V Kometě jste necelý měsíc. Jak dosud hodnotíte toto působení?
Hned v prvním zápase za Kometu mě píchlo ve svalu, natáhl jsem si úpon. Dva týdny jsem pak měl klid. Připravoval jsem se individuálně s kondičním trenérem, směřovali jsme to k pátečnímu zápasu. Nastoupil jsem jako 13. útočník, v neděli jsem už hrál víc. Jsem rád, že noha vydržela, že jsem zdravý. Na větší hodnocení je však zatím brzy.
Při posledním utkání za Berany jste hned zkraje zápasu odjel do kabin. Mělo to něco společného s vašim zraněním v Brně?
V onom zápase jsem měl nepříjemný pocit, věděl jsem, že nemá cenu to zkoušet. Tři čtyři dny jsem pak měl jen lehký trénink, maximálně si dával kolo. Pak jsem už o tom nevěděl. Trenéři z Brna se mě ptali, jak na tom jsem, šel jsem si zatrénovat a nic necítil. Zápas je ale něco jiného, nemyslíte na to. Proti Vítkovicím jsem pak ucítil podobnou bolest.
V Brně jste teprve krátce. Zvládl jste se i přes zranění aklimatizovat?
Do kabiny jsem chodil každý den, navíc tu znám hodně kluků. V tomto ohledu tak nebyl žádný problém, nikdy jsem neměl problém zapadnout. Je tu i super parta. Při mém příchodu byla trochu odlišná nálada, před nedělní prohrou jsme však vyhráli čtyřikrát v řadě. Doufám, že po pauze znovu zvítězíme a úspěšně se nachystáme na závěr sezony.
Kabinu Komety dlouhodobě sdílí odchovanec Zlína Petr Holík, nedávno se v ní díky střídavým startům objevil Zdeněk Okál. Napadlo vás, že si spolu ještě někdy zahrajete?
Upřímně ne. Když jsme se s Očkem potkali na hotelu, tak jsme si řekli, že to člověk nevymyslí. Takový je ale sportovní život – jeden den jste někde a druhý třeba na opačném konci republiky. Jsme za to placeni, musíme se na to připravit.

Máte to i kousek do Zlína. Dojíždíte?
Když je volno a můžu, tak jedu domů na otočku, pořád je to nějaká hodinka cesty. Dvakrát třikrát se mi už ale stalo, že cesta byla zasekaná, jel jsem i dvě hodiny. Pak se vám nevyplatí vyjíždět někdy o půl sedmé. Každodenní dojíždění vás navíc unavuje. Díky panu Zubíčkovi (Pavel Zubíček, sekretář Komety Brno – pozn. red.) jsem sehnal apartmán.
Dostaňme se k vašemu odchodu ze Zlína. Ve hře byl údajně i návrat do Českých Budějovic…
Za loňskou sezonu v Českých Budějovicích jsem byl hodně rád. Ozval se mi Jirka Novotný, jestli bych nechtěl přijít znovu. Rozhodnutí jsem nechal na vedení zlínského klubu. Všechno mělo pro a proti. Klub mě chtěl pustit v případě, kdy by mu to dávalo smysl. To jsem plně chápal. Adekvátní náhrada nepřišla, s panem Říhou jsme se domluvili, že odchod do Budějovic se neuskuteční. Pak se upeklo angažmá v Brně.
Berani se od této výměny hodně zvedli, měli sedm výher v řadě. Prohráli až v sobotu v Prostějově….
Můžu to brát i na sebe, že to bylo mnou. Výměnou mohl přijít impuls. Od příchodu pana Říhy probíhaly těžké tréninky, měsíc se pracovalo na kondici a všech věcech, včetně těch systémových. Chvíli trvá, než si to sedne. Po angažování nového trenéra přitom někdy bývá, že hned vyhrajete dva tři zápasy, ten efekt teď nebyl. Když jsem sledoval poslední zápasy Zlína, tak herní projev byl jiný. Je dobře, že se kluci zvedli. Chtěl bych jim popřát, ať jim to vydrží co nejdéle.
Měl jste během zranění čas přemýšlet, proč to vám to s Berany nešlo?
Když poskládáte tým, tak věříte, že to bude fungovat. Bohužel si to nesedlo. Nerad bych se ale pouštěl do dlouhých analýz, bylo tam určitě více příčin. Je třeba se o tom bavit a vyvodit důsledky. Vše se rozebere na konci sezony.

