„Za nás mohli do zahraničí odejít jenom hráči, kteří splňovali přísná kritéria. Musel jste odehrát určitý počet zápasů za reprezentaci a to nejdůležitější, abyste mohl jít ven, aby vás už národní tým nepotřeboval,“ vysvětluje Králík.

Po mistrovství světa v roce 1982 ve Finsku, kde vychytal čtyři nuly a byl právem vyhlášen nejlepším brankářem turnaje, dorazili na soustředění do Příbrami nejen za ním zástupci NHL. Čtyřem hráčům stříbrné party nabízeli smlouvy. „Shodou okolností to všechno byli kluci, se kterými jsem byl už na juniorském mistrovství světa v Ženevě v roce 1969,“ upozorňuje.

Kromě Králíka funkcionáři ze zámoří projevili zájem také o Milana Nového, Miroslava Dvořáka a Jaroslava Pouzara. „Vedení reprezentace řeklo, že ty tři už nepotřebuje, ale po mně chtělo, abych odchytal ještě dva nebo tři roky,“ líčí. „Netvrdím, že bych byl úspěšný a prosadil se, ale mrzelo mě, že jsem si to nemohl vůbec vyzkoušet a v NHL si zachytat,“ přidává zklamaně.

Zájem slavné soutěže o Králíka ale neopadl, jenže i podruhé z cesty přes Atlantik sešlo. „Před mistrovstvím světa v Praze v roce 1985 za mnou přišli lidé z vedení reprezentace a Pragosportu a řekli, že společně s Lukáčem musíme podepsat přestup do německého Rosenheimu. Bylo to čtrnáct dnů před domácím šampionátem a v tu chvíli ještě nebyla uzavřená nominace,“ popisuje.

Králík i se slovenským parťákem nakonec transfer do týmu německého mistra podepsali, tím si definitivně zavřeli dveře do slavné soutěže. „Po postupu do finále, před zápasem s Kanadou, za mnou přišli lidé od šéfa NHL Eaglesona, ať si vyberu jakýkoliv tým NHL, že v něm dostanu smlouvu. V tu dobu už jsem byl ale domluvený s Rosenheimem, tak to padlo,“ uvedl.

Králík však byl paradoxně u prvního vítězného utkání českého týmu proti soupeři z NHL. V roce 1979 do Kanady odletěly týmy Kladna a Pardubic. Celky posílili reprezentanti z jiných klubů. Králík nastoupil v Minneapolis v pardubickém dresu proti domácí Minnesotě North Star a přispěl k výhře 4:2. Kladno remizovalo s New Yorkem Rangers 4:4. „Vyhrálo až dva dny po nás, takže primát jsme měli my,“ dodává s úsměvem Králík.