V ní by prý měl nahradit zřejmě končící ikonu zlínského hokeje Petra Čajánka.

„Čája je jen jeden a on nahradit nejde," tvrdí 24letý Roman Vlach, který se po angažmá v Liberci a vydařené sezoně v Karlových Varech vrací domů.

Proč myslíte, že Čajánka nahradit nejde?

Je to vůdčí typ a hráč, který má mnohem více zkušeností. Proto ho ani nemůžu nahradit. Budu hrát sám za sebe a chci pomoct týmu třeba zopakovat finále. Jdu do toho s tím, že to bude velmi těžká sezona z toho důvodu, že hodně lidí nás bude srovnávat. Byl bych rád, kdyby pokračoval, protože Petr je osobnost, která je v týmu strašně moc cítit. Ale záleží na něm. Jsem sám zvědavý, jak se rozhodne.

Jedním z důvodů vašeho odchodu do Liberce byl i váš otec. Chtěl jste změnit prostředí. Budete mít nyní od sebe větší odstup?

Určitě. Dva roky je docela dlouhá doba. Ten důvod odchodu byl jasný. Odcházel jsem hlavně kvůli němu, protože jsem cítil, že to dobrotu nedělalo. Nikdo mi nic neříkal, ale vycítil jsem, že je čas na změnu. Chtěl jsem změnit prostředí a dokázat si sám sobě, že hokej umím.

Nemáte nyní obavy z tlaku okolí?

Vůbec ne. Nechci, aby to znělo namyšleně, ale je to tím, že jsem byl dva roky pryč a pár věcí jsem si sám sobě dokázal. A letos jsem to potvrdil. Dva roky mě zocelily, abych tlak nevnímal.

Jak dlouho jste se rozhodoval?

Byla to jedna z variant. Měl jsem další čtyři extraligové nabídky plus zůstat ve Varech, ale zahrát si doma je pro každého fajn. Navíc byl i zájem, abych se vrátil. I já jsem tomu byl nakloněný. Byla to celkem jasná volba.

Co nakonec rozhodlo pro návrat do Zlína?

Je tady kvalitní mužstvo, což letos potvrdili. Ve Varech bych i rád zůstal, ale jejich situace se vyvíjela nejasně, proto jsem věděl, že budu hledat něco jiného. Po dvou letech, kdy jsem nehrál play off, bych si ho zase rád zahrál. Navíc, kdo by nechtěl hrát v mistrovském týmu?

Návrat vám nabídl otec, nebo jste se ozval sám?

Táta ne. Prostřednictvím agenta jsem se spojil s vedením Zlína, které to samozřejmě s otcem probralo. On ale rozhodnutí nechával čistě na mě. Do jednání nezasahoval. A je to dobře.

Když se o vašem zájmu vrátit se dozvěděl, schválil vám to?

Byl samozřejmě rád. Zase po čase budeme spolu v jednom týmu. Bude to pro oba změna.

Včera jste zahájil přípravu. Těšil jste se?

Pro mě už bylo volno celkem dlouhé. Jsem rád, že už nebudu jen „ležet". Ale i odpočinek byl potřeba, ačkoliv pro mě sezona nebyla zase tak dlouhá. Teď už je ho na mě zase moc. Bez pohybu moc dlouho nevydržím.

Co vám angažmá v Liberci a především v Karlových Varech, které vám osobně sedlo, dala?

Hodně. Jednak jsem poznal výborné hráče, jako byl Méďa (Petr Nedvěd), který skončil s kariérou a jsem rád, že jsem ho stihl a mohl jsem si s ním zahrát. Ve Varech to byl zase Martin Zaťovič nebo třeba Radim Bičánek. Z tohoto hlediska mi to dalo hodně.

A i v tom hokejovém sebevědomí aby se člověk trochu otrkal a poznal jiné metody a trenéry a mohl srovnávat. Zocelilo mě to a obohatilo.

Fungují tam kluby na podobné bázi jako ve Zlíně, nebo je to zcela odlišné?

Je to odlišné, ale zase tak velký rozdíl to není. Metody tréninku má každý trenér jiné. Někde se trénuje dvoufázově, jinde jednofázově. V Liberci s panem Jelínkem jsme dřeli hodně. Tím ale neříkám, že je tady nebo jinde špatná příprava. Ale byla tvrdší. Ale tím je známý. Fungování klubu se těžko srovnává. Zlín je rodinný klub, což mi potvrdilo i pár dalších kluků. S trenérem Varů Mlejnkem jsme se shodli, že i na upřímné radosti z titulu to bylo cítit.

Ve středu jste si byl zahrát golf. Je to váš velký koníček?

Poslední dobou ano. Je to odreagování. V Karlových Varech je hodně hřišť. S kluky jsme tam chodili. Celkem mě to chytlo.

Jak často se dostanete si takhle vyčistit hlavu?

Hlavně v loni v létě po tréninku. To jsme se vždy domluvili a šli jsme dvakrát za týden. Někdy i třikrát. Zrovna dnes jsme byli s Radimem Bičánkem, Michalem Gulašim a Jirkou Ondráčkem.

Jaký máte handicap?

Osmadvacet. Ale na turnaje moc nejezdím. Spíš jen tak pro zábavu.

Očima trenéra a otce Rostislava Vlacha:

„Romanův příchod vyplynul ze situace. Petr Čajánek se v průběhu sezony vyjádřil, že skončí a máme skládat tým bez něj. I proto, že jsme na pozici centra chtěli uvolnit Marka Melenovského. Tak jsme sháněli centra a jedna z možností bylo oslovit Romana. Odchod před dvěma lety byl jeho přáním. Nijak jsem na něj netlačil, ale říkal jsem mu, že ta možnost tady je a ať to zváží. Po nějaké době se i přes nabídky rozhodl, že se vrátí.

Loňskou sezonu měl úspěšnou a jen doufám, že na ni naváže a s výkony bude pokračovat i ve Zlíně. Pokud skončí Čája, jím bychom jej chtěli nahradit. A pokud se rozhodne pokračovat, i do dalších let by mohl být posilou.

Je to dva roky, co odešel ze Zlína. Během té doby psychicky i herně vyzrál. Je v jiné pozici než byl před dvěma lety. Doufá, že to zvládne a spolupráce s týmem i se mnou bude na úrovni, která nebude ani jednomu z nás vadit. Určitě z jeho pohledu není jednoduché zvládat tuto pozici."