Dřívější působení šikovného forvada v klubu bylo i základním stavebním kamenem pro budoucí zlínské angažmá, které Berani oficiálně oznámili uplynulou sobotu. „Už když jsem loni nastupoval za Zlín, tak byly nějaké náznaky, že bych sem mohl přijít. Po konci Přerova v play-off se poté klub ozval, že by o mě měl zájem," přiblížil Hejcman, jak se uskutečnil nedávný transfer.

Nabídka Beranů se mu mimo jiné zamlouvala i vzhledem k prestižnější soutěži. „Jakmile se dostavil zájem, tak jsem věděl, že chci jít a vyzkoušet si extraligu. Jelikož jsem si přál hrát vyšší soutěž, tak jsem se dlouho nerozmýšlel," neotálel s nabídkou dvojnásobného mistra České republiky.

O setrvání Darka Hejcmana stále měl zájem i tehdejší zaměstnavatel z prvoligového Přerova. „V klubu je to nastavené tak, že když je možnost jít nahoru, tak hráčům v tom nebrání. Nepřemlouvali mě, za moji nabídku z extraligy naopak byli rádi," váží si přístupu Zubrů.

Hejcman do tréninkového procesu s Berany nastoupil v pondělí. I vzhledem k loňskému působení v klubu prožil o něco snadnější usazení. „Zvykl jsem si v pohodě, kabiny jsou plus mínus víceméně stejné. Každá má něco navíc, v každé něco chybí. Navíc je zde hodně kluků, kteří prošli Přerovem, nebyl to tak úplný krok do neznáma. Znal jsem se s Kubou Ferencem nebo Dluhym (Jan Dluhoš – pozn. red.), který pendloval mezi kluby," připomíná spolupráci Beranů a Zubrů.

Zda se případně v následujícím ročníku na střídavý start objeví v dresu Přerova, prozatím neřeší. „O této variantě jsme se zatím nebavili. Soustředím se na to, abych se dostal do zlínského týmu. Kdyby bylo menší vytížení, tak bych se tomu nebránil. Rád bych však pořád hrál za Zlín," hodlá si vybojovat stálé místo v dresu nového klubu.

Jak u týmu Roberta Svobody prožívá dosavadní suchou přípravu? „Troufám si tvrdit, že zatím je to v pohodě. Až skončí úvodní týden, tak svaly začnou pořádně bolet. Přes víkend bude dobré si odfrknout."

„Dostal jsem pár pozvánek, trvalo to krátce. Pak jsem se zranil, měl jsem problémy s kolenem. Chvíli se to táhlo. Tím to skončilo. Když jsem však v národním týmu působil, tak jsem si to užíval, byla to nová zkušenost."

Před nástupem k Beranům se Darek Hejcman snažil individuálně se udržovat v kondici. „Ještě než začala letní příprava, tak jsem něco málo dělal, abych do toho nevpadl hned z první dobrý. Spíše jsem si vyjel na kole, s kámoši zašel do posilky. Šlo o to, abych hned první týden neměl svalové horečky," preventivně přemýšlel s předstihem.

Suchou přípravu jako většina hráčů považuje za důležitou součást předsezónní přípravy. „V mládí jsem toho byl docela odpůrce, postupem času jsem však věděl, že je potřebná. Záleží hlavně na tom, co se dělá. Něco vás baví více, něco méně. Když je vyvážená, dá se přežít," přidává svůj náhled.

Darek Hejcman během profesionální kariéry mezi dospělými pravidelně disponuje ziskem víc jak dvaceti kanadských bodů za sezonu. Mezi jeho domény spíše patří příprava akcí pro spoluhráče. „Stejně jako každý si rád hraji s pukem," usmívá se. „Hraji celoplošně v obraně i v útoku. Více se však snažím tvořit a přihrávat, než že bych střílel, což jde vidět i na statistikách," poukazuje tak mimo jiné i na působení v Přerově, ve kterém vstřelil 19 branek a na dalších 52 přihrál.

Počet úspěšných tref by pochopitelně rád zlepšil. „Už minulý rok jsme na střelbě pracovali s Víťou Černohousem, v daném ohledu se nám věnoval. Zlepšovat se snažím pořád. Doufám, že se to zúročí," věří ve větší úspěšnost střelby.

Pomoci by mu k tomu mohla i novinka Beranů v podobě zařazení ledu do suché přípravy. Až to bude možné, tak jednou týdně by měli jezdit do Vyškova. „Něco jsem slyšel. Uvidíme, jestli to dopadne. Pokud ano, bude to něco navíc, možnost vypilovat střelbu. Bude to trochu rozbourání přípravy. Zkušenosti s tím jsem navíc nikdy vyloženě neměl, až po jejím skončení."

Hokejový profil Darka Hejcmana není pouze spojený s klubovou úrovni. V době, kdy ještě hrál za juniorský výběr Chomutova, tak v sezoně 2012/2013 byl povolaný do mládežnického reprezentačního mužstva České republiky do 19 let.

„Dostal jsem pár pozvánek, trvalo to krátce. Pak jsem se zranil, měl jsem problémy s kolenem. Chvíli se to táhlo. Tím to skončilo. Když jsem však v národním týmu působil, tak jsem si to užíval, byla to nová zkušenost," vzpomíná na turnaje v Salzburgu a ve Finsku. Celkově nastoupil v šesti zápasech, přičemž si připsal dva kanadské body za gól a asistenci.