Jak se ohlížíte ze středečním zápasem?
Popravdě ani netuším, jak zápas zhodnotit. Věděli jsme, v jaké jsme situaci, o co hrajeme. Stejně jsme to nezvládli. Klukům nemůžu vyčíst, že by nechtěli, máme však takový blok v hlavě a zmar na rukách, že se to pak na tom odráží. Zápasy pak vypadají, jak vypadají. Je to tragédie.
Oproti zápasu se Slavií jste předvedli o něco lepší výkon. Znovu jste ovšem doplatili na špatnou koncovku nebo řadu vyloučení, kterých proti Pardubicím bylo sedm. Je to nyní už pouze o psychické dece?
Horší zápas než proti Slavii jsme snad už ani mít nemohli. Vůbec nás neomlouvá, že jsme se zlepšili. Čtyři ze sedmi faulů byly úplně zbytečné, opakuje se to celou sezonu. Koncovka je pak asi už na jednotlivých hráčích, kteří se dostanou do konkrétní situace. I když je to hrozný klišé, tak rovněž záleží na tom, jestli máte trochu štěstí. Někdy je ho potřeba. Kolikrát hrajeme dobře, pak ale dostaneme gól, dáme hlavy dolů a úplně nás to složí na dalších pět minut.

Nyní v Chrudimi jste téměř minutu a půl ubránili dvojnásobné oslabení, pak jste se soupeři přiblížili na rozdíl jedné branky. Lacinou chybou se soupeř dostal na rozdíl dvou branek. To se pak opakovalo, tentokrát po zbytečném faulu. Sami si podříznete větev…
Souhlasím s vámi. Nedokážeme mít konstantní výkon po celých šedesát minut. Máme úseky, kdy jsme fakt dobří, plníme, co máme, dostáváme se do šancí. Je to však pouze otázka pěti deseti minut, někdy to vydržíme třetinu. Když už se z toho nějak vyhrabeme, tak nás srazí faul nebo gól a vidíme nejhorší scénáře. Začneme vnímat atmosféru na stadionu i na střídačce. Je těžký se z toho dostat, trvá to nějakou chvíli. Někdy jsme po gólu semletí než odejdeme do kabiny. Pořád se to opakuje. Je to zápas za zápasem.
Pořádně jste zapnuli až po gólu na 2:4. Byli jste agresivní, soupeře dohrávali, vytvářeli si tlak. Neměli jste už co ztratit?
Osobně to asi nemůžu posoudit, z ledu to tak nevnímám. Objevuje se ale více takových názorů, opakuje se to i od trenéra v kabině. Je možný, že v dané situaci z nás asi už spadne tlak, vypneme hlavy a přestaneme se svazovat. Díky tomu se pak možná i na konci zvedne náš výkon. Hodně nás sráží, že se takto nedokážeme nastavit a uvolnit od začátku zápasů a každé třetiny. Úvody posledních utkání byly v drtivé většině tristní.
Sám jste na konci dubna slavil extraligovou trofej s Třincem, teď téměř hrajete o záchranu v Chance lize. Je to pro vás velký šok?
Když to řeknu blbě, tak ještě několik měsíců zpátky jsem prožíval nejkrásnější část kariéry. Při prvních zdejších prohrách to tak pořád bylo čerstvý. Teď jsme s prominutím v takových sr*čkách, ze kterých se snažíme vyhrabat. Na minulou sezonu jsem už úplně zapomněl. Samozřejmě je to ale šok.
Před sezonou se přitom vyhlašovaly ambice na návrat do extraligy…
Možná to bylo špatně, spousta kluků tuto soutěž nehrála. Vedení také asi nevědělo, co od toho čekat. Kabině to po těch prohrách psychicky nepomohlo. Možná jsme si až moc mysleli, že to bude lambada. Za kariéru jsem už zažil pár krizí, kdy jsme prohráli sedm osm zápasů v řadě. Tato mi ale přijde vůbec ta nejtěžší.
Leží nám to v hlavách, spousta kluků si to bere, jelikož jsou místní. Je to pro ně těžký. Předminulou sezonu to nebylo úplně růžové, loni se spadlo. Letos doufali, že to bude lepší a možná je to ještě horší. Zažívají tak třetí takovou sezonu. Nedivím se ani lidem, že jsou takoví.

Jak se cítíte po osobní stránce?
Co se týče psychické stránky, tak se asi necítím tak špatně, jak někteří kluci. Nejsem totiž místní. Odjedu ze Zlína, nemusím do města. Nejsem tu pořád. Na odreagování mi to pomáhá.
Na kontě máte jeden gól a devět asistencí. Jak hodnotíte svůj přínos pro tým?
Sezona je pro mě těžká i z osobního hlediska. Čekal jsem, že budeme hrát s větším klidem, že budou lepší výsledky. Ale také, že pro tým budu přínosnější. I bodově.
Semlelo vás tedy nějak zdejší prostředí a neúspěchy týmu?
Když hrajete v týmu, kterému se nedaří, tak se většinou nedaří všem. Není to tak, že by tam byly dva tři super kluci, kteří by pořád dávali gól za gólem a ostatní měli smůlu. Deka bývá na celém týmu. Ale vzhledem k tomu, v jaké jsme situaci, tak kabina a parta ještě není špatná, docela funguje. Prostředí a atmosféra každopádně dopadnou na každého z nás. Určitě to ovlivňuje všechny.