„Na lavičce jsem se zpotil jako nikdy předtím, emotivnější a náročnější zápas o titul jsem nezažil. Dvanáct branek pro trenéra v tak důležitém utkání masakr, chvílemi se o mě pokoušel i infarkt,“ zažertoval.

Stejně vše prožívala i jeho nejbližší rodina – dcera po jeho boku, manželka se synem doma u počítače.

„Když viděla průběžný výsledek, tak jej i vypínala, prý na to neměla nervy. Za odměnu jsem po návratu domů dostal velkou sladkou pusu,“ pousmál se.

Kdo čekal v Brně bujaré oslavy sledge hokejistů, mýlil se.

„Být superfinále opět ve Zlíně, určitě by byly mnohem větší. Ale i tak jsme si to užili. Byly ale jiné,“ přiznal trenér Lapp Zlína Tomáš Sedláček.

Protože vedení svazu kvůli blížící se paralympiádě rozhodlo sehrát rozhodující boje na jeden zápas a na jednom místě, v sobotu večer proběhla také velká společná oslava.

„V hotelu, kde všechny výpravy bydlely, jsme absolvovali společnou večeři a oslavu. Ale vše bylo střídmé, protože na druhý den jsme se vraceli již po vlastní ose,“ upřesnil kouč, jenž si tak nejemotivnější část odbyl na ledě po zápase při vyhlašování vítězů, individuálních ocenění a all-stars.

„Nejbouřlivější to tak bylo v kabině se šampaňským. Ale bez doutníků, na ty nejsme,“ zdůraznil Sedláček, jenž za osm let u kormidla vyválčil se Zlínem všech pět titulů a o konci ještě slyšet nechce.

„Jak říkali hráči, nyní je pro nás výzva vyrovnat a třeba překonat zlatou éru vsetínských hokejistů! To je asi naše další motivace,“ potvrdil Sedláček, jenž za nejcennější považuje první a loňský čtvrtý titul, který zkompletoval mistrovský hattrick.

Velkou radost měl také z nové trofeje z dílny uměleckého kováře Sousedíka ze zlínských Malenovic.

„Je překrásná a také pořádně těžká. Tipoval bych dvacet kilo, nechtěl bych, aby mi spadla na nohu. Rozhodně lepší než předchozí, kterou jsme loni získali do trvalého vlastnictví. Je dobře, že tato už bude navždy putovní a mistr vždy dostane její zdařilou repliku,“ těší 46letého trenéra.

Ten už nyní ví, že o jednoho hráče ze zlaté party přijde. Přestup do kádru finálového rivala Pardubic již před sezonou ohlásil Zdeněk Šafránek.

„Je to ryze z rodinných důvodů. Dojíždí na tréninky téměř tři sta kilometrů z obce od Poděbrad, má rodinu a tři děti, jeho rozhodnutí chápu a moc mu za jeho účinkování u nás děkuji,“ vzkázal se slzou v oku Sedláček.

Přestože soutěž skončila, Lapp sledgehokejové sáně na hřebík nevěší – naopak.

„Trojici reprezentantů Zdeněk Hábl, Palát a Šafránek čekají kempy národního týmu, my dál budeme trénovat jednou týdně. Sice jsme kvůli nabitému programu museli odřeknout tradiční kvalitně obsazený turnaj ve Švédsku, ale 14. února nás v Ostravě v olympijském parku čekají dva exhibiční zápasy se Studénkou. Odpočívat moc nebudeme,“ dodal s úsměvem Tomáš Sedláček.