Kliknutím zvětšíte„Neznám kluka ani mančaft, který by sem jezdil rád. Úspěchy i historii mají, takže tady to něco do sebe má,“ myslí si 29letý Szturc, rodák z Karviné, který v extralize dosud ve vítkovickém dresu nastoupil k 564 zápasům s bilancí 191 kanadských bodů za 106 branek a 85 asistencí.
Jak se seběhlo ukončení angažmá ve Vítkovicích a váš přesun do Zlína?
Měl jsem tam platnou smlouvu, ale po nějakých jednáních s klubem a trenéry vzešlo víceméně z mé hlavy, že po dvanácti letech ve Vítkovicích skončím. Agent přišel s tímhle angažmá. Strašně se na něj těším. Doufám, že bude delší, než jsme momentálně domluvení.
Ve Vítkovicích jste už necítil perspektivu?
Ne že necítil perspektivu, ale za ty roky se nabídky objevily ikskrát. Někdy jsem byl pod smlouvou, jindy ne, ale zůstal jsem s nějakou vizí. Momentálně to již dospělo do takové fáze, že moje rozhodnutí bylo to ještě zkusit jít někde jinde a udělat si nějaký restart v kariéře. V podstatě hráči pomůže změna prostředí, získá nový impuls, pozná nové lidi. V Ostravě jsem byl a vždycky budu doma. Ostrava je moje město. Ale tlak od všech známých a lidí okolo byl na mě větší stejně jako na domácí kluky. Už jsem tam znal všechny. Rozhodl jsem se něco změnit.
Ze Zlína jste už někdy dřív nabídku dostal?
Co vím, tak tohle byla první nabídka.
Každopádně jste zatím domluvení na výpomoc v úvodu sezony do poloviny října. Jak vnímáte nejistotu, že tady nemusíte zůstat do konce ročníku?
To mi vůbec nevadí. Nabídka přišla a než jsem ji podepsal, mluvil jsem s trenérem. Informoval jsem se od kluků, co hráli na Slovensku, jaký styl pan Stavjaňa chtěl hrát. Bavil jsem se i tady s kluky, podíval jsem se na soupisku a nějak mi vyšlo, že by to bylo ideální a mohlo by mi to sednout. A až kontrakt v polovině října doběhne, uvidíme, co bude dál.
Berete to tak, že budete muset ukázat hodně, abyste tady zůstal?
Budu hrát, co jsem hrál vždycky. Budu se snažit hrát naplno. Hokej není individuální sport pěti hráčů, ale celého mančaftu. Uvidíme, jak si to sedne. Lehké to určitě nebude, ale jdu do toho s čistou hlavou. Těším se.
Co vám říkal trenér? Co od vás očekává?
Nad tím si teprve sedneme. Na tyhle detaily bude ještě času dost.
Měl jste i víc variant z extraligy?
Točilo se kolem víc mančaftů po sezoně, když jsme začali řešit moji budoucnost. Někde mi to dávalo smysl, jinde ne a padlo to. Vybral jsem si Zlín.
Jak jste Zlín vnímal jako soupeře a vůbec celou organizaci v extralize?
Vnímal jsem je jako poctivý domácký mančaft, který hrál svou hru. Neznám kluka ani tým, kteří by sem jezdili rádi. Úspěchy i historii mají, takže tady to něco do sebe má.
Ovšem vzájemné zápasy s Vítkovicemi bývají velmi vypjaté, nejsou výjimečné ani různé slovní přestřelky…
Ono to je nejen v posledních zápasech, ale i historicky, když si vybavím různé série play-off. Pořád je to kousek, jsme na Moravě. Vypjatost tady je.
Ze současného kádru někoho znáte?
Ligu už hraji nějaký rok, takže znám tři čtvrtě mančaftu. Třeba Béďu (Köhlera – pozn. aut.) a dál ani nemusím jmenovat. Nešel jsem úplně do neznáma. S Béďou jsme ve Vítkovicích začínali, končil jsem sezonu v juniorce a šel jsem nahoru. Společně jsme začínali pod Lojzou (Hadamczikem – pozn. aut.) A tehdy ten rok odcházel do Zlína, kde mu to výborně sedlo. Kéž by něco podobného potkalo i mně.
Byl to právě Bedřich Köhler, od kterého jste zjišťoval novinky?
Ne, nekomunikovali jsme spolu. Jako pokladník mi psal jako první Onder (Jiří Ondráček – pozn. aut.), napsal jsem si s Očkem (Okálem). Nebylo toho moc, zpráv bylo pár, protože můj příchod vyšel najevo až pár dnů zpět. Jak se to rozkřiklo, tak kluci napsali.
Už jste přemýšlel o tom, jaké to bude vrátit se do Vítkovic jako soupeř?
Při podpisu smlouvy to bylo první, na co jsem se díval. Kdy s Vítkovicemi budeme hrát. První zápas budeme hrát tady ve Zlíně, což nebude až tak speciální. A jestli se Zlínem pojedu do Vítkovic, to se teprve uvidí.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
