze svých tří zlatých medailí ze světového šampionátu.

„Tento tým byl zpočátku trošku podceňovaný. Ale musím se přiznat, že vloni u televize jsem to prožíval víc. Teď, když jsem byl u toho, cítil jsem něco jiného. Asi mi to dojde až později. Tak to je asi vždycky,“ poznamenal Čajánek.

Možná i proto, že zlínský srdcař dostal skromnější roli na levém křídle ve čtvrté formaci.

„To mi bylo předem jasné. Na křídlo jsem si v reprezentaci zvykl, ale na centru se cítím lépe. Pochopitelně bych se cítil líp, kdybych na ledě strávil víc času. Každý chce hrát. Ale vážím si toho, že jsem se vůbec dostal do nominace a mohl jsem přispět k takovému úspěchu,“ vysvětloval po svém návratu Čajánek, který si na turnaji připsal čtyři body za gól a tři asistence.

Na diskotéce slavit nemohli

Mužstvo chtělo vyrazit slavit už v Petrohradě, ale vedení výpravy se nepodařilo zajistit vstup na jednu z lepších diskoték.

„Její majitel po telefonu říkal, že to není dobrý nápad, protože nám nemůže zajistit bezpečnost. Buď o nás nestál, nebo měl opravdu obavy, že se něco stane,“ vysvětlil Čajánek setrvání v luxusním hotelovém komplexu.

Neskuteční přivítání na Staromáku

Přivítání na staroměstském náměstí, kde na své hrdiny čekaly tisíce fanoušků.

„To bylo něco neuvěřitelného a nezapomenutelného. Každému bych přál, aby něco podobného zažil. Opravdu se člověku draly slzy do očí. Nádherná euforie, paráda,“ rozplýval se Čajánek při vzpomínce na nevšední zážitek.

Hudáček fandil z hlediště

Zato brankář Vladimír Hudáček strávil šampionát v hledišti jako třetí brankář.

„S tím, že nastoupím, jsem ani moc nepočítal. Nemůžu hned při prvním mistrovství chtít všechno. Před zápasem jsem si vždycky sedl v hledišti a fandil,“ vykládal po šampionátu tehdy devětadvacetiletý Hudáček.

Do konečné nominace kouče Augusty se dostal, ačkoliv sehrál pouhé tři zápasy a v sezoně prožil reprezentační debut.

„Je to pro mě velký úspěch, protože do národního týmu jsem se dostal po jediné vydařené sezoně. Ještě vloni jsem byl v Plzni jen dvojkou,“ připomněl Hudáček.

Navíc na soupisce trenéra Augusty byli i zlínští odchovanci Martin Špaňhel s brankářskou jedničkou Romanem Čechmánkem, jenž je však víc spjatý víc se Vsetínem. Z valašského klubu nechyběli ani jeho tehdejší útočníci Jiří Dopita, Jan Tomajko, Pavel Patera s Martinem Procházkou, či už bývalý forvard Michal Broš, jenž však už tenkrát hájil barvy pražské Sparty.