Byl to právě tehdejší sportovní manažer Antonín Stavjaňa, který v roce 2003 Davida Noska přivedl do Zlína. Nyní okolnosti zkušeného beka s novým trenérem Beranů spojily už počtvrté v kariéře. Nejprve chvíli společně byli v Třinci (2001/2002), následně po odchodu ze Zlína v Karlových Varech (2010/2011) a v pondělí se potkali opět ve zlínské kabině při zahájení letní přípravy.

„Pamatuji si ho jako hodně přísného trenéra, který dbá na detaily. Což se mi dnes potvrdilo. A měl dobře zvládnutou taktiku,“ vybavil si David Nosek spolupráci s charismatickým trenérem a někdejším výtečným obráncem.

Co jste vůbec říkali na trenérskou změnu?

My jsme se dnes s kluky viděli poprvé, nějak moc jsme to neprobírali. Samozřejmě ze začátku to pro nás bylo překvapení. Ale takový je hokejový život. Nám to nepřísluší moc hodnotit. Nemá cenu se nad tím pozastavovat. Bereme to, jak to je. Budeme se snažit, aby to bylo lepší než vloni.

Nebylo zrovna ideální počasí pro zahájení přípravy na fotbalovém hřišti. Chtělo se vám vůbec?

Když jsem se ráno podíval z okna, moc se mi nechtělo. Konečně sice zapršelo, ale člověku se chtělo spíš spát. Nový trenér nás ale hodně rychle probral. (úsměv)

Jste prý domluvení, že budete trénovat individuálně. Je to pro vás důležité?

Samozřejmě, v mém věku určitě. Potřebuji malinko něco jiného, než dvacetiletí kluci. Trénink si trochu přizpůsobuji tomu, aby vyhovoval mně. Vím, co je v mém věku pro mě dobré. Snažím se zařazovat všechny prvky, ale to by bylo na dlouhou rozpravu. (směje se)

Jak často se v kabině ukážete?

Máme v plánu soustředění, toho se určitě zúčastním s týmem. Zatím nevím kdy, ani kde. Takže uvidíme. Určitě se tady ukážu.

Co od plánovaného teambuildingu čekáte? Znáte podrobnosti?

Nevím, co od toho čekat. Zatím vůbec neznáme podrobnosti. Uvidíme, necháme se překvapit.

Mužstvo zůstalo pohromadě, klíčoví hráči na rozdíl od předchozích sezon zůstali, navíc se posílil. Co tomu říkáte?

Tým má potenciál. Jsou tady mladí kluci, i střední generace je velmi dobrá. Jsem rád, že se to podařilo udržet. Tím, jak se kluci o rok zase vyhráli, mohlo by to být o malinko lepší.

Společně s Tomášem Žižkou jste v týmu nejstarší. Plánujete jako on hrát do čtyřiceti?

Představit bych si to dokázal, ale záleží na zdraví. Předloňský rok mě z nějakého plánování vyléčil. Uvidíme, jak se sezona rozběhne a jak bude držet zdraví.

Nebýt předminulé sezony, dosáhl byste magické hranice tisíce zápasů. Co na tuhle metu říkáte?

Snad to přijde. Těším se. Je to ukazatel zdraví a možná výkonnosti. Tisíc zápasů je pěkných, doufám, že to klapne.

Tušíte, kolik zápasů vám chybí?

Nedíval jsem se na to.

Schází vám čtrnáct zápasů…

To je celá čtvrtina. To je dlouhý čas. Předloni jsem skončil v prvním kole. Je to ještě hodně zápasů.

Zatím se k vám nepřipojil Tomáš Fořt, který stále ještě neuzavřel svou sezonu a v národním týmu bojuje o nominaci na mistrovství světa. Fandíte mu?

Samozřejmě mu přeji, aby se dostal na mistrovství světa. Za sezonu, kterou tady odehrál, by si to zasloužil. Moc mě to ale nepřekvapuje, je silový, rychlostně velmi dobře vybavený. Na mezinárodní hokej se hodí.