„Za šest střídání ve čtvrté pětce toho moc neukážete," vysvětluje 28letý Obdržálek v rozhovoru pro Deník, proč se v Plzni v sezoně 2010/2011 ani na Kladně v ročníku 2012/2013 neprosadil.
Lidé se neptají, proč to nešlo?
Ne. Doufám, že se to povede letos. První rok jsem byl v Plzni a naskočil jsem z první ligy. Moc jsem toho neodehrál a na ledě jsem moc času neměl. Na Kladně jsem se po třetím kole zranil a šel jsem na operaci. Nastoupil po Vánocích, ale už jsem se do mančaftu nedostal. Byla výluka NHL, tým byl hotový. Takže jsem dohrál patnáct zápasů ve čtvrté lajně. Bylo by lepší, kdybych měl gól, ale neřeším to.
Poslední sezonu jste odehrál ve Zvolenu, předtím ve Skalici. Na Slovensko se už vracet nechcete?
Takhle bych to neviděl. Ale je tam těžká situace. Letní přípravu tam mají asi jen dva nebo tři kluby. A sám se připravovat jsem se nechtěl. Lepší a zábavnější je to s mančaftem. Také toho víc natrénujete, než když jen běháte po lese. To vás nebaví. Když se mi naskytla tahle šance, tak jsem ji vzal. V kontaktu jsem byl i s kluby na Slovensku, ale to zatím neřeším. Teď je mou prioritou Zlín a pak se uvidí.
Jak jste se do Zlína dostal?
Volal mi pan Šolc (sportovní manažer – pozn. aut.), který mě oslovil, jestli bych nechtě jít na zkoušku. Od té doby jsem nic neřešil. Vloni jsem prakticky neměl ani žádnou letní přípravu. Tak jsem si řekl, proč aspoň nezkusit letní přípravu a uvidí se.
Jaké si dáváte šance?
Takhle vůbec nepřemýšlím. Ani nevím, kolik je mezi útočníky volných míst. Samozřejmě rád bych zůstal, ale své šance raději neodhaduji. Zatím jsem nemluvil ani s trenéry. Asi to přijde až před nástupem na led.
Jaký byl první týden suché přípravy?
Zatím není žádný problém. I kluci jsou v pohodě. Kdysi v Třebíči jsem se potkal s Očkem (Zdeňkem Okálem – pozn. aut.) a se Štůrym (Tomášem Štůralou). Zbytek znám jen od vidění.
Kde bydlíte?
Přes týden jsem ve Zlíně. Bydlím na hotelu Garni společně se Slováky Tomášem Sýkorou a Danem Štumpfem. Přitom jsme se doteď neznali, v mančaftu jsme se nepotkali. Ale věděli jsme o sobě a bavíme se v pohodě a většinu času trávím s nimi. Ale víkendy máme volné, takže jsem zrovna na cestě domů. Bydlím v Hodoníně, ale i v Brně, kde mám přítelkyni.
Takže jste fandil vloni ve finále a letos ve čtvrtfinále Kometě?
To bych právě neřekl. Spíš jsem titul přál Čájovi (Petru Čajánkovi) nebo letos Ručinskému. Teď už oba skončili, s nimi i Petr Leška. Všichni tři by chyběli každému mančaftu. Kádr je tady hodně omlazený, ale chtějí ještě někoho přivést. Uvidíme, jak to dopadne.
Přitom jste hrával v mládežnických kategoriích za Kometu, kde jste se mimo jiné potkal i se současnými oporami Komety Janem Hruškou a Michalem Kempným. Už tenkrát vynikali?
S Kempasem jsem se moc nepotkal. On byl trochu mladší. Ale Honza (Hruška) byl vždycky šikovný hokejista. Byla jen otázka času, kdy se v extralize prosadí.
A co fenomenální Jágr před třemi lety na Kladně?
Celkově je to specifický člověk. Nějaké věci jsem od něj pochytil. Je zajímavé takového hráče sledovat zblízka a vidět, co dělá a co naopak ne.
Čím vás nejvíc zaujal?
Nejvíc asi právě těmi jeho tréninky. Dělá si to prostě po svém. Má to odlišné než ostatní hráči. Pořád totiž trénuje víc než ostatní. Má výbornou postavu, a když k tomu přidáte talent a obrovskou dřinu, je z něj takový hráč, který se narodí jednou za sto let.
Sledujete ho na mistrovství světa?
Samozřejmě, sleduji. Moc jsem mu po loňském mistrovství nevěřil, ale letos předvádí výborné výkony. Snad v nich bude pokračovat a získáme nějakou medaili.