Tonda Honejsek krátce před odchodem do Plzně uvedl, že na začátku sezony přišlo podcenění. Vnímáte to podobně?
Neřekl bych, že jsme podcenili Chance ligu jako takovou. Hodně kluků dlouho hrálo extraligu a moc nevědělo, co od toho očekávat. Sám musím říct, že jsem byl zaskočen stylem první ligy, že je to hurá hokej. Pro mě osobně je jednodušší hrát extraligu, kde máte systém.
Jak vám uškodil první zápas s Kolínem? Soupeře jste prvních deset patnáct minut mleli. A nakonec prohráli 1:4…
Kdybychom utkání zvládli a získali sebevědomí, tak by to teď možná vypadalo jinak. První zápasy tomu daly velký ráz, některé týmy jsme válcovali půlku utkání. Brzy jsme prohráli druhý zápas a pak už to pomalu jelo, dostali jsme se pod deku. Tlak byl větší a větší. Asi jsme na to nebyli nachystaní, nezvládli jsme to hlavou. My starší jsme nedokázali nastavit tým tak, aby fungoval.
Sám jste po odchodu říkal, že jste neměl čistou hlavu. Čím to bylo?
Jako Zlíňak jsem se do klubu vracel se s tím, že chci hrát nahoře. A aby to lidi bavilo. Jenže nám se nedařilo. Všude možně pak slyšíte, jak je to špatné. Pochopitelně to není příjemné. Jinak se vám hraje, když jste v cizím městě, než když tu strávíte téměř celou kariéru a znáte každého. Lidé se vás často ptají, co se děje. Někdy je to i únavné.
Byl tento zájem hodně nepříjemný?
Když mě někdo osloví, tak se neschovávám, rád si povykládám. Každý člověk má právo na názor. Pokud je to slušně, tak s tím nemám problém. Jsou však lidé, kór v době dnešních sociálních sítí, kteří vás uráží, vyhrožují vám. Naštěstí mám věk, kdy sociální sítě jdou mimo mě, mladší kluci jsou však na tom pořád. Věřím, že takové vypisování pro ně musí být nepříjemné.

Dělo se to tedy i přímo vašim spoluhráčům?
Kolikrát jsme se o tom bavili. Říkali mi: „Dívej, co mi napsal“: Můžete jim říct, ať to ignorují, věřím však, že vám to částečně musí ležet v hlavě. Za mě je toto chování na sociálních sítích špatně. Tito lidé se schovávají za klávesníci a do očí vám nic neřeknou.
Ještě přímo k vám. Za Berany jste v letošních 34 zápasech nasbíral 12 bodů. Někteří fanoušci od vás možná v tomto ohledu očekávali více. Nemohlo vám to jako defenzivnímu útočníkovi uškodit?
Chtěl jsem plnit stejnou roli, jakou jsem měl loni v Českých Budějovicích, kde jsem se svezl s jedněmi z nejlepších hráčů extraligy. Vím, co dokážu hrát, v čem být platný, což jsou právě defenzivní povinnosti. Nechtěl jsem ani hrát přesilovky, věděl jsem, že ve Zlíně je na to spousta šikovnějších kluků. Nikdy nebudu patřit k těm, co dominují a mají bod na zápas, jako třeba Kindloš. (Denis Kindl) Body jsem tak ani moc nesledoval, kdybych na ně hrál, tak by to vypadalo jinak.
Vaše hostování v Kometě je koncipováno do konce sezony…
Takto to bylo vymyšlené, s tím jsem i do toho šel. Záleží pak na domluvě pana Hamrly a trenéra. Po sezoně se sejdeme a uvidíme, co se vymyslí. Zatím to ale neřeším.
Dovedete si představit, že byste za Brno nastupoval i v příští sezoně?
Kdyby to dávalo smysl mně i Zlínu za nějakou výměnu, tak bych si to představit dovedl. Už to ale není hala bala, že se jen tak sbalím. Mám rodinu a musím myslet také na ni.